Klasický filolog, spisovatel a překladatel Ondřej Cikán založil nakladatelství. V rozhovoru hovoří o tom, jak překládá nepřeložitelné – a proč malá specializovaná nakladatelství na napjatém knižním trhu mají šanci.
Kētos je v řecké mytologii mořská příšera. Jak se stane, že někdo nakladatelství pojmenuje po takovém tvorovi?
Už od roku 2002 máme v logu naší literární a filmařské skupiny „Die Gruppe“ velrybu. Když jsme teď založili nakladatelství, hledali jsme pro velrybu jméno a rozhodli se pro Kētos. Kētos jsme od počátku vnímali jako příšeru, která slouží múzám a požírá nudné fráze.Kētos – to jsi ty a také Anatol Vitouch, s nímž už několik let provozuješ projekt „Die Gruppe“. Jste kamarádi?
Ano, už ze školy.Jak se dá zvládnout, že dva kamarádi-umělci tak úzce spolupracují a přátelství tím neutrpí?
Myslím, že intenzivní spolupráce přátelství ještě posiluje.Program nakladatelství se soustřeďuje na „poetickou dobrodružnou literaturu“ z Česka. Jak významný je tento žánr na české literární scéně?
Překládáme nejen z češtiny, ale také ze starořečtiny. A z němčiny do češtiny. Že se soustředíme na českou literaturu, není ale jen tím, že pocházím z Prahy: v české literatuře se prostě obzvlášť často vyskytuje kombinace napínavého děje a poetického jazyka. V našem programu máme na jednu stranu epos J. H. Krchovského, Mumie na cestách, která je vlastně takovou novou, temnou verzí Máchova Máje. I sbírka básní Zuzany Lazarové skýtá několik narativních básní, jako například Lilith. A potom vydáváme poetické romány: Valerie a týden divů Vítězslava Nezvala a Krvavý román Josefa Váchala jsou oba inspirovány kolportážními romány nebo „krváky“ 19. století. Byla to tehdy obrovská dobrodružná díla, dlouhá až 4000 stran. Nezval a Váchal tyto předlohy krátí, „poetizují“ je a zesilují tím jejich dobrodružnost.Na webových stránkách nakladatelství se píše, že překládáte „nepřeložitelné“. Právě čeština má úplně jiný metaforický jazyk než němčina. Jak se do němčiny adekvátně překládá poezie, která je na jednu stranu velmi pregnantní a na druhou stranu plná dvojsmyslů?
Když říkáme, že překládáme „nepřeložitelné“, máme tím na mysli, že si vybíráme díla, o kterých se říká, že jsou „nepřeložitelná“. Přitom to jde. Naším cílem je převzít co možná nejprecizněji obsah, ale také formu a být přitom co možná nekompromisní. To samozřejmě stojí čas. Na překladu vypilovaného starořeckého Longova románu Dafnis a Chloé můj vídeňský profesor řečtiny Georg Danek pracoval sedm let, poslední roky se mnou. Na Váchalově románu sedím už čtyři roky, aby výsledek zněl stejně kypře a sypce jako originál.V čem při překládání spočívají největší výzvy?
Právě v tom, aby se nereprodukoval jen obsah, ale i forma, protože i ta obsah určuje. V Krchovského básních vyplývají zvláštní pointy z nevšedních rýmů. Ve Váchalově Krvavém románu je skryto hodně grafických nuancí. V jednom odstavci například, v němž jsou popsány „puntíčky“ syfilidy, končí každý řádek na „o“. Takové vtipy přebíráme přesně podle originálu. Výhoda vlastního nakladatelství spočívá v tom, že můžeme rozhodovat o sazbě. Verše básní u nás zůstávají vcelku a Váchalův román, který je i po grafické stránce uměleckým dílem, sázíme tak, aby byla každá strana i se všemi ilustracemi shodná s originálem.Založení nakladatelství bývá považováno za činnost plnou rizik – v Německu se čte čím dál méně knih. Co vás přimělo k tomu se s těmito riziky smířit a založit nakladatelství?
Nezadlužili jsme se. Máme to štěstí, že všechny překlady z češtiny, které nyní v Kētosu vyjdou, byly podpořeny českým Ministerstvem kultury. Dokud je nakladatelství neziskové, zůstává registrované jako spolek, takže v případě nouze můžeme kdykoli zase skončit.V březnu hodláte na Lipském veletrhu představit knihy německému publiku. Jak chcete okrajový žánr „poetické dobrodružné literatury“ z Česka a řecké antiky udat na trhu?
Je samozřejmě těžké pečlivě pracovat na překladech a zároveň roztáčet kolečka marketingu. Potřebujeme autorská čtení a recenze. Česká literatura to v médiích a knihkupectvích bohužel nemá lehké a poezie to má ještě těžší. A pak se neustále říká, že lidé méně čtou. Právě proto jsem přesvědčený, že je potřeba nového druhu knih. Napínavé jsou i televizní seriály, ale přidaná hodnota literatury je poetický jazyk a všechny jeho možnosti, inspirující k novým způsobům vnímání. Moderní lyrika má špatnou pověst, protože je skutečně většinou nesrozumitelná. Typická „vysoká“ beletrie, která většinou pojednává o rodinných problémech, je často nudná. Na běžícím pásu vyráběná žánrová literatura se zasekla a je zcela nepoetická. My tedy děláme knihy, které jsou poetické i napínavé. To by nemělo být nic okrajového.Kētos je tedy i vyslancem napínavé moderní lyriky z Česka...
Nejen moderní! České Ministerstvo kultury nyní dává granty i na překlady již nežijících autorů a autorek. To je velmi důležité. Má-li být česká současná literatura v německy mluvících zemích chápána, musí být známa i její tradice. Hodně českých básníků dosud vůbec nebylo přeloženo právě proto, že česká literatura klade tak velký důraz na poetiku, což znesnadňuje překlad. Tato nepřeložitelná díla překládáme. Časem by Kētos měl vydat průřez českého básnictví od symbolismu přes poetismus až po surrealismus.únor 2019