Dostupné bydlení  Co takhle nájem platit sexem?

Z hlediska bydlení je Londýn jedním z nejdražších měst na světě: na žebříčku Světového ekonomického fóra Londýn figuruje na šesté příčce. A vzhledem k tomu, že ceny nájmů neustále rostou, rozhodli se někteří oportunističtí majitelé bytů využít volného místa podstatně příjemnějším způsobem. Pronajmout ho za sex.

IInzeráty lákající na svůdná hesla „nájem zdarma“ najdete na internetu všude, v případě Británie například na Facebooku nebo na platformách Gumtree či Craigslist (tam obzvláště). Cílí však výhradně na mladé ženy. Typický inzerát na posledním jmenovaném fóru bude znít následovně:
Majitelé bytů se soustředí na studentky, protože takové potenciální nájemnice budou pravděpodobně mladé a bez prostředků. Ideální kombinace, chcete-li někoho využít – nemluvě o tom, že představa vnadného mladého těla je pravděpodobně také dost lákavá. Některé inzeráty dokonce zacházejí o krok dál a požadují nájemnici, která bude nejen mladá, ale také přitažlivá.
Vzhledem k tomu, že platforma Craigslist inzeráty cenzuruje, většina nabídek se na sex raději jen nenápadně odkazuje. Majitelé hledají nájemnici, která bude „vstřícná“, případně píší, že „záleží na vzájemné dohodě“. Sem tam se ale některému inzerátu sítem cenzury podaří proklouznout – třeba tomuto, ve kterém údajný bývalý pornoherec shání: Další inzerent píše:

„Na několik inzerátů jsem odpověděla, poskytla své jméno a fotografii obličeje“

Obecně jsem z těchto inzerátů měla pocit, že jejich autoři celou věc berou prakticky a věcně. Seznam vlastních předností ze sebe sypali, jako když personalista zmiňuje v popisu volného pracovního místa týden dovolené navíc. Rozhodla jsem se tedy na vlastní kůži vyzkoušet, co přesně tito muži výměnou za pohostinnost očekávají. Představují si například sex na zavolání? To by vlastně znamenalo, že si domů pořídili živou nafukovací pannu. Nebo se bude jednat spíše o jakousi formální dohodu – třikrát týdně pohlavní styk (to pokryje nájem) a zaplacení dalších poplatků za byt vyřeší orální hrátky?

Na několik inzerátů jsem tedy odpověděla a autorům poskytla své jméno a fotografii obličeje. Odpovědi by se daly zhruba rozdělit do tří kategorií. Do první bych zařadila pronajímatele, kteří očekávají sexuální služby, do druhé ty, pro které šlo o obchod, a do třetí pány domácí, kteří si chtějí plnit atypické, do všech podrobností promyšlené sexuální fantazie. Jedno však měli autoři všech odpovědí společné: zneužívali zoufalství člověka, který shání střechu nad hlavou, k tomu, aby se dostali k sexu.

Dávala jsem si pozor, abych při vzájemném dopisování nikdy na sex nezavedla řeč jako první – pokaždé jsem čekala, až s tím vyrukuje protistrana. Dříve či později na to vždy došlo. Jedním příkladem za všechny může být Mike, rozvedený 41letý muž s bytem v severní části Londýna. „Chceš bydlet za normální nájem, nebo by tě třeba zajímala nějaká slevička?“ zeptal se mě. „Na Craigslistu se člověk může dohodnout různě!“ Odpověděla jsem, že bych potřebovala, aby nájem byl co nejnižší, a zeptala se ho, co přesně by si představoval. Mike odvětil, že mu chybí vztah, a že by uvítal, kdybych ho každý týden namasírovala.

I přes okolnosti podivně sympatický

Ani jednou se nevytasil přímo s tím, že by za ubytování očekával sex. Na druhou stranu mi pochválil fotku, zeptal se, jestli s někým chodím, a pořád se mě snažil vytáhnout někam na kávu, aby „nemusel tolik vážit slova“ – měla jsem pocit, že svá očekávání dává celkem jednoznačně najevo. Byl vzdělaný a ani trochu agresivní, a kupodivu, i přes situaci, ve které jsme se poznali, působil zvláštně sympaticky. Prostě mi nabízel obchod. Nedostatkem peněz netrpěl, a tak ho napadlo, že by mu z bytu mohly plynout hmatatelnější výhody.

Nezapomněl se zmínit, že mě samozřejmě nechce jakkoli omezovat v jiných vztazích. Nebude to nic než vzájemně výhodná dohoda. Nicméně taková, ve které bude rovnováha moci silně vychýlená jeho směrem a mé tělo mu bude víceméně kdykoli k dispozici.

