Příběhy z NDR

Byl slavným grafikem a malířem, po znovusjednocení Německa však upadl téměr v zapomnění. Dnes platí Jürgen Wittdorf (1932—2018) nejen za výrazného představitele uměleckého dědictví NDR, ale také za jednoho z průkopníků queer umění.
 

Osudy východoněmeckého umění nebyly po pádu Berlínské zdi vůbec jednoduché. Matěj Forejt, teoretik umění a editor sborníku Umění z NDR. Dědictví na obtíž?, vysvětluje proč.
 

Na začátku 20. století byla obývací stěna považována za symbol moderní sériové výroby nábytku. Dnes je s ní spojováno především normované soukromí a neutěšenost stárnoucích panelových novostaveb.

Malíř Walter Womacka, severočeský rodák, který se stal uměleckým oblíbencem východoněmeckého komunistického předáka Waltera Ulbrichta, spoluutvářel podobu bývalé Německé demokratické republiky.

V posledních letech dominují diskuzi o architektonickém dědictví NDR dva protichůdné názory. Zatímco jedni vidí v socialistické výstavbě 60. a 70. let minulého století jen ošklivé pozůstatky diktatury Sjednocené socialistické strany Německa (SED), další ji obhajují jako svědectví východoněmeckého životního stylu.

V NDR nebylo oblékání módou, ale spadalo spíše do kategorie „zásobování spotřebním zbožím“. Kolem módního časopisu Sibylle a módních divadel ccd a allerleirauh však přesto vznikl kulturní proud, který se stavěl proti jednolitému socialistickému stylu.

Kritika politického systému byla v NDR tabu. Právě tato témata se však mnozí východoněmečtí filmaři snažili ve svých hraných a dokumentárních filmech zpracovávat. Přinášíme vám přehled sociálně kritických filmů z produkce DEFA.

Filmy státní filmové produkce NDR DEFA si s sebou dodnes nesou stigma propagandy. To je však jen část pravdy. Mezi hranými a animovanými filmy, pohádkami a dokumenty lze totiž nalézt významné umělecké filmové dědictví. A to chce nadace DEFA lépe digitálně zpřístupňovat.

V prosinci 1965 se v Berlíně konalo 11. plenární zasedání Ústředního výboru Jednotné socialistické strany Německa (SED). Vedoucí funkcionáři SED se rozčilovali kvůli „dekadenci“ v literatuře a filmu. Následkem byla vlna zákazů.

V den, kdy padla Berlínská zeď, se uskutečnila i premiéra průlomového snímku Coming Out: prvního a posledního filmu z NDR, věnovaného tématu homosexuality.

O tom jak, kým a proč byli občané v bývalé NDR sledováni, se široce diskutuje už celé roky. Pokud se nicméně tématem začneme zabývat opravdu intenzivně, zjistíme, že veřejný diskurz disponuje překvapivě malým obrazovým materiálem, který by akt sledování, odposlouchávání či pronásledování ukazoval z pohledu těch, kteří se jej dopouštěli. Rozhovor se Simonem Mennerem.
 

Německo se za posledních 30 let výrazně proměnilo, z Berlína se stala mezinárodní metropole. U příležitosti výročí pádu Berlínské zdi si s pomocí aktuálních obrázků připomínáme svět včerejška – projděte se po nejdůležitějších místech německého hlavního města.
 

Rok poté, co Berlíňané tančí na zdi, je Německo opět jednou zemí. Ale jak prožíval znovusjednocení bývalý vězeň z věznice Hohenschönhausen? O argentinském steaku v sídle Stasi, neočekávaném shledání a berlínských klubech.

Když za Nangulou Costa přišel referent z kulturního oddělení německého velvyslanectví v Namibii a zeptal se, zda by chtěla podniknout cestu do své východoněmecké minulosti, zaváhala.
 

Román Felixe Stephana Raná léta líčí porevoluční rozpad jedné prorežimní východoněmecké rodiny. Lukáš Motyčka na toto téma hovořil přímo s autorem.