Maria Dragus | © Stefan Klüter

„Umím trochu francouzsky, to je velice podobné rumunštině!“ Navzdory tomu, že bíle oděná Maria-Victoria Dragus na Berlinale toto odpoledne poskytuje jedno interview za druhým, má stále energie na rozdávání. S radostným úsměvem se podílí na téhle hře – a má radost, že značnou část rozhovorů může poskytovat ve francouzštině (ve skvělé francouzštině, mimochodem). Ve tváři teprve dvacetileté herečky se zračí šibalství a také nadšení z toho, že v Berlíně už není žádným nováčkem: „Jsem na Berlinale počtvrté. Cítím se tu už skoro jako hostitelka. Včera jsem své anglické kolegyni ukázala jednu restauraci, kde dělají berlínskou curry klobásu.“

S Hanekem to všechno začalo

Herečky Marie Dragus je na Berlinale všude plno, odpovídá francouzsky, německy a anglicky, ale také rumunsky, tedy svou mateřštinou. Co se týče filmových rolí, má raději ty náročnější – počínaje farářovou dcerou Klárou ve velice chváleném filmu Das weiße Band (Bílá stuha). „Než jsem ten film viděla, tak jsem Hanekeho skoro neznala. Pak jsem se podívala na snímek Caché (Skrytý) a říkala jsem si, že to by pro mě byla opravdová výzva. On byl vůči nám při natáčení velice pozorný, velice profesionální. My děti jsme měly při natáčení vlastního kouče, abychom ten velice drsný příběh filmu pochopily.“

Film měl úspěch a Maria Dragus se ocitla na červeném koberci Filmového festivalu v Cannes, kde byl film oceněn Zlatou palmou. „Stát v Cannes na červeném koberci, to byla opravdu síla. Během promítání mi nějak nedocházelo, že tam na plátně jsem já. Když jsem viděla, jakou skvělou práci Haneke udělal, řekla jsem svému otci: To chci dělat. Chci se stát herečkou.“ V pouhých patnácti letech dostala Maria Dragus Německou filmovou cenu pro nejlepší herečku ve vedlejší roli. Hned nato si zahrála německou teroristku Gudrun Ensslin ve filmu o teroristické organizaci Frakce rudé armády (RAF) s názvem Wer, wenn nicht wir (Kdo, když ne my), který na Berlinale vyvolal značné pozdvižení. Zahrála si také ve filmovém dramatu režisérky Emily Atef Töte mich (Zabij mě), které se natáčelo zčásti v Marseille.

Už to není malá holčička

Teď míří mladá herečka ještě výš. V téměř dvaceti letech už má prý dost rolí malých holčiček: „Je čas na něco jiného. Právě připravuji s ZDF trilogii s příběhem, který se dotýká tématu „východ-západ“. Tam hraju konečně dospělou!“ A co takhle změnit žánr – co třeba zahrát si v nějaké romantické komedii? „To b bylo skvělé! Nejraději v Paříži, to město miluji. Ale na to si musím nejdřív zlepšit svou francouzštinu.“ Tak tedy do toho!