Podobně zavádějících inzerátů, jako byl ten Mikeův, jsem našla celou řadu. Majitelé bytů v nich například nabízeli ubytování tomu, kdo jim bude uklízet a vařit – a kdo ví, možná to i mysleli vážně. Až na to, že vždy specifikovali, že nájemnice musí být nezadaná žena. A co takoví muži nebo zadané ženy, ti snad prachovku do ruky vzít neumějí?

Inzeráty lákající na svůdné heslo „nájem zdarma“ najdete na platformě Craigslist všude. Cílí však výhradně na mladé ženy. | Screenshot, 18. März 2019

Přítelkyně za 800 liber měsíčně

Do druhé kategorie jsem zahrnula inzeráty, ve kterých se autoři soustředili na to, co mohou oni sami ženě nabídnout. Vlastně za sex prodávali určitý životní styl. Jeden z inzerentů například uvádí: Podobné inzeráty jako by na první pohled vypadly z filmu Pretty Woman. Přitom mi právě tato kategorie připadá nejproblematičtější, protože autoři chápou lidskou bytost jako pouhou komoditu. Pan domácí tu neposkytuje přístřeší za sex, ale hledá hotovou přítelkyni – bez jakýchkoli závazků a zodpovědnosti ze své strany, a samozřejmě i bez nutnosti jakékoli opravdové náklonnosti.

Další muž, se kterým jsem navázala kontakt, byl 26letý Tiko. Jeho inzerát zněl: „Jsem singl a hledám přítelkyni :-)“, upřesnil v prvním mailu, a pak pokračoval: „Nechceš se sejít na kafe? Uvidíme, jestli si sedneme. Je mi smutno a už mě nebaví bydlet sám.“ Když jsem se ho zeptala, proč si prostě nezaloží profil na nějaké seznamce, odpověděl, že tam jsou jenom podvodníci. Vzápětí mi popsal svůj zdravý životný styl, vypracované břicho a úspěšné obchodní portfolio. Tiko prostě svého bytu využíval jako návnady.

Vzhledem k tomu, že průměrný nájem za pokoj ve sdíleném bytě v jižní části Londýna přijde na zhruba 800 liber měsíčně, můžeme z toho usuzovat, že z Tikova pohledu tolik peněz stojí přítelkyně. Plus mínus nějaké to pozvání na večeři nebo do kina.

Stačí jedna hádka a skončíte na ulici

Celá řada pronajímatelů po mě hned s první odpovědí chtěla nahé fotky nebo sexting – což jsem ale předpokládala. Věřím, že pokud si někdo musí vybrat, jestli skončí v ubytovně, případně na ulici, nebo jestli bude spát s neznámým člověkem, může mu druhá varianta připadat jako nejbezpečnější východisko. Placení nájmu sexem je ale – na rozdíl od tradičnější výměny sexuálních služeb za peníze – podstatně ošidnější. Zaprvé se svým kunčaftem žijete, takže je nedílnou součástí vašeho osobního života.

Zadruhé jste naprosto závislí na jeho rozmarech – na pokoj nebo byt nemáte smlouvu, a tím pádem ani jakýkoli právní nárok. Stačí jedna hádka a skončíte na ulici. Britské zákony týkající se prostituce jsou složité, například samotný akt prodávání sexu protizákonný není. Pokud však někdo k prostituci nabádá, či způsobí, že jiná osoba začne prostituci provozovat, trestného činu se už dopouští (jak uvádí článek 52 zákona o sexuálních trestných činech z roku 2003). Fenomén poskytování sexu místo nájmu se však objevil teprve nedávno, a vzhledem k tomu, že v něm nejde o peníze, žádný případ se u soudu zatím neobjevil.

Anonymita internetu umožňuje perverzním majitelům bytů vynášet na světlo i nejroztodivnější sexuální fantazie a sklony. A pokud si opatří zranitelnou ženu, můžou se jim i úspěšně oddávat. Vítejte u třetí kategorie inzerátů z Craigslistu:

„Tvůj zlobivý, chlípný, perverzní tatík“

Další pan domácí hledal nájemnici, které by se líbilo „hrát si na štěňátka“ – druh cosplaye, při kterém se účastníci převlékají za psy. Inzeráty, které mě v této kategorii znepokojily nejvíce, vypadaly ale trochu jinak. V prvním nabízel Peter, rozvedený třiapadesátník, pokoj v zóně 6, která se nachází na samém okraji Londýna. Jeho emaily byly obsáhlé a plné něhy – oslovoval mě „holčičko“ a neustále se strachoval o mé bezpečí.

„Moc bych ti chtěl pomoct,“ sliboval, „hlavně, abys nemusela spát někde, kde to je nebezpečné.“ Ujišťoval mě, že jestli potřebuju peníze, stačí říct, a že mě rád vezme na nákupy. Nejdřív se mi zdálo, že jsem prostě narazila na osamělého muže, který si chce koupit lásku, ale postupem času začaly jeho maily připomínat spíše popis explicitních sexuálních fantazií: „Chtěl bych už pořád být tvůj zlobivý, chlípný, perverzní tatík“.

Zpočátku mi Petera bylo trochu líto. Pak mi ale došlo, že je to ve skutečnosti neuvěřitelný manipulátor. Být mladou, zadluženou ženou, bez opory rodiny, která nedokáže schrastit nájem na sdílenou komůrku… Slíbit mi někdo, že se o mě bude starat, chápala bych to jako dar shůry.

… jakmile za člověkem zapadnou dveře od bytu

Peter si ale představoval, že bydlet u něj bude znamenat být hračka dostupná na zavolání. Po své nájemnici chtěl, aby s ním spala, chodila po bytě nahá, účastnila se sexu ve třech a doprovázela ho na swingers party. Neustále ale zdůrazňoval, že jediné, na čem mu záleží, je, abych byla spokojená, a sliboval mi, že situaci budu mít neustále pod kontrolou.

Dokonce se ukázalo, že byt už jednou takovýmto způsobem pronajímal. „Moc se nám to oběma líbilo, ale jak šel čas, rozhodla se vylétnout z hnízdečka a najít si byt jinde, protože už měla našetřeno dost peněz. Podporoval jsem ji, a ona mi to oplácela láskou a sexem.“

Z Petera se ale nakonec vyklubal pěkný nedočkavec. Psal mi jeden mail za druhým, aniž by čekal na odpověď, a pořád se ze mě snažil dostat číslo. Prý mu chybím. Když jsem mu – sotva čtyři dny po tom, co jsme si vyměnili první email – napsala, že mi tento scénář nevyhovuje, začal najednou být agresivní. Přemýšlím, jestli by si jeho „holčičky“ za zavřenými dveřmi bytu opravdu mohly dělat, co chtějí.

Naprostým vrcholem se pro mě stal poslední případ z Craigslistu: Tento inzerát mi původně přišel nejnevinnější, a ani by mě nenapadlo, že by se za ním něco mohlo skrývat. Na e-mail mi odpověděla jakási žena, která si říkala Sarah a údajně jí bylo 48 let. Záhy se ukázalo, že naturismus – svoboda projevu a přijímání lidského těla takového, jaké je – nemá s filosofií, kterou tato rodinka vyznávala, mnoho společného. „Když si někdo chodí jen tak nahý po bytě, ale nedělá u toho nic sexuálního, tak to není naturismus,“ psala mi Sarah. „Pravý naturismus je o tom, že si čtete v myšlenkách ostatních, a zjišťujete, co si o tom myslí. Vztahy na jednu noc a podobné jednorázovky jsou oblíbené, zase prostě jde o to čtení myšlenek.“

Sarah se mě přes e-mail – a později textové zprávy – vyptávala na rodinnou situaci, zjišťovala, jestli mám nějaký vztah a do jaké míry používám sociální sítě. Ptala se mě, jestli by mi vadilo vyspat se s někým, kdo jen tak přišel na návštěvu a vidím ho poprvé v životě, a sdělila mi, že v domě je běžné sdílet koupele i lože s ostatními „členy rodiny“.

Objektivizace žen na další úrovni

To všechno jsem z ní ale dostávala jen velice složitě a nepřímo, a až poté, co jsem vyplnila jakýsi dotazník. Nakonec mi dokonce zavolal Lewis, syn Sarah, kterému mělo být devatenáct, zněl však podstatně starší. Během chvilky se ukázalo, že mluvím s členem jakési sexuální komunity. Skupina nemá žádný oficiální název, zato však má členy po celém světě, kteří se často scházejí a pořádají hromadné orgie. A to i přesto, že u toho jsou občas přítomny děti. Žádné konkrétní důkazy zneužívání dětí, se kterými bych se mohla obrátit na policii, jsem však bohužel nezískala.

Pokud se někomu stane, že musí platit jak mourovatý, říkáme v Británii, že ho to přijde na „ruku a nohu“. V případě výše zmíněných inzerátů však takový nájem stojí nájemnici celé tělo. Chápu, že prostituce je nejstarší řemeslo světa – a že sex může mít, a vlastně vždy mít bude, peněžní hodnotu. Osobně si ale myslím, že požadovat sex za tak základní lidskou potřebu, jako je přístřeší, posouvá objektivizaci žen na další úroveň.

Žádný z inzerátů nabízejících nájem výměnou za sexuální služby nepodala žena (s výjimkou Sarah, ale o její identitě mám silné pochybnosti). A kromě několika případů, kdy homosexuální muži hledali jiné muže, se inzeráty bez výjimky zaměřovaly na mladé ženy. Londýn a další velká města, a to po celé zemi, jsou takových žen plná – žen, které jsou samy, bez peněz a které se zoufale snaží najít jakékoli bydlení. A přesně s tím tito lascivní páni domácí počítají.

březen 2018