Cestovatelské trendy
S čistým svědomím?

O průkopnících, nových strategiích a velkém rozporu: Jak Němci smýšlejí o udržitelném cestování.

Od: Rita Nikolow

Biojablko a dovolená – na první pohled nemají nic společného. Při bližším pohledu nám ale obé prozradí mnoho o tom, jak si Němci představují férovou spotřebu. Ekologicky vypěstované produkty jsou dnes trendem, pro mnohé téměř symbolem statusu. V roce 2015 vyrostl podíl biopotravin z celkově prodaných potravin o 11 %.

Ale co se dovolené týče, panuje mezi přáním a realitou hluboký rozpor: Podle ankety Výzkumného sdružení pro dovolenou a cestování (FUR) by 61 % populace chtělo dovolenou strávit udržitelným způsobem. Ale jen pro 2 % je při rozhodování, jakou dovolenou si vybrat, tento aspekt skutečně rozhodující.

Jak tuto propast mezi teorií a realitou překlenout? FUR propaguje nemateriální motivaci: Lidé by měli udělat zkušenost, že trvale udržitelná dovolená je atraktivní – protože přispějí k ochraně životního prostředí, budou mít čisté svědomí a jejich společenské okolí si jich za to bude vážit.
 
Než se ale něco takového stane pro lidi odměnou, bude to nejspíš ještě trvat. Dnes lidé v Německu sice řeší, jaké výrobní a zpracovatelské kroky má za sebou káva, kterou si právě zalili, nebo za jakých okolností byly vyrobeny kalhoty, které mají na sobě. Ale jestli jeli na dovolenou „bio a férově“, nezajímá nikoho – naopak: kolik dovolená stála a jestli se ji podařilo sehnat levně.

V NEJKRÁSNĚJŠÍCH TÝDNECH ROKU NĚMCI NECHTĚJÍ DĚLAT ÚSTUPKY

Evangelická rozvojová organizace Chléb pro svět zřídila pro udržitelný turismus speciální pracoviště: Tourism Watch. Jeho ředitelka Antje Monshausen vidí problém takto: „Němci jsou na sebe nároční, pokud jde o udržitelnost jejich chování. Ale četnost jejich cest na dovolenou je méně udržitelná – jejich ochota přemýšlet udržitelně i během nejkrásnějších týdnů v roce ještě není příliš velká.“ Navíc v této oblasti ještě není příliš velká nabídka. Cestovat odpovědně podle Antje Monshausen například znamená, „méně často cestovat do vzdálených zemí, zůstávat déle a navazovat skutečný kontakt s místními.“

Členové spolku Fórum jiného cestování jsou aktivní už od roku 1998. 130 malých a středních cestovních kanceláří se shodlo na formě turismu, která by podle jejich principů měla být „dlouhodobě ekologicky udržitelná, ekonomicky proveditelná a eticky a sociálně akceptovatelná pro místní společenství“. Konkrétně to znamená: Cestování by mělo být šetrné k životnímu prostředí a sociálně únosné. Pořadatelé cest respektují lidská práva a dbají především na ochranu dětí před sexuálním a ekonomickým vykořisťováním.
 
Mnozí členové fóra vytvořili nové koncepce, které klientům na cestách usnadňují navázat skutečný kontakt se zemí a lidmi – například na devadesátidenní (!) cyklistické výpravě za „mytickým Mekongem“, která vede podél této řeky z Tibetu až do Vietnamu.

PĚŠÍ TURISTÉ JSOU VETERÁNi ODPOVĚDNÉHO CESTOVÁNÍ

V Německu má dlouhou tradici jiný trvale udržitelný způsob pohybu: Pěší turistika je podle studie Svazu pěších turistů a Spolkového ministerstva hospodářství nejoblíbenější „outdoorovou činností“ Němců, má ji v oblibě téměř 40 milionů lidí.
Firma Wikinger Reisen se na pěší turistiku specializovala už před 45 lety. Podle šéfa odboru průvodců a řízení kvality a udržitelnosti Christiana Schrödera je tento způsob trávení volného času přirozeně udržitelný. „Klienti chtějí být venku, zažívat neporušenou krajinu – a podle toho se také chovají odpovědně.“ Klienti jsou však s narůstajícím věkem náročnější a raději než ve stanu přespí v udržitelném hotelu. Kromě toho kladou větší důraz na požitky: dobré jídlo z navštíveného regionu. 
 
I spolková země Braniborsko už několik let sází na nabídky dovolené šetrné ke zdrojům a přírodě. Region Uckermark vyhrál v roce 2013 celoněmeckou soutěž o trvale udržitelný turistický region pořádanou německým Svazem turismu, Spolkovým ministerstvem životního prostředí a Spolkovým úřadem pro ochranu přírody.

Braniborská trvale udržitelná síť

Několik výňatků z braniborské koncepce: 60 % rozlohy Braniborska je chráněno jako „národní přírodní krajina“. Vysoká škola pro udržitelný rozvoj v Eberswalde vypracovala katalog kritérií, který musí všichni zapojení aktéři splňovat na 75%. Patří mezi ně školení zaměstnanců o ochraně klimatu a využívaní ekologické elektřiny. Lidé z turismu a ochránci přírody v tomto regionu velmi úzce spolupracují. Takzvaný Uckermark-Shuttle hostům ulehčuje pohyb po regionu bez auta. Speciální nabídkou je „putování s oslem“, třídenní výprava pro dvě až pět osob s noclehy v rodinných ubytovacích zařízeních.

Aby se však podařilo dlouhodobě zmenšit propast mezi přáním a realitou, je podle Antje Monshausen z Turism Watch potřeba zapojit i politiky. Dnes v turismu existuje celá řada různých certifikátů udržitelnosti. Politika by mohla zavést co-branding, certifikát udržitelnosti srovnatelný s národní značkou biokvality, a tak „přispět ke zviditelnění a podpoření kvalitních a spolehlivých certifikátů“.