Nekrolog
DĚKUJI, HANSI-DIETRICHU GENSCHERE
Truchlíme nad úmrtím Hanse-Dietricha Genschera. Byl to nejen velký podporovatel Goethe-Institutu, ale také přítel. – Nekrolog od Klause-Dietera Lehmanna
Goethe-Institut vděčí Hansi-Dietrichu Genscherovi za mnohé. Jako ministr zahraničí v letech 1974 až 1992 utvářel rozhodujícím způsobem obraz zahraniční politiky, která etablovala kulturu jako třetí pilíř vedle politiky a hospodářství.
„Německo je nejen vůdčí světová ekonomika, ale jsme také kulturní národ. Samotná tato skutečnost vylučuje ekonomizaci obrazu Německa ve světě. Zahraniční kulturní politika je proto víc než jen ozdobný doplněk naší zahraniční politiky a už vůbec není estetickou formou podpory zahraničního obchodu.“ Toto Genscherovo krédo posílilo Goethe-Institut v jeho nezávislosti, schopnosti diskurzu a jeho partnerské práci. S tímto krédem bylo možné zahrnout naše společenské debaty 70. a 80. let do programové práce v zahraničí a věrohodně zprostředkovávat proces demokratizace Německa. Byla to vzrušující doba kulturního přelomu, kterému odpovídal emancipační základní postoj – i se všemi svými rozpory.
© Goethe-Institut e.V.
Po pádu Berlínské zdi v roce 1989 nám Genscher umožnil zakládání nových institutů v části světa, která byla do té doby uzavřená. Krátce předtím, 1. listopadu 1988, dokázal po dlouhém vyjednávání s Čínou zřídit Goethe-Institut, který zůstal 16 let jediným zahraničním kulturním institutem v celé Číně. Tento institut se skvěle rozvíjel a v říjnu 2015 k němu přibyl další institut v pekingské umělecké čtvrti 798. Je to místo, jež zcela odpovídá představám, které jsem při otevření charakterizoval takto: „Přeji si zde dialog praktického konání, dialog otevřenosti. Svoboda názorů je pro nás vysokou hodnotou.“ To by Hanse-Dietricha Genschera potěšilo. Dialog byl pro Genschera ústředním pojmem a je ústředním pojmem i pro Goethe-Institut. V dialogu spatřoval nejlepší záruku proti novým obrazům nepřítele a proti společenskému vyčleňování, a proto ho považoval za nepostradatelný. Věděl, že to není všelék a že je nutné vytvořit i vhodné politické rámcové podmínky, jako je právní stát a lidská práva, ale bez dialogu to určitě nejde.
Kultura nebyla pro Hanse-Dietricha Genschera soukromým hřištěm pro umělce a intelektuály, ale základem společností pro otevřenost a nové myšlení. To všechno ho posilovalo v názoru, že Goethe-Institutům je nutné poskytnout možnosti pro dlouholetou stabilní práci, aby bylo možné trvale vést věrohodný dialog. Hans-Dietrich Genscher byl nejen podporovatel Goethe-Institutu, byl to přítel. Až do posledních chvil se zajímal o naši práci a měl radost, když slyšel, že v roce 2016 založíme Goethe-Institut ve Windhoeku, v zemi, za jejíž ústavu se při získání nezávislosti v roce 1990 aktivně zasazoval.
I po smrti Hanse-Dietricha Genschera budeme zastávat jeho přesvědčení, že kultura se nehodí k soutěžení systémů, ale k rovnocenné kulturní výměně a k oceňování hodnoty rozmanitosti.
Klaus-Dieter Lehmann, prezident Goethe-Institutu
4. dubna 2016