Televize pro nemasové diváky

Artyčok.tv vznikl v roce 2005. „Chtěli jsme vytvořit médium informující o kvalitních uměleckých projektech, o kterých se člověk nemůže dozvědět z celostátní televize ani tisku,“ nastiňuje impuls Vjera Boroza, která v současnosti vede Artyčok.tv. „Běžná média se ohlížejí na sledovanost. Jenže umění přece jen blíže sleduje pouze určitý okruh diváků. Navíc dává televize převážně prostor pouze největším projektům. Nově vznikající Artyčok.tv ale chtěl namísto toho dát přednost kvalitě vlastních reportáží před sledovaností a podrobně mapovat dění na výtvarné scéně.“ Dále doplňuje: „Nevyhýbáme se ani velkým projektům, které dostanou prostor v masmédiích. V tom případě se však snažíme poukázat na to, co dosavadní diskuse opomíjela.“

„Zpočátku byli do práce na Artyčoku zapojeni jen studenti Akademie výtvarných umění v Praze , převážně z ateliéru nových médií, které škola podpořila tím, že jim dala k dispozici potřebné vybavení,“ uvádí Borozan. Vybraní studenti natáčeli reportáže z vernisáží, přičemž se zaměřili zejména na výstavy začínajících tvůrců, které by mohly být v budoucnu zajímavé. Později přibyly rozhovory s umělci a kurátory, přednášky, profily umělců a kritické pořady.

Postupně ke studentům přibyli i externí přispěvatelé. O náplni stránek v současnosti rozhoduje vedle teoretičky umění Vjery Borozan skupina dalších osmi lidí – až na jednu výjimku jde o umělce. Díky tomuto novinářskému nasazení vznikl za sedm let existence Artyčok.tv rozsáhlý videoarchív, který mapuje české i zahraniční umění.

Kosmopolitní pohled

Nápad informovat také o zahraniční umělecké scéně se rozvinul pod vedením Františka Zachovala, který stál u zrodu Artyčok.tv. „Nejdůležitějším se pro nás stalo zaznamenávání dění na umělecké scéně ve velkých evropských městech,“. Artyčok.tv však není jediný svého druhu. „Kvalitní archív videoartu mají například také v Polsku,“ dodává Borozan. Budou si tedy oba dva projekty konkurovat? „Nevidíme smysl v kopírování jejich obsahu k nám. Místo toho obě stránky propojíme odkazy a tím se budou moct lidé dozvědět i o jejich práci přes Artyčok.tv.“

Vedle propojení s polským projektem připravuje Artyčok.tv vlastní archiv videoartu zahraničních tvůrců. Vjera Borozan upřesňuje, nač se bude jejich mezinárodní část projektu soustředit v nejbližší budoucnosti: „Zaměříme se na scénu v zemích Visegrádské čtyřky a Pobaltí.“ Aby se zachovala srozumitelnost kdekomu odkudkoliv, je veškerý filmový obsah stránek opatřený anglickými titulky. Archív nyní obsahuje přes 1200 videí o více než 3000 umělcích a stále se rozrůstá.

Jdeme ještě dál

A to není všechno. „Naším hlavním cílem je učinit z Artyčok.tv nástroj komunity: zapojit do jeho tvorby zástupce nejrůznějších částí umělecké scény, včetně studentů teoretických uměleckých oborů,“ popisuje Borozan, nač se televize zaměřuje právě teď. Právě převážnou většinu pravidelných diváků Artyčok.tv tvoří umělecká scéna. Tímto novým přístupem se i jí nabídne možnost spoluvytvářet nové formáty.

Další nápady budou také přinášet nově zapojení spolupracovníci. Artyčok.tv chce tímto způsobem podnítit co možná nejširší diskusi o současných problémech českého umění. „Jedním z problémů, kterými jsme se nedávno podrobně zabývali a pro které jsme začali vytvářet samostatné kritické pořady, je například transformace institucí v České republice nebo propojení veřejného a soukromého prostoru,“ uvádí Vjera Borozan. Zároveň nastiňuje budoucí směřování Artyčok.tv: „Chceme také spolupracovat s dalšími informačními servery o umění, jako je Artalk.cz nebo Artmap.cz.“