Tereza Semotamová
V sedmnácti odjela hlídat dvouletého Juliána do Rakouska k Bodamského jezeru. Její němčina byla tak pasivní, že neuměla říct ani „Těší mě“, a tak na chlapečka mluvila česky a mu to nevadilo. Internet byl tehdy v plenkách, a tak po večerech četla německou verzi časopisu Napsáno životem.
Po nějaké době zjistila, že ty příběhy jí připadají tak hloupé, že už je nemůže dál číst. Tak přešla na jiný druh literatury. U toho už zůstala: od té doby žije s literaturou a často skrze literaturu a jinak už to nejde.
Vystudovala scenáristiku a germanistiku v Brně. Napsala dizertaci o německých rozhlasových hrách 50. let. Věnuje se psaní rozhlasových her, překládání německojazyčné beletrie a publicistice. A pracuje pro jádu!
