Kuna vs. Auto  Úžasné světy berlínských zvířat

V Berlíně existují celé čtvrti, které jsou bez aut, a to díky téměř zapomenuté klimaaktivistické spojenkyni – tlupě kun. Účastnice Marder Anti Auto Fraktion (MAAF) neboli Frakce Kuna Anti Auto vypráví o svém prvním kuním mobilizačním tréninku.

Zatímco se na kolenou snažím ze země vykutat trochu hlíny a do nosu mi stoupá vůně zetlelé vlhké země, myslím na všechny ty boje o půdu v mých končetinách. Myslím na nové nemovitosti mezinárodních investorů a alternativní prostory, které zmizely. Kde se nacházím? Mým domovem je Berlín-Kreuzberg. Wrangelstraße, roh Audre-Lorde-Straße. Moje nejoblíbenější místo je velký dvůr tohoto bloku domů z doby zakládání (počátek 70. let 19. století). Za zadním traktem se nachází velká zahrada plná stromů, keřů a rostlin. Zbožně vložím hlínu zase zpátky do jámy. Jakou hodnotu půda tady asi tak má?

Dva roky nato si to znovu razím městem. Je podzim, už se setmělo. Fasády domů, které zahradu lemují, mizí za tmavě zeleným křovím. Pomalu tápu vpřed, až konečně dorazím na místo, kde nic neroste. To místo je sice pěkné, ale vždycky tu musím myslet na minulost. Zadívám se na kamennou konstrukci s dřevěným křížem, lehce zakrytou žlutě zářícím podzimním listím. Ovšem v bílém světle mojí baterky se přesto dá vyčíst, že jde o hrob kuny, jmenovala se Tesla.

Na podzim 2019 jsem ji zde pohřbila a pravidelně se vracím, abych si připomněla její rozličné akce, jež měly za cíl zbavit město aut. Prohryzala se obzvlášť náročnými kabely, což dokazuje její oddanost boji proti autům: v boji za město, kde nejsou auta a které je laskavější ke kunám. Proč jsem si vlastně až tak pozdě všimla toho, že kuna provozuje něco jako klimaaktivismus, tedy že je vlastně klimaaktivistickou spojenkyní? Tenhle dvůr není jen místem relaxu, skrývá pomník, který pokaždé znovu připomene za co chci dál bojovat. Kromě toho tohle místo je příkladem toho, jak může vypadat dobrá městská koexistence. Potkávají se tu lidé. Malí a velcí si tu spolu hrají. Není tu slyšet hluk motorů. Dříve tu totiž byly slyšet.

Tiché uctění památky – RIP kuna Tesla | © Kollektiv Raumstation Zavřu oči a snažím se na to vzpomenout. Dokážu si představit, že jsem kunou? V mých představách vyšplhám na strom, ladně skáču po balkonech a střechách Berlína. Když se podívám dolů, vidím je, jak se blyští v západu slunce. Odsud shora působí neškodně. Celý den bez tak jenom tak postávají – 23 hodin denně jen na parkovišti! Nechápu, že dopouštíme, aby tyhle plechové krabice zabíraly tolik místa.

V mých vzpomínkách se vydávám ze střechy na cestu ke Görlitzer Park. Tam jsem se zúčastnila prvního kuního mobilizačního tréninku Frakce Kuna Anti Auto (MAAF). Oficiální hon na kuny začíná každoročně 16. října. Ze solidarity ke všem zabitým kunám v urbánní divočině jsme se v MAAF pokusili praktikám kun přiblížit, porozumět jim a podpořit je v boji za města bez aut.

Blížili jsme se kuně z různých směrů. Na Skalitzer Straße jsme měli možnost pozorovat akutní situaci ohrožení pro kuny. Dlouhá silnice, široká pro čím dál širší automobily a v obou směrech víceproudá, mezi nimi nadzemní dráha: pro kuny nepřekonatelná překážka. Rychle projíždějící auta ztěžují akustické porozumění mezi zúčastněnými a jsou důkazem toho, za jak děsivých podmínek zvířata musí běžně žít a jsou přitom z města čím dál více vytlačována.

Jenže jak vlastně vypadá přirozené prostředí kuny? Nedaleko Skalitzer Straße jsme odhalili oblast, která se habitatu kun přibližuje: Görlitzer Park. Mladá intelektuální aktivistka MAAF poskytla skupině několik užitečných rad, zatímco jsme shora s dalekohledem v ruce doufali, že budeme mít dobrý výhled na kuny v jejich přirozeném prostředí. Dozvěděli jsme se, že kuny patří k řádu lasicovitých. K těm patří i vydry, jezevci, tchoři, norci a lasice. Pro nás jsou důležité kuna skalní a kuna lesní. Většinu kun člověk pozná podle dlouhé, hubené a pružné stavby těla. Zatím se ale žádná kuna neukázala.

Hledání kun v noci | © Kollektiv Raumstation S hlubším porozuměním pro anatomii kuny a její přirozené chování v Görlitzer Park jsme se v rámci mobilizačního tréninku zaujali pozice v dalších místech v okolí Wrangelstraße. Neboť zde kuna již svoji klimapolitickou agendu mohla realizovat: tato čtvrť je ve velké míře osvobozena od aut! Kuny jsou vlastně individualistická zvířata, v tomto případě se však kuny spolčily v tlupy, což se v přírodě dosud pozorovalo velmi zřídka. Měli jsme tedy do činění s mimořádným revírem. K teritoriálnímu ohraničení svého revíru kuny používají sekret svých análních žláz. I v tom jim pomáhá jejich silně vyvinutý čich, který umí obzvlášť dobře vycítit pach benzínu a tím pádem rychle vyhledat nepřítele.

Abychom lépe pochopili aktivistické metody kun a mohli se od nich učit, byli jsme vyzváni k tomu revír přesněji prozkoumat. Každá skupina měla vypočítat, kolik životního prostoru se vytlačením aut získá. Jak na to? V celém Berlíně je 1,3 milionu registrovaných vozidel. Vozidlo zabírá přibližně 18 metrů čtverečních, 23,4 kilometrů čtverečních jsou tedy prostory získané odstraněním aut. To je přibližně 3200 fotbalových hřišť pro lidi, kuny, zelené plochy a spoustu dalších svobodných prostor!

Mobilizační trénink kun mi ukázal jedno: města bez aut jsou možná! Konečně jsme kuní tlupu začali chápat jako naše klimaaktivistické komplicky a můžeme se v našem boji spojit. S prudkou kuní energií si podrobíme všechna města a získáme zpátky pro sebe svobodný prostor měst!

listopad 2021