Rezidence v České republice

Jana Zoubková je literární překladatelkou. Překládá především současnou německojazyčnou prózu, ale i knihy z oblasti společenských věd.

Hana Hadas je překladatelka a tlumočnice. Překládá především současnou německojazyčnou prózu, ale také vědecké texty a filmové scénáře z češtiny do němčiny.

Katharina Hinderer je překladatelkou z angličtiny a češtiny do němčiny. Vytváří také titulky a synopse k filmům.

Po práci v kulturním a tiskovém oddělení Velvyslanectví Nizozemského království v Praze a v redakci literárního měsíčníku PLAV se Zuzana Henešová stala překladatelkou z němčiny. 

Kathrin Janka je překladatelka, lektorka a zpřostředovatelka české literatury.

Lily McCraith ve své praxi kombinuje dvě disciplíny: design a informatiku. Realizovala několik prací s textovými generátory založenými na strojovém učení. 

Těžištěm jejich spolupráce, která trvá od roku 2014, je vypořádávání se s technickými metodami tvorby obrazu a textu a jejich vlivu na náš pohled na svět.

Cathleen Schuster a Marcel Dickhage vychází ve své práci z badatelských rešerší, jejich koncepty se zaměřují na výzkum médií toho kterého období, spolupracují s archivy, jak textovým, tak obrazovým materiálem.
 

Maria Thrän pracuje převážně s médiem instalace. Prostory jsou ústředním motivem její práce, kterou chápe jako procesuální konstrukci, která vyžaduje zkoumání a přezkoumávání hmoty a systémů.

Sabine Reinfeld se věnuje převážně performančnímu umění a ve své práci využívá média video a fotografie; v centru pozornosti je vždy její tělo.

K tvorbě sochaře Martina Steinerta patří už několik let prostorové instalace z obyčejných dřevěných latí.

Sestry Daniela a Linda Dostálkovy fungují jako umělecké duo. Od roku 2016 společně provozují Institucionální homeopatii, hybridní sociálně uměleckou agenturu.

Jeho malířské a sochařské umění zkoumá trvalé symboly populárních artefaktů a klišé, zabývá se tématy jako transformace, kapitalismus a duální podstata humoru.

Finální tvary v různých médiích (kresba, film, textilie, objekt nebo fotografie) jsou výsledkem dlouhotrvajících pracovních procesů, během nichž dochází k dialogu mezi pozorováním světa, abstrahováním vjemů a manipulací s materiálem.

Používá kovy, zvuky a