Kölle Alaaf! nebo Helau?
To jsem se na hodinách němčiny nikdy nenaučila!
Pro mě osobně je karneval časem, kdy jedu s přáteli na pláž. Jenže pro Brazilku Emanuellu (26 let) je karneval chvílí, kdy všechny školy samby ukazují to nejlepší, co dovedou. A pro Italku Valentinu (21 let) karneval zase představuje spíše převlečené děti v kostýmech, které žadoní o sladkosti. V mnoha zemích je karneval oslavován jako velký a jedinečný svátek. Pro cizince v Německu je proto tento čas něčím zcela výjimečným.
Nová slovíčka, která jsme nikdy předtím neslyšeli, huláká dav téměř každou vteřinu - "Kölle Alaaf!" nebo "Helau!"? Co to jen znamená? Lidé zpívají v autobusech, vyřvávají ve vlacích nebo popíjejí s rozzářenými úsměvy všude, kde se dá. Toto je karneval na jihu Německa nazývaný též Fasching, česky Masopust, který přináší pestré chvíle pro malé i velké.
„První, co jsem se naučila, je, že se v žádném případě v Kolíně nesmí říkat slovo Helau. To je zde naprosto zakázané! To se smí říkat jen v Düsseldorfu,“ vysvětluje Valentina svým přátelům ve vlaku do Kolína nad Rýnem. Chtějí zažít karneval a to od začátku, proto sedí již v 10 hodin ráno ve vlaku. Všichni spolucestující jsou originálně oblečeni. „Věděla jsem už předem, že je zapotřebí mít karnevalový kostým. To mi vyprávěla má maminka, protože sama z Německa původně pochází." Mnoho jejích přátel ovšem ještě nezná podstatné zvyky tohoto svátku: všichni se zde v Kolíně zdraví pozdravem Kölle Alaaf (Všechno pryč!) a samozřejmě se též patřičně přestrojují. "Řekla jsem svému otci, že jsem si pořídila kostým, a on se mě zeptal, jestli nejsem na tohle už poněkud stará,“ směje se Valentina.
V Severním Porýní-Vestfálsku toto karnevalové veselí opravdu oslavují jak děti, tak dospělí ve velké míře. Z této oblasti také pochází většina karnevalových tradic Německa. Karnevalový čtvrtek se nazývá Weiberfastnacht (kolínským dialektem: Wieverfastelovend, tedy Masopustní úterý) a vznikl v Bonnu-Beuelu. Čtvrtek je dnem, kdy se oficiálně zahajuje pouliční karneval. Všechno začíná dopoledne přesně v 11 hodin a 11 minut. Primátorem jsou pak tradičně předávány klíče od radnice karnevalovým šaškům. To znamená, že je město až do Popeleční středy v jejich rukách. Každý se snaží být v ulicích co nejdříve, jak je to jen možné. Mnohé firmy a podniky dokonce dávají svým zaměstnancům den volna, aby také oni mohli oslavovat. Ženy se podle tradice pokoušejí známým i neznámým mužům ustřihnout kravatu, za což jsou pak muži odškodněni polibkem. Samozřejmě se tento svátek neslaví jen v Beuelu. V Kolíně, Düsseldorfu, Münsteru, Mohuči a v mnoha jiných městech Německa se ulice stávají místem srazu všech Jecken, šašků.
Toto jsem v Německu ještě nikdy nezažila!
„Páté roční období Německa” tak se také karnevalu přezdívá. Vrcholem těchto oslav je Růžové pondělí. V tento den se v Kolíně koná velká přehlídka, karnevalový průvod. Tisíce dětí a dospělých křičí: “Kamelle!”, Bonbóny!". Chtějí tak ulovit sladkosti, které jsou mezi ně, bujaře slavící, rozhazovány z přehlídkových vozů.
Barvy, šílené kostýmy a mnoho usměvavých tváří je možno spatřit v ulicích Kolína. "Jedno však musím přiznat: ještě nikdy jsem neviděla Němce tak šťastné, otevřené a veselé! Pomalu si přeji, aby karneval trval ještě o trochu déle!” říká Valentina, když je karnevalový průvod u konce. Mnozí se cítí jako ona. Chtějí dál slavit a pít. Naproti tomu někteří mají již ve 13 hodin dost vypito nebo jsou dokonce opilí. Jiní se prostě chtějí jen vrátit domů, zpátky do klidu svého útulného domova.