Menstruace  Svoboda tam dole

Britta Wiebe (30) žije v Hamburku a praktikuje free bleeding, tedy dává volný průběh svému menstruačnímu krvácení. Šetří tím peníze, neprodukuje odpad a pomáhá jí to lépe pochopit cyklus. Chce to ukázat i ostatním – a tak založila osvětovou platformu „Vulvani“.

Den, který Brittě Wiebe přinesl svobodu, začal pocitem těžkosti. Spolu s kamarádkou Britta cestuje po Guadalajaře, městě v západním Mexiku. Tráví tam semestr na univerzitě, chce se cítit lehce, svobodně. Ale její menstruace ji tíží: krosnu má z poloviny nacpanou tampóny. Ty se v Guadalajaře koupit nedají a s vložkami se necítí dobře. Zná ten problém už z jiných svých cest, řešení neexistovalo – doposud. „Co kdybys zkusila free bleeding,“ řekne jí kamarádka. Britta je zmatená. „Co to má být?“
 
Od té doby uplynulo už šest let. Britta Wiebe (30) sedí ve svém hamburském bytě, když to vypráví. Od této minulosti ji dělí nejen roky a kolem 10 000 kilometrů vzdušnou čarou, ale celé světy, říká. „Ten rozhovor byl pro mě jako zásah blesku. Najednou jsem si uvědomila, že sice jsem procestovala půlku světa, mám politický přehled, jsem feministka, vzdělaná a ekologicky uvědomělá, ale o menstruaci vím v podstatě kulový.“ A to se mělo změnit. Stejně jako spousta dalšího v jejím životě.
 
Britta praktikuje free bleeding neboli volné krvácení, což v praxi znamená, že když má své dny, nechává krev volně odtékat. „Když cítím, že krev přichází, jdu na záchod a nechám ji odtéct,“ říká Britta. Má to své výhody: ušetří peníze, neprodukuje žádný odpad, na cestách s sebou nemusí vozit žádné menstruační pomůcky a je všímavější vůči svému tělu. Od té doby, co menstruuje, se cítí lépe, popisuje, „více v souladu sama se sebou“.
Foto: Vulvani - www.vulvani.com, CC BY 4.0

O menstruaci se toho moc neví a nemluví

Z počátku to tak nebylo. „Když jsem to v Guadalajaře zkoušela poprvé, říkala jsem si: asi mi to nepůjde.“ Tělo během menstruace ztrácí kolem 60 mililitrů krve, v některých případech více, v jiných méně. Odpovídá to třem panákům plným krve – když se to rozdělí na jednotlivé dny, není to zase tolik. Strach, že krev ulpí na kalhotkách nebo na prostěradle, zná každá menstruující osoba. I Brittě se to už stalo. Dřív se za to styděla. To je ale minulost. Během menstruace odchází děložní sliznice. Skrze děložní branku, lehce otevřenou, a vagínu a vulvu pak odtéká směsice krve, hlenu děložního krčku, tkáně a vaginálního sekretu. Děje se tam svalovými kontrakcemi, tedy ve vlnách – a ne neustále. Kdo tyto vlny vnímá vědomě, může praktikovat free bleeding. „Ze začátku jsem byla nejistá a na záchod běhala pro jistotu každých 15 až 30 minut,“ vypráví. Po několika cyklech už svoje tělo dobře zná. Během stresujících nebo dlouhých dní pak používá menstruační kalhotky nebo pratelné vložky – vždy tak, jak jí to zrovna vyhovuje a jak se cítí dobře, říká. „Já a moje menstruace jsme teď tým.“
 
Ale k pocitu týmu vedla dlouhá cesta. Nezačala v Guadalajaře, ale mnohem dříve. Poprvé menstruaci měla ve 13 letech. Seděla tehdy v kině v Berlíně, to znamená daleko od domova, byla zrovna na návštěvě u tety a sestřenice. Týden měla bolesti břicha, mlčela, dávala si do kalhotek toaletní papír. „Připadalo mi zcela přirozené, že se o tom nemluví,“ říká. Ani později, ve škole a na vysoké škole, se nic nezměnilo. Když na to myslí zpětně, na to mlčení, připadá jí to na hlavu, říká Britta. Ale nebyla sama, kdo to tak má. V rozhovorech s kamarády/kami si všímá, že o menstruaci se toho málo ví a skoro se o tom nemluví.

Vydělávat si osvětou o menstruaci

Krátce po návratu z Mexika Britta v Hamburku dokončí latinskoamerická studia a věnuje se vědecké kariéře. Mnohem více ji ale zajímá její menstruace. Pozoruje svůj cyklus, vede si deník, dělá rešerše. To téma ji najednou fascinuje. „Měla jsem znovu a znovu drsné aha-momenty, jak mnohovrstevnaté téma to je,“ říká. Začíná psát blog, věnuje ho free bleedingu, dokumentuje svoje vlastní zkušenosti a všechno, co se naučila. Blog pojmenuje Vulvani. Je to její srdeční záležitost – a později dokonce trochu víc.
Zakladatelé platformy Vulvani: Britta Wiebe a Jamin Mahmood | Foto: Vulvani - www.vulvani.com, CC BY 4.0 Příběh Brittiny cesty k free bleeding je také příběh lásky. V roce 2018 pozná Jamina Mahmooda, zajiskří to mezi nimi. Menstruace je od začátku jejich vztahu běžné téma. „Líbilo se mi, jak otevřený a zvědavý byl,“ vypráví Britta. „Free bleeding neznal – a prostě se mě zeptal, jak se u toho cítím, jak to funguje.“ Právě Jamin ji povzbuzoval v tom, aby z Vulvani udělala něco většího. V roce 2019 Britta vědeckou kariéru na univerzitě pověsila na hřebík, neuspokojovala ji. Společně s Jaminem vybudovali obchodní model a nyní osvětou ohledně menstruace vydělávají peníze – provozují vzdělávací platformu, o zdraví během cyklu, sexualitě a menstruaci informují ve formě online kurzů.
 
Britta často ani nedokáže uvěřit, co se to vlastně všechno stalo. Co v roce 2015 začalo frustrací, krosnou plnou tamponů a rozhovorem dvou kamarádek, vedlo k svobodnému krvácení a také svobodě pracovní. Od června je platforma Vulvani zapsána v obchodním rejstříku a tedy oficiálně sociálním start-upem. Jamin je jejím rovnocenným obchodním partnerem. Je to on, kdo fotografuje, natáčí a žongluje s čísly. Kreativním mozkem týmu je Britta. Společně chtějí dosáhnout toho, co by si Britta kdysi přála sama pro sebe: že menstruace nebude tabu.

červenec 2021