Kultura

Polibky pod třešní

Foto: © Anatol Vitouch

Český romantismus a starořecké brakové romány

Foto: © Anatol Vitouch

Mladý rakousko-český mladý autor Ondřej Cikán přeložil epickou báseň „Máj“ od Karla Hynka Máchy do němčiny. Foto: © Anatol Vitouch

Bylo mu teprve 15 let, když slavné vídeňské divadlo Volkstheater uvedlo jeho první divadelní hru. Ale už jako mladičký student měl Ondřej Cikán, nadějný rakousko-český autor, ještě jiný svůj sen: přeložit svou oblíbenou českou báseň do němčiny. Ten se mu právě nyní splnil.

„Stále znovu jsem vyprávěl mým rakouským přátelům, jak je čeština krásná. Nikdy jsem to však nemohl doložit,“ vypráví 26letý vídeňský student a spisovatel Ondřej Cikán. Od března 2012, kdy rakouské vydavatelství Laborverlag zveřejnilo jeho překlad slavné básně Máj Karla Hynka Máchy (1810-1836), může Cikán s tímto dílem seznámit širší německy mluvící veřejnost.

Epická báseň Máj je pokládaná za nejvýznamnější příspěvek českého romantismu. Dnes zažívá své každoroční obrození. Pokaždé na 1. máje, kdy se mladí pražští milenci vydávají na Petřín, tam stojí nejenom známé třešňové stromy, pod kterými se podle tradice mají zamilovaní políbit, ale i socha Karla Hynka Máchy.

Foto: Patrick Hamouz

Socha Karla Hynka Máchy na pražském Petříně.

„Byl jsem toho názoru, že bylo na čase představit Máchův epos širšímu publiku, a to v adekvátním překladu,“ vysvětluje Cikán. V roce 1991, tedy ve věku šesti let, se Ondřej se svými rodiči přestěhoval z Prahy do Vídně. Ve své nové domovině přišel poprvé do styku se známou hrdinskou básní jako čtvrťák. „Okamžitě to na mě udělalo dojem,“ vzpomíná. Když o několik let později jeho učitel němčiny třídě předložil Goethova Krále duchů, měl smíšené pocity. „Dost jsem se tomu posmíval,“ vypráví Cikán. „Německý jazyk v klasice mi připadal tak prostý, a já jsem zpětně ucítil, – samozřejmě trochu neprávem – že čeští literáti psali daleko krásnější texty.“

Zachovat živoucí rytmus

V existujících německých překladech Máje nedokázal však Cikán nalézt to, co na něho v češtině tolik zapůsobilo. Právě ony zvukomalebné prvky, kterými Máchův jazyk vyniká, hledal marně. „Jsou poněkud hrbolaté,“ kritizuje tento mladý autor předešlé německé verze překladů Máje a vyjmenovává podle něho nejdůležitější rozdíl mezi německým a českým jazykem: „Česká verze je ve svém rytmu daleko volnější než německá. Dosavadní překladatelé převedli Máj vždy do pravidelných jambů. Přitom to vůbec neodpovídá charakteru básně, která nemá žádný jednotný rytmus. To jedinečné zrovna na tomto díle je, že Mácha tyto rozdílné důrazy úmyslně vytvářel. Snažil jsem se to napodobit a v překladu zachovat Máchův živý rytmus.“

Výtažek z nového německého překladu Máchova „Máje“, Vystupující: Maria Schuchter, Ondřej Cikán

Nakonec si Cikán, který vydal svůj první román v únoru 2011, časem oblíbil také německý jazyk. „Pomalu jsem si začínal všímat výhod němčiny. Ta je o hodně preciznější než čeština. K vyjádření můžete používat daleko více jasnějších výrazů.“

Starořecké brakové romány jako předloha

Jazyk je Cikánovou vášní. To je z rozhovoru s mladým spisovatelem hned patrné. Ještě se Cikán nachází ve finální fázi svého studia spolu s hlavními předměty latinou a starořečtinou. Vliv jeho studia na jeho uměleckou tvorbu lze vypozorovat také v jeho románové prvotině. Menandros a Thais vychází ze „starořeckých brakových románů“, jak nazývá Cikán milostnou literaturu antického Řecka kolem roku nula. Ve stylu takovéto antické milostné tragédie sepsal Cikán ve svém románu příběh Meandra a jeho snoubenky Thais, kterou v den své svatby unesou piráti. Autor popisuje Menandrova surreální setkání při pátrání po jeho nevěstě, kde se neustále stylově mění dialogy. „Jednou je příběh líčen úmyslně anticko-umělým jazykem a občas zase současným. Tím druhým především tehdy, když se jedná o hlavní dialog, který má být působivě zinscenován,“ vysvětluje Cikán svůj nevšední koncept.

Své stylistické prostředky odkoukal z velké části právě od jeho mateřštiny. „V češtině je mnoho jazykových technik, které používám velmi běžně. Už jen proto bych nemohl své vlastní texty překládat do češtiny. Zvykl jsem si na svůj vlastní styl, který se snaží po zvukové a jazykové stránce dostat z němčiny co možná nejvíce.“ Jde mu tedy zhruba o totéž jako (rovněž z Prahy pocházejícímu) Raineru Maria Rilkeovi, který patří k Cikánovým oblíbeným německy mluvícím vzorům. A rovněž i Rilkeho zacházení s jazykem mu bylo značnou inspirací při překladu Máje.

překlad: Viktor Poštulka

Copyright: Goethe-Institut Praha
květen 2012

    Karel Hynek Mácha (1810-1836)

    Právě jednou tolik, jako je dnes Ondřejovi Cikánovi, bylo Karlu Hynku Máchovi, když v roce 1836 zemřel v severočeských Litoměřicích. Teprve nedávno předtím vydal vlastním nákladem mladý právník svou báseň Máj. Jeho vrstevníci se na jeho dílo dívali pohrdavě. Dnes je Mácha považován za zakladatele českého moderního básnictví a milostná báseň Máj za český národní epos. Osoba a dílo Karla Hynka Máchy je i dnes ještě mnohými (mladými) Češkami a Čechy považováno za synonymum lásky, romantiky a mladistvého nadšení – i přes skutečný životopis básníka a metafyzický obsah jeho lyriky.

    Další články k tématu

    „Lovetrotter“ - Jak svět miluje?
    Mladá novinářka a spisovatelka Wlada Kolosowa (27) sbírala na pěti kontinentech příběhy o lásce. Vzešla z toho knížka s názvem „Lovetrotter – Cesta kolem světa za láskou“.

    Polibky pod třešní
    Bylo mu teprve 15 let, když slavné vídeňské divadlo Volkstheater uvedlo jeho první divadelní hru. Ale už jako mladičký student měl Ondřej Cikán, nadějný rakousko-český autor, ještě jiný svůj sen: přeložit svou oblíbenou českou báseň „Máj“ od Karla Hynka Máchy do němčiny.

    Velká láska k cizím jazykům
    Zlepšit si jazykové znalosti a zároveň potkat toho pravého či tu pravou – to umožňuje „Speak Dating“.

    Helga a Günther
    Neviděli se dlouhých 27 let, ale díky dopisům, které si celou dobu psali, na sebe nezapomněli. O jedné lásce, která přečkala desítky let trvající odluku způsobenou železnou oponou a nakonec se dočkala happy endu.

    Témata jádu

    Smíšená čtyřhra | V4

    Sloupkaři ze Slovenska, Česka, Maďarska a Polska zkoumají témata jako je význam Evropy, pravicový populismus, národní suverenita, společenské změny, arogance západního pohledu – a prolamují tak státní a myšlenkové hranice. více...

    Dnes je zítra
    Nebo je to naopak?! A nebylo taky včera už jednou zítra? V jakém světě bychom vlastně rádi žili? A jak dlouho chceme čekat, než se stane realitou? více...

    V očích pozorovatele
    … tkví krása. Ale i ošklivost – a to všechno, co je mezi tím. Jakožto pozorovatelé jsme jen zřídka sami. A jako pozorovaní vlastně nikdy. více...

    Někam patřit
    Integrace se stala ve veřejném diskurzu mantrou. Zapomíná se ale na to, že se jedná o individuální proces, který něco vyžaduje i od nás samotných. více...

    Archiv témat
    Starší témata jádu najdeš v archivu témat. více...