Secesní dům na pražském Masarykově nábřeží 32 byl postaven k tomu, aby reprezentoval. Měl být krásný, působivý a na své návštěvníky měl činit ten nejlepší dojem, a to nejen architekturou, sochařskou výzdobou či nákladnými interiéry a technickým vybavením, ale také polohou a v neposlední řadě výhledem na světoznámé panorama pražských Hradčan. Všechny tyto své účely dům se ctí plní již od roku 1905, a to bez toho, aby přes jeho exteriéry či interiéry nějak výrazně prošly války, živelné katastrofy či příliš kreativní stavitelé.
Budova, postavená Jiřím Stibralem (1895-1939), ve své době jedním z nejprominentnějších českých architektů, měla štěstí na své nájemníky a obyvatele. Ti se k domu vždy chovali s úctou a respektem: od První české zajišťovací banky, která jej postavila, přes Bulharské velvyslanectví, jež zde krátce sídlilo v době poválečné, až po Goethe-Institut.
Aktuální prohlídky jsou ovšem zaměřeny ještě na jiné bývalé nájemníky domu na vltavském nábřeží a na období, o kterém se dodnes mluví tak trochu opatrně - na léta 1949-1990, kdy v budově sídlilo velvyslanectví Německé demokratické republiky.
Prohlídky nabízíme společně s Prague City Tourism od 14. října ve vybraných úterních a sobotních termínech.
Konkrétní termíny a možnost objednání se na prohlídku najdete ZDE.
Tematický prostor
V prvním patře budovy navštívíme nově otevřený tematický prostor, věnovaný Příběhům z NDR. Zde Goethe-Institut vypráví příběhy ze života a dějin východního Německa: pozapomenutí spisovatelé, odmítaní umělci, znovu objevovaná historie. To vše zasazeno do kulis pracovny východoněmeckých velvyslanců. Těch bylo v Československu celkem deset: slovem, obrazem i zvukem si představíme životní příběhy některých z nich. Chybět nebude ten o prvním východoněmeckém velvyslanci Friztovi Große a dozvíme se i to, co měl třetí východoněmecký velvyslanec Georg Stibi společného s Egonem Erwinem Kischem.
Vstupní prostor
Velkolepý vstupní prostor dnešního Goethe-Institutu bude druhou zastávkou prohlídky. Pod zlaceným artdecovým lustrem a nad podlahou skládanou ze šesti druhů mramoru se návštěvníci dozvědí třeba to, že tam, kde je dnes milá rodinná kavárna, býval přepychový byt. Tam, kde najdete učebnu němčiny, bývala „Stasiabhörzentrale“ – ústředna odposlechů Stasi, východoněmecké tajné služby.
SkLepní sauna
Přechod z marmorem prozářené haly do východoněmeckého sklepení bude krátký, rychlý a efektní. Navštívíme saunu, jež si nechal v 60tých letech postavit jeden z velvyslanců. Sauna i odpočivadla jsou dodnes funkční a veřejnosti přístupná prakticky jen v rámci těchto prohlídek.
Velký sál
Velký sál ve druhém patře budovy tyto příběhy dovypráví: právě zde se 18. září 1990 konala poslední akce východoněmeckého velvyslanectví. Znovu se jí zúčastníme. Poslechneme si kdo byl, co říkal a jak smýšlel poslední velvyslanec Helmut Ziebart. Podíváme se na pár dobových reportáží.
Foyer
Prohlídku zakončíme ve velkolepém Foyer s výhledem na pražský Hrad. V něm se návštěvníci – opět s komentářem – mohou seznámit s výstavou Obrazy z archivů Stasi. Jde o kdysi přísně tajné snímky východoněmecké tajné služby, o velkoformátové obrazy sledovaných osob, zabavených předmětů, tajných agentů či zaměstnanců Ministerstva pro státní bezpečnost při interních oslavách.
Prohlídky Goethe-Institutem, tedy budovou bývalého velvyslanectví NDR, jsou nabízeny jako součást Tematického prostoru Příběhy z NDR. Ten od září 2023 do února 2024 přiblíží širší veřejnosti vybrané kapitoly z kulturních a politických dějin zaniklé Německé demokratické republiky. Prostřednictvím výstav, filmových projekcí, komentovaných prohlídek bývalým velvyslanectvím a diskuzí s historiky a pamětníky chce Goethe-Institut upozornit na opomíjené či nepříliš známé východodněmecké osobnosti (primárně z kulturní sféry) a jejich příběhy.
