Nejrychlejší rakouský osel
Augustin Koch se svým oslem Oskarem dosahuje znamenitých výkonů. Augustin za ním při závodění musí běžet až do cíle, takže je to pro něj vlastně i sport. Augustin a jeho osel Oskar už společně oslavili spoustu vítězství.
Je to jako na závodech Formuli 1: pro průběh závodu je rozhodující start. Když neprospíte začátek, rychle vyběhnete, ideálně vyberete zatáčky a honák a vůdce jsou sehraný tým, pak Oskar běží – tak rychle jako málokdo jiný jeho druhu – až 50 km/h.
Oskar je 13letý osel Augustina Kocha z Horního Rakouska a je nejrychlejším rakouským oslem. Dokazuje to znovu a znovu při nejrůznějších oslích závodech v Rakousku i v zahraničí. V Rakousku většinou nemá konkurenci, nebo se v boji o první místo utkává s oslem Bennim, který je také z Horního Rakouska. V Bavorsku se taky pravidelně umísťuje na předních místech. Mnohým to možná bude znít absurdně, ale pro 26letého Augustina jsou oslí závody už léta koníčkem a sportovní aktivitou zároveň. Protože on na závodech pokaždé běží spolu s Oskarem.
Všichni zúčastnění oslové stojí vedle sebe v řadě u startovní čáry a čekají na startovní výstřel. Týmy jsou vždy složeny ze tří členů – osla, oslího vůdce a oslího honáka. Takzvaný oslí vůdce má osla na provaze a běží asi 100 metrů před ním. „Osla můžou tlačit a nést, ale ne bít,“ vysvětluje Augustin nejdůležitější pravidla. Jakožto honák Augustin běží za oslem a snaží se ho křiky a pokřiky popohánět, aby běžel rychleji. Důležité je prý u toho – jako u všech týmových sportů – sehranost týmu, a že osel poslouchá, přece jen ve finálovém běhu je třeba absolvovat dvě kolečka a asi 200 metrů.
Omezujícím faktorem je člověk
Augustin a Oskar jsou dobře sehraní a rozumí si, vůdcové se ale mění. „Beru kamaráda, co zrovna má čas,“ vypráví biosedlák, který ročně absolvuje průměrně čtyři závody.
Kdo si osla představuje jako zarputilé a tvrdohlavé zvíře, u kterého má člověk štěstí, když se pohne z místa, ten se mýlí. „Osel dobře běží, když se správně vyrazí ze startu. Omezujícím faktorem je člověk.“ Nebezpečné to prý bývá v zatáčkách. Často se stává, že zvířata se prostě zastaví. Pro Augustina nejsou motivací peněžní ani věcné ceny, při oslích závodech „jde prostě o srandu“, jak zdůrazňuje. Ostatní se svými osly chodí pravidelně běhat a na procházku, zato Augustin a Oskar trénují teprve den před závodem.
Augustin poskytuje daňové poradenství pro zemědělce (Landwirtschaftliche Bruchstelle) a provozuje biologicky kontrolované zemědělství. Na svém statku má celkem šest oslů, jednoho hřebce, čtyři kobyly a jedno hříbátko. Oslích závodů se ale účastní jen Oskar, jeho první osel. A tak tomu ještě nějakou dobu bude. Neboť oslové se dožívají až 40 let.