Jazyk a dění

„Největší komunita na světě“ se letos sejde mezi 21. a 25. srpnem na veletrhu GamesCom 2024 v Kolíně nad Rýnem. Tak se alespoň oficiálně označuje akce, která je podle svých slov „největší herní událostí na světě“. Přinášíme malý přehled.
 

Mezinárodní hudební festival Dobršská brána představí během dvou srpnových dnů ambiciózní program plný hvězd české, německé i jiné hudební scény. Jednotícím prvkem přitom bude klavír a půvabná pošumavská vesnička Dobrš.

Německý jazykový prostor je bohatý na dialekty. Ty vytvářejí rozdíly a rozmanitost, což se Hasnainu Kazimovi velice líbí. I když jako člověk pocházející ze severu Německa ne vždy hned na první poslech rozumí tomu, co po něm chce někdo z jihu země.
 

Účelem jazykové komunikace by mělo být porozumění. O tom je Hasnain Kazim přesvědčen, a proto kriticky hodnotí odborné vyjadřování v mnoha oborech. Někdy pomůže jen jedno – překlad!
 

„Raději pozdravit víckrát než vůbec,“ říká náš nový sloupkař Hasnain Kazim, novinář a spisovatel. Pozdravy jsou sice v různých zemích různé, ale vždy signalizují respekt a vlídnost, kterých není nikdy dost.

„Někdy je lepší dát své zlosti volný průchod než držet všechno v sobě,“ říká Hasnain Kazim – a vysvětluje, že pořádně si zanadávat je umění. K tomu člověk potřebuje dobré nástroje – kultivované nadávky s regionálním či historickým nádechem.

Kdo se chce v němčině zapojit do řeči o fotbalu, musí se umět vyjadřovat obrazně a měl by znát taková spojení jako „den Ball flach halten“ nebo „Beton anrühren“. Shromáždili jsme pro vás nejhezčí fotbalové floskule – a vzali jsme je pěkně doslova.
 

Jak v německém jazyce rovnocenně pojmenovat osoby všech pohlavních identit? – Otázka, která někdy vyvolává prudké reakce.

Jak Němci žijí a pracují, jaké mají záliby? Podívali jsme se blíže na statistiky o Němcích a o jejich životních modelech, abychom ho našli: prototyp Němce.

Jsou Němci dochvilní, nevtipní, pijí pivo a jsou mistry světa v cestování? Prověřili jsme sedm klišé, která se o Německu tradují, a zjistili několik překvapivých skutečností.

Vánoční tradice v sousedním Bavorsku a Sasku jsou často podobné těm českým -  některé jsou ovšem zcela jedinečné.
 

Jaro, léto, podzim, zima a… masopust! Světe div se, v jinak slušném a spořádaném Německu nemají čtyři, ale pět ročních období. A v tom pátém je povoleno, tedy spíše nařízeno, chovat se úplně opačně než jindy.

Vydejte se s s Viktorem Máchou, předním českým industriálním fotografem, na cestu z Prahy do severoněmeckého Husumu a poznejte přitom německou krajinu trochu jinak: přes komíny, těžební věže a tavicí pece.
 

To, co začalo jako humbuk středního kalibru, je už nyní sotva snesitelné: v pseudodebatě o Vinnetouovi se ukazuje intelektuální lenost německé diskuzní kultury.
 

Od uzavření dohody o náboru pracovních sil v roce 1961 se Německo stalo druhým domovem pro mnoho lidí tureckého původu. Nejenže jsou dnes důležitou součástí německé společnosti, ale také významnou měrou formují a utvářejí německou kulturní scénu. Ohlédněme se společně do minulosti.
 

Umělec Gunter Demnig už 25 let pokládá dlažební kostky na památku lidí pronásledovaných a zavražděných národněsocialistickým režimem. Pro lidi, kteří se narodili později, jsou tyto kostky hmatatelnou připomínkou historie.
 

​Někdy se to tak přihodí, že velké příběhy vplují do našich životů náhle, nečekaně, jaksi mimoděk. Člověk se často nemusí snažit je objevit – najdou si ho samy.

5 873 kilometrů v autě, pach energeťáků, prostitutky a gangsteři – cesta do vesnice v Kazachstánu, kde máme rodinné kořeny, vyžaduje hodně odhodlání. 

Autor teze o konci dějin se narodil už před více než 250 lety. Objevte, v jak pestrých podobách jeho myšlenky dodnes přežívají.
 

Hannah Arendt zasvětila svůj život pochopení nejpalčivějších politických otázek 20. století. Autorka Samantha Rose Hill zkoumá život a dílo jedné z nejvýznamnějších světových myslitelek své doby.

Původně se měl stát farářem. Osudy slušného synka ze zbožné švábské rodiny se však ubíraly jinými cestami.

Když překročíte práh pražského Goethe-Institutu, máte velkou šanci, že na recepci spatříte právě jeho. Richarda Frýborta, recepčního. Kdo je člověk, který v německém kulturním institutu na břehu Vltavy už 25 let „hlídá bránu“?

Plzeňské pivo pochází z Čech, to je jasné. Jenže - zase tak úplně samozřejmé to není. Věděli jste, že Plzeňané byli kdysi s kvalitou tamního piva tak nespokojení, že jej na protest dokonce vylévali před radnicí? Pak ovšem dostali spásný nápad...

V Dačicích stojí pomník věnovaný kostce cukru. Proč? Protože právě tady byl kostkový cukr Jakobem Kryštofem Radem vynalezen. Na počátku vynálezu, který později zdokonalili Francouzi a Belgičané, byla jistá dačická náhoda. Nebo spíše nehoda...

První máj se jako státní svátek slaví na celém světě. V Německu má však svou vlastní historii, sahající od jeho přivlastnění národními socialisty až k berlínským „revolučním demonstracím“.

Pokud nejste odborníci na československé lisované sklo nebo historici užitného umění, asi jste o skláři Rudolfu Schröterovi nejspíš neslyšeli. A přece jeho dílo nejspíš znáte.

V roce 2021 jsme si připomněli výročí 200 let od doby, kdy J. W. Goethe začal pravidelně jezdit do Chebu. Čím ho právě Chebsko tak přitahovalo? A jak dnes místní rozvíjejí jeho odkaz?

Mnohé to možná překvapí, ale je to tak: české hlavní město bylo na přelomu 19. a 20. století světovým centrem beuronského umění z jihovýchodního Německa.

Humboldtovo fórum bylo otevřeno 16. prosince 2020 – kvůli pandemii prostřednictvím přímého přenosu online. Diskuse o objektu však neustále pokračují. Bývalé sídlo rodu Hohenzollernů, které přestavěl italský architekt Franco Stella, nastoluje mnoho otázek o minulosti a přítomnosti hlavního města Německa.

Goethův karlovarský pomník z roku 1883 má za sebou pestrou historii. Zbožňováno, nenáviděno, strženo i ztraceno bylo toto umělecké dílo, které kdysi zdobilo centrum světoznámého lázeňského města.

Severofríské ostrovy se rozprostírají jako blyštivé klenoty v severofríských pobřežních mělčinách. Nechce se věřit, že by možná už zítra nemusely existovat.
 

Trvalo to přes 50 let, ale divoká hra Rainera Wernera Fassbindera, kontroverzního „enfant terrible” německé nové vlny, bude poprvé uvedena na českém jevišti: Od září se s ní setkáme v pražském Divadle DISK.

Vydala jsem se po stopách berlínského Berghainu – jednoho z nejlepších technoklubů na světě. Vstoupit smí jen „vyvolení“ a mně se na ono místo, kde se setkává místní subkultura, dostat podařilo.