workshop pro děti

Kapacita workshopu je naplněna.

Jedna rodina, možná podobná té vaší, se stěhuje z místa na místo. Někdy žijí na strýčkově klobouku, na střeše kostela nebo na Měsíci, jindy zase v kině nebo v domě se třemi telefony. Jejich cesta širým světem je krásná a podivuhodná. Neztrácejte čas otázkami, co je skutečné a co vymyšlené, a přidejte se! Poznejte, kde se nachází to nepopsatelné místo zvané domov. Poetické vyprávění Petera Stamma doprovázejí obrázky oceňované ilustrátorky Jutty Bauer. Knihu dětskému publiku představí překladatelka Marta Eich v rozhovoru s autorem. Během workshopu se děti dozví, jaké to je být spisovatelem nebo překladatelkou, a vytvoří si vlastní kresby na téma domov.

Peter Stamm je jedním z mezinárodně nejúspěšnějších německy píšících autorů. Jeho cesta k povolání profesionálního spisovatele však nebyla přímočará. Absolvoval obchodní učiliště a pracoval jako účetní, později studoval angličtinu, psychologii a informatiku, působil také jako stážista na různých psychiatrických klinikách. Úspěšná tvorba románů, povídek, rozhlasových a divadelních her mu vynesla několik prestižních cen, například Švýcarskou knižní cenu za rok 2018, dvě filmové adaptace, dokument o jeho osobě a ulici nesoucí jeho jméno. Jeho díla byla přeložena do 40 jazyků.

Jeho pátá kniha v  českém překladu Proč bydlíme za městem vyšla vroce 2023 v překladu Marty Eich v nakladatelství Albatros a byla nominována na cenu Zlatá stuha 2024.


Ukázka:

„Když jsme bydleli v domě s modrým světlem, každý den pražilo slunce a my jsme museli nechávat zatažené závěsy. Od rána do večera se domem rozléhala hudba z taneční školy v nejvyšším patře a zjara občas zavoněl šeřík. Modrá žárovka na chodbě svítila pořád, i přes den, a když jsme šli spát, nezavírali jsme dveře, abychom světlo viděli. Někdy jsme zaslechli kroky a netušili jsme, odkud se ozývají a komu patří, a pak bylo zase dlouhé dny ticho. Když pršelo, poslouchali jsme, jak se okapem řine voda, a odpočítávali kapky, které z listů liliovníků tulipánokvětých padaly na chodník.
Tatínek četl čtvery noviny, maminka koupila tři židle, babička nám každému upletla dva páry pruhovaných ponožek a dědeček ztratil jedny sluneční brýle. Ale sestra byla pořád smutná. A tak jsme se přestěhovali do autobusu.“