Vyprávění s citem pro současnost
Nové tendence v německojazyčné literatuře pro děti a mládež
Od obrázkových knih z odolné lepenky pro nejmenší po romány pro dospívající, které krouží kolem tématu identity, od grafických románů pro děti po naučné knihy podložené zevrubnými rešeršemi pro čtenáře bez věkového omezení – tituly, které německojazyčný trh s literaturou pro děti a mládež nabízí, jsou velice rozmanité a přináší pestrou škálu kvalitní literatury. Rovněž z ekonomického hlediska je toto odvětví slibné: Každoročně se na trhu objeví zhruba 9 000 nově vydaných titulů: značný je přitom podíl překladů, zejména z anglofonní oblasti. Německojazyčné tituly se v mezinárodním srovnání nicméně neztratí.
Od: Caroline Roeder
Úkolem tohoto textu je nastínit několik zajímavých tendencí. Jednak je zcela zřejmé, že se literární tvorba pro děti a mládež stále (neboť tuto tendenci je možné pozorovat již od 80. let) přibližuje vývoji v oblasti beletrie. Z bestsellerů, jakými jsou Tschick (2010, Čik, 2012) Wolfganga Herrndorfa či Auerhaus (2015, Tetřeví dům) Bova Bjerga, je zřejmé, jak se stále více stírají hranice mezi literaturou pro „dospělé“ a nabídkou pro dospívající čtenáře. Takto zaměřené tituly se označují jako crossoverová literatura a své čtenáře nacházejí v rozmanitých skupinách – při jejich četbě si přijdou na své jak mladší, tak starší čtenáři. Obzvláště patrný je tento vývoj v oblasti žánru fantasy, ať už v případě anglicky psaných bestsellerů autorů jako J. R. R. Tolkien, J. K. Rowling či Suzanne Collins, ale také v případě dlouhodobě úspěšných titulů v německém jazyce jako románu Die unendliche Geschichte (1979, Nekonečný příběh, 2015) Michaela Endeho, zamonské série Waltra Moerse – první díl Die 13 1/2 Leben des Käpt’n Blaubär vyšel roku 1999 (česky roku 2005 jako 13 a 1/2 života Kapitána Modrého Medvěda) a do roku 2019 pak v této řadě následovalo dalších 11 knih – a titulů z aktuální nabídky, například série Tintenwelten (2003–2007, Inkoustový svět, 2005–2011) Cornelie Funke.
Patrná je rovněž změna v obsahovém zaměření. V soudobé literatuře (míněna je zde literatura pro dospělé čtenáře) lze v posledních letech pozorovat novou tendenci – texty se stále výrazněji soustředí na společenskopolitické otázky a témata týkající se soudobých dějin. Letmý pohled na aktuální produkci v oblasti literatury pro děti a mládež ukazuje, že totožný vývoj můžeme vysledovat i v této oblasti knižního trhu, například v titulech Weggesperrt (2009, Zavřená) autorky Grit Poppe či Dschihad Calling (2015, Výzva k džihádu) Christiana Linkera. Je přitom zajímavé, že zejména v oblasti obrázkových knih, které jsou tradičně určené těm úplně nejmenším čtenářům, vychází nyní řada titulů věnovaných poměrně „náročným“ tématům, knih zabývajících se například intenzivně problematikou války a vyhnání či transkulturními otázkami. Jako ukázku tohoto trendu můžeme uvést Bestimmt wird alles gut (2016, Všechno určitě dobře dopadne) autorky Kirsten Boie či tvorbu Anji Tuckermann, autorky titulu Nusret und die Kuh (2016, ilustrace Mehrdad Zaeri/Uli Krappen, Nusret a kráva). Tato společensky mimořádně závažná témata nejsou zpracovávána v didaktizujícím duchu, nýbrž jsou podána za pomoci umělecko-estetických prostředků a příběhů přetavených do podobenství zdůrazňujících otevřenost a toleranci vůči cizímu, jako je tomu v případě knihy Die Insel (2015, Ostrov) Armina Gredera. Jmenovat musíme rovněž „málo nadaného“ Rica z úžasné řady o kamarádech Ricovi a Oskarovi, která vychází od roku 2008 a jíž si autor Andreas Steinhöfel šmahem získal srdce čtenářů.
V souvislosti s tímto vývojem je nutno poznamenat, že právě v oblasti obrazových médií lze pozorovat novou generaci německojazyčných umělců, kteří jsou autory tzv. grafických příběhů. U těchto titulů, které mají formát grafického románu, převažují vedle aktuálních, společenskopolitických a soudobým dějinám věnovaných témat autobiografická vyprávění. V tomto kontextu musíme uvést především knihy Reinharda Kleista Der Boxer. Die wahre Geschichte des Hertzko Haft (2012, Boxer. Pravdivý příběh Hercka Hafta, 2015) či Der Traum von Olympia (2015, Sen o olympiádě, 2017); historií NDR se zabývá zejména Mawil v knize Kinderland (2014, Země dětí) či Simon Schwartz v titulu Drüben (2009, Na druhé straně). Mimořádně zajímavé adaptace klasických děl, kupříkladu Münchhausen (Baron Prášil), představil umělec Flix, který v případě knihy Spirou in Berlin (2018, Spirou v Berlíně) oděl do nového hávu další legendární klasický titul žánru.