Hahaha...
Smích bez důvodu
Lidi ležící v kruhu přes sebe či vedle sebe, napodobující sloní chobot, tleskající, smějící se a neschopní s tím přestat – to je jóga smíchu, pro pozorovatele zvenčí mírně zvláštní záležitost. Když se ovšem přidáte, pomalu, ale jistě se doberete smyslu a účelu cvičení. Vlastní experiment s jógou smíchu.
Přes veškeré rešerše na internetu nemám ponětí, co mě ve skutečnosti čeká, když se s protiskluzovými ponožkami v tašce ubírám k velké prázdné místnosti. Jsem v józe smíchu nováček a oproti ostatním účastníkům jsem se ještě nikdy nesmála pod něčím vedením. Vím jen to, že v určité chvíli všichni kolem poskakují a řehtají se. Tak jsem to viděla na YouTube.
Moje první hodina jógy smíchu začíná ale nejdřív takzvaným bezdůvodným zasmáním a valčíkem pro rozesmání. A už se smějeme – zcela přirozeně. Je to taky legrační pohled, když kupa dospělých v teplácích, vytahaném triku a protiskluzových ponožkách tančí místností. Smát se něčemu nebo někomu ale není smyslem, vysvětlila předtím trenérka smíchu Ellen Müller. „Smějeme se sobě a spolu, bezvýhradně a bezdůvodně.“
Jóga smíchu pochází z Indie a je podobou jógy, při níž stojí v popředí bezpodmínečný smích. Cviky jsou směsicí tleskání, protahovacích a dechových cvičení i hereckých prvků, které mají podnítit smích. Z počátečního úmyslného smíchu se má stát smích spontánní. „Fake it until you make it“ – tak zní motto, které má dopomoci k pozitivnějšímu přístupu k životu a k ještě lepšímu zacházení s výzvami každého dne.
Muži se řídí spíš hlavouPo krátce přestávce pro vydechnutí se jede dál. Po smíchu sv. Mikuláše následuje lví smích a na řadu přichází také opice. V mezičase se uvolňujeme tleskáním a výkřiky „ho ho ha ha ha“. „Ve skupině se směje snáz,“ je přesvědčena Ellen Müller. Má pravdu: nejpozději v okamžiku, kdy můj protějšek ovládl záchvat smíchu, jsem s tím nemohla přestat ani já. Přesto mi někdy do smíchu nebylo, všechno se mi zdálo moc umělé, mnohé příliš absurdní. Nemohla jsem se smát svobodně, musela jsem předstírat.
„Jóga smíchu je mentální oddechový čas. Odvrácení se od hlavy a zaměření se na pocity, to je cíl,“ vysvětluje Ellen Müller, kterou školil Dr. Kataria, zakladatel jógy smíchu. „Nelze se zároveň smát a přemýšlet. Proto je smích tou nejkrásnější formou meditace, když se smějeme, okamžitě totiž vypínáme ratio,“ pokračuje Ellen Müller. Samoléčebné síly těla a samoorganizační schopnosti ducha jsou podle ní bezprostředně aktivovány.
Lidé obecně, ale zejména muži, jsou prý řízeni spíše hlavou, více se nechávají vést intelektem. Proto chodí na její kluby smíchu převážně ženy, domnívá se instruktorka. „Je to tak u všech seminářů pro rozvoj osobnosti,“ podotkne a hlasitě se rozesměje.
Ellen Müller objevila jógu smíchu, když hledala alternativní cesty, jak se postavit chronickým bolestem. Smích prý aktivuje analgetické a protizánětlivé látky a uvolňuje svaly. „Kromě toho mění váš úhel pohledu – odvádí od bolesti a přivádí k radosti,“ je si jistá Ellen Müller, která v roce 2005 založila akademii Vienna Academy of Laughter.
Smích, tanec, zpěv – a endorfiny se uvolňujíKatharina se již déle než dva roky pravidelně směje v různých klubech smíchu. „Nevedlo se mi dobře, nebylo mi dvakrát do smíchu. Pak mi jedna terapeutka doporučila jógu smíchu. Dnes jsem na ní závislá a už se opět cítím dobře,“ říká zahradnice, která kvůli tomuto „setkání se smíchem“ speciálně zkrátila svůj vánoční večírek.
Ve skupině s 15 osobami, všemi odhadem nad 35 let, jsou také tři muži. Thierryho smích je pro mě nejnakažlivější. Proč se věnuje józe smíchu, přesně neví. „Vždycky jsem se rád a nahlas smál. Rodina mě často kárala a i ve škole jsem se smál příliš. Tady se člověk smí a musí smát, jak a kolik se mu zachce,“ říká. Něco používá i ve svém běžném životě, v němž je trenérem komunikace.
Po dalších cvicích doprovázených smíchem opět tančíme místností a společně zpíváme, protože „smích, tanec, zpěv – to vše uvolňuje endorfiny a endorfiny jsou mediátory štěstí, které mají na starosti náš dobrý pocit a uvolnění,“ motivuje nás naše trenérka. Na závěr ležíme na zemi. Za doprovodu hudby se smějeme – prostě jen tak, bok po boku. Někteří si pobrukují či prozpěvují spolu s Elvisem, jiní zvedají nohy ke stropu a samým smíchem jsou v obličeji celí červení. Ležím mezi nimi trochu bezradně, v této situaci nezvládám prostě se „jen tak“ smát. Hodina a půl je pryč, tričko zpocené – a tak končí moje první lekce jógy smíchu.
Nepodařilo se mi přijmout vše. Hlava asi příliš hrála prim. Protože jóga smíchu není samoosvětlující, doporučuje Ellen Müller nejprve absolvovat speciální workshop, při němž je objasněna teorie, na níž jóga smíchu stojí. Až pak je vhodné účastnit se různých klubů smíchu. Potom by již ani nemělo být těžké vypnout intelekt a „smát se bez důvodu“.