Pozdě večer místo po osmé
Pátrání po kultuře v německé televizi
K návykům naší doby patří zapnout televizor. Až 223 minut denně průměrně stráví Němci před bednou. Před stále ploššími přístroji se baví, informují nebo dokonce i vzdělávají. To je pevná součást všednodenní kultury. Ovšem kde se v německé televizi nachází ona kultura mezi dokumentaristickou omáčkou a přehlídkami konkurzů?
Kultura a televize – to se vzájemně vylučuje. Tento dojem alespoň zprostředkovávají televizní časopisy. Vedle celostránkové reklamy na Supertalenta anebo dalšího senzačního kasovního trháku se kultura jeví jako příslovečná jehla v kupce sena.
Odpoledne je například úplně marné či téměř pošetilé hledat něco kulturního. Spíše narazíte na rozličné dokumentaristické omáčky, reality show ze soudních síní, sladkobolné telenovely s názvy jako Bouře lásky nebo Chvění srdce - Klinika u jezera. Faktor studu za někoho jiného je vysoký, avšak po kultuře ani památky.
Boj o sledovanost
Není rozdíl mezi soukromými nebo veřejnoprávními stanicemi – na všech běží pořady, které existují především z jednoho důvodu: přinášejí sledovanost. Požadavek, který kultura nesplňuje. Proto ji na soukromých kanálech takřka nespatříte. Jedině, že by si toto označení zasloužilo něco takového, co předvádí Dieter Bohlen v show typu Německo hledá superstar. Ale to těžko.
Kulturní formáty jsou pořady pro menšiny. U veřejnoprávních stanic se proto odsouvají – pryč z atraktivního hlavního vysílacího času hluboko do noci. Veřejnoprávní instituce nemohou zcela ignorovat kulturu, neboť je jejich zákonnou povinností nabízet platícímu publikum to nejnutnější. Tedy mají nejenom bavit, ale také informovat a vzdělávat. Raději pozdě než nikdy. Ať už jde o magazíny, literární pořady anebo filmy pro náročné – teprve po 22 hodině se smí na televizní obrazovce objevit kultura. A když už konečně přijde ona pokročilá hodina, náhle se na obrazovce vynoří Pepek námořník dobrého vkusu – Dieter Moor (televizní moderátor švýcarského původu). Ve svém magazínu Titel Thesen Temperamente představuje významně jako nikdo jiný poslední kulturní novinky. Ovšem u většiny z nich jde zpravidla o ty „módní“, takže je samozřejmě musejí prezentovat také Moorovi kolegové z pořadu ZDF Aspekte ještě na druhém veřejnoprávním kanálu.
Opět zuří boj o sledovanost. Tentokrát: mezi ARD a ZDF – na vyvážené a neopakující se zpravodajství může divák čekat dlouho. U regionálních stanic to vypadá již o něco klidněji. Magazíny jako West ART anebo Stilbruch se starají především o kulturní dění v regionu.
Žádné místo pro kritickou diskuzi
Přesto fungují kulturní pořady v německé televizi téměř všechny podle stejného receptu: vezměme moderátorku (v 99% případů snadno vyměnitelnou), postavme ji do studia (někdy více, někdy méně vkusného) a nechme ji odmoderovat pět příspěvků po pěti minutách. Přivítání, rozloučení. Hotovo. Navíc obdrží všechny příspěvky, pokud vůbec, pochvalnou kritiku – ostatně to málo vysílacího prostoru musí být koneckonců využito spíše pro něco doporučeníhodného. Pro skutečně kritické diskuze často nezbývá žádné místo.
O něco napínavěji vypadá zpravodajství na kanálech, jak je3Sat nebo arte. Kultura již za bílého dne – a ve velmi pestrém hávu. V podobě sestřihu koncertu, portrétu umělce nebo filmové klasiky. Kultura tu není odstrčena na okraj dne a pozornosti, ale stojí ve středu zájmu. Něco takového zřejmě považují programový ředitelé za geniální nápad: samostatný kanál pro kulturu. Kulturní informace a vzdělávání se prostě a jednoduše odsunou na samostatný kanál, aby mohla zábava jinde nezadržitelně pokračovat v plném proudu. Nejnovější teritorium se jmenuje ZDF Kultur. Tímto počinem se od května 2011 snaží druhý kanál německé veřejnoprávní televize propojit vysokou kulturu s popkulturou. Zdá se, že to funguje podle principu „Hlavně ať je to mladé, pestré a hýbe se to". Chtělo by se zakřičet na adresu programových ředitelů: „Prosím, nezpopujte všechno jen kvůli tomu, že jde o popkulturu!".
Jedna výjimka však existuje. Bauerfeind stejnojmenné moderátorky Katrin Bauerfeindové. To je důležité, neboť má tento pořad osobitost. Moderování je inteligentní a vtipné, nepůsobí hloupě. Příspěvky jsou nekonvenční – jde například o záchranu světa z pohovky. Avšak tím nejúžasnějším jsou tamní rozhovory. Zde vedle sebe nesedí novináři a představitelé, ale spíše dva známí, tak to aspoň člověku připadá. Jde o informativní povídání mezi přáteli a divák prostě rád naslouchá. Prosím, ještě víc takovýchto pořadů!