Může být kniha nebezpečná?
Od roku 2016 bude opět možné v knihkupectvích koupit Hitlerův „Mein Kampf“.
Na konci roku 2015 přijde svobodný stát Bavorsko o autorská práva na Hitlerův pamflet „Mein Kampf“. Kniha pak bude poprvé od roku 1945 opět k dostání v německých knihkupectvích. Mnozí pokládají obnovené vydání tohoto spisu za velkou chybu. Jiní se přimlouvají za zachování klidu. Dobré argumenty mají obě dvě strany.
Co hovoří proti opětovnému vydání „Mein Kampfu“?
Až donedávna patřila Charlotte Knobloch k podporovatelům projektu, který zadala zemská vláda Bavorska: jedná se o vydání Mein Kampfu, které je komentované mnichovskými historiky z Ústavu pro soudobé dějiny a jež se má na knižním trhu objevit v roce 2016. Odborně komentovanou verzí Mein Kampfu chce bavorská vláda vzít jednak vítr z plachet komerčním vydavatelstvím, které budou od roku 2016 smět vydávat originální verzi Hitlerova štvavého spisu. A jednak má být komentované vydání také určitým návodem pro čtenáře nebo pracovníky jako učitele dějepisu, jak se má s textem zacházet.
Charlotte Knobloch byla také dlouho zastánkyní této argumentace. Avšak její názor se změnil po návštěvě Jeruzaléma, na které tato bývalá předsedkyně Ústřední rady Židů v Německu doprovázela bavorského ministerského předsedu. Jak sdělila novinám Die Welt, reagovali zejména členové svazů obětí holocaustu a přeživších v Izraeli pobouřeně na oznámení, že kniha, ve které Adolf Hitler vyložil své obludné rasové názory a která byla národními socialisty označována jako „nejvýznamnější německá kniha“, se má brzy znovu objevit na pultech knihkupectví.
Knobloch chce nyní nechat na základě trestního práva prošetřit, jestli lze ještě zabránit publikování úplného znění Mein Kampfu . Vyloučené to není. Neboť oproti rozšířenému názoru nebyla kniha v Německu dosud zakázána. Bavorští správci autorských práv uveřejnění knihy pouze zabraňovali – ze strachu, že by mohli Hitlerův pamflet zneužít pravicoví extrémisté ke své propagandě. A rovněž hrálo roli, že se brala v potaz ochrana mládeže: Bavorské ministerstvo spravedlnosti se obává, že by mladí čtenáři mohli být Hitlerovou obhroublou argumentací zmateni a fascinováni.
Knobloch a někteří další se i z tohoto důvodu přimlouvají za to, aby se v roce 2016 z Mein Kampfu zveřejnily pouze komentované výňatky a textové ukázky. Takovýto knižní projekt už vzniká ve Spolkové centrále pro politické vzdělávání.
Co hovoří pro opětovné uveřejnění „Mein Kampfu“?
Že je Mein Kampf propagandistickým dílem plným krutosti, ospravedlňujícím pronásledování a vraždění, nezpochybňuje také nikdo z rostoucího počtu zastánců nového vydání. I přesto ale nacházejí pádné důvody, proč knihu znova vydat.
Častým je možné zaslechnout argument zralosti německé společnosti: Z pohledu zastánců lze společnost po desetiletích zpracovávání historie považovat za dostatečně zralou na to, aby poznala brutalitu a absurditu Hitlerova spisu a pochopila jeho opětovné vydání jako memento. Podobnou argumentaci zastává již dlouho kabaretní umělec Serdan Somuncu, který se již v devadesátých letech vypravil na turné s programem Odkaz masového vraha (Nachlass eines Massenmörders) a předčítal výňatky z Mein Kampfu , aby ukázal rozpory v Hitlerově vnitřní logice.
Mnoho vědců navíc vysvětluje, že zrovna zákaz vydávání textu má negativní důsledky: Tím se kupříkladu podle historika Philippa Bloma mytologizuje špatná kniha a vytváří falešné tabu. „ Hitlerovy proslovy a spisy jsou v knihkupectvích k dostání, stejně jako díla dalších nacistických velikánů a těch, kdo je inspirovali. Na internetu je tato literatura zdarma k mání. Proč bychom měli právě s touto knihou zacházet jinak? Kvůli její démonické moci či jejímu totemickému statutu? Otráví snad její četba ducha více než četba jiných autorů?“
Blomova odpověď zní ne: „Je lepší vydat Hitlerova tvrzení, lži a nenávistné výpady s komentářem, který alespoň čtenářům, kteří chtějí něčemu porozumět, pomůže oddělit skutečnost od fikce a představí kontext. Je lepší ukázat, že již nejsme strnulí z Hitlerova démonického pohledu, ale že jsme naopak pochopili, jak lze tento jed neutralizovat a že jsme Gröfaze již dávno zbavili kouzla. K tomu patří i to, že pokládáme naše občanky a občany za dostatečně zralé na to, aby si byli schopní přečíst chytře vydaný text a utvořit si na něj názor, místo toho, aby získávali informace na internetu z nedůvěryhodných zdrojů.“
Podle Blomova názoru končící autorské právo stejně již nenaplňuje svůj účel coby „prostředek cenzury ve jménu demokracie“: už po několika kliknutích na internetu nalezne Mein Kampf každý, kdo si ho chce přečíst.
Takto pragmaticky to vidí mnoho zastánců: Nové vydání umožní vydavatelům mít pořád dál ještě trochu kontroly nad tím, co se ke čtenáři dostane.
