© Yves Noir Yoko Tawada (v češtině uváděná také jako Jóko Tawadová) se narodila v roce 1960 v japonském hlavním městě Tokiu. V současné době žije v Berlíně jako spisovatelka na volné noze. Tato hojně oceňovaná autorka vystudovala literární vědu se zaměřením na ruskou literaturu na tokijské Univerzitě Waseda. Od roku 1982 žije v Německu, kde nejprve studovala obor Novější německá literární věda na Hamburské univerzitě. Později získala doktorát na univerzitě v Curychu u Sigrid Weigel. Publikuje eseje, prózu, divadelní hry a poezii v němčině a japonštině. Svou fascinaci německým jazykem a jazykové rozdíly oproti japonštině využívá jako inspiraci pro svou básnickou tvorbu. Nevyčerpatelný údiv nad hláskami a gramatikou cizího německého jazyka jí umožňuje přistupovat k tomuto jazyku vždy nově. Existenci mezi dvěma jazyky umně vetkává do svých textů, ve kterých s využitím zdánlivě drobných příběhů rozvíjí velká životní témata.

© Dybbuk Ve svém románu Etüden im Schnee (Vzpomínky ledního medvěda; konkursbuchverlag 2014) vypráví Yoko Tawada bizarní, vtipný i smutný příběh z perspektivy jedné třígenerační medvědí rodiny. Nejmladším z rodiny je lední medvěd Knut z Berlínské zoo, který se stal známým po celém světě. Jde o migrační příběh, který se odehrává v sovětské Moskvě, v Kanadě, v NDR a ve znovusjednoceném Německu, v cirkuse a v zoo a otevírá tak několik historických a politických rovin. V románu se vzájemně prolínají snové roviny s realitou, autorčina autobiografie vstupuje do fiktivního příběhu a je převedena do zvířecí perspektivy. Yoko Tawada napsala román nejdříve v japonštině a pak ho poprvé sama přeložila do němčiny. Jde vůbec o původní román, když autorka přeložila svůj vlastní text do jiného jazyka, ve kterém však jinak také píše? V roce 2020 vyšel tento román s finanční podporou Goethe-Institutu v nakladatelství dybbuk  v českém překladu Michaely Škultéty pod názvem Vzpomínky ledního medvěda.