Humboldtovo fórum bylo otevřeno 16. prosince 2020 – kvůli pandemii prostřednictvím přímého přenosu online. Diskuse o objektu však neustále pokračují. Bývalé sídlo rodu Hohenzollernů, které přestavěl italský architekt Franco Stella, nastoluje mnoho otázek o minulosti a přítomnosti hlavního města Německa. Stane se stavba novým symbolem města? S očekávaným otevřením pro veřejnost, které je naplánováno letos na jaře, nám spisovatel Roberto Sassi vypráví o historii a architektuře nového Berlínského zámku.
Od: Roberto Sassi
ARCHITEKTONIcký monument nebo dekorace?
Podíváme-li se dnes na Berlínský zámek, který navrhl Franco Stella, na pozadí zvláštně tichého a turisty opuštěného Muzejního ostrova, cítí se člověk anomálním způsobem zasazen do minulosti. Ale jakým jiným dojmem by mohla znovu postavená barokní budova působit v roce 2021 v centru evropské metropole?
Někteří kritici popisují zámek jako „pruský disneyland“, jiní hovoří s apokalyptickým nádechem o „konci architektury“, další se omezují na zpochybňování symbolické hodnoty budovy. Zastánci projektu jsou naopak přesvědčeni, že Humboldtovo fórum vyplňuje historickou a kulturní mezeru v srdci města a vidí v něm nápravu ohromné chyby politbyra NDR. To v roce 1950 rozhodlo, že části budovy zničené během druhé světové války nebudou obnoveny. Místo toho se usneslo celý zámek zbourat. Ať už si o tom myslíme cokoliv, jedno je jisté: O Humboldtově fóru se mluví tak, jak se na současnou architekturu sluší a patří.
Písničkář Wolf Biermann vtipkoval o luxusu v Paláci republiky a nazval ho „Palazzo di Protzo“ (Palác chlouby). V souvislosti s budovou sídla Lidové sněmovny, která byla po desetiletí nevyužívaná, se však na začátku 21. století objevil problém, který nebyl pouze estetického rázu. V historickém a turistickém centru hlavního města nebylo místo pro dvě budovy s tak silným symbolickým nábojem, které by reprezentovaly dvě tak rozdílné a protikladné historické epochy. Navíc si město Berlín nemohlo dovolit udržovat dvě budovy této velikosti.
Proto byla také nakonec zavržena původní myšlenka, že budou obě budovy sloučeny do jednoho areálu. Nebyl využit ani originální nápad norského umělce Larse Ramberga, který v roce 2005, několik měsíců před definitivní demolicí, na střechu Paláce republiky umístil nápis „Zweifel“ (pochyby). Palác pochybností vyzýval Němce, aby po znovusjednocení přemýšleli o své národní identitě a následně také o osudu paláce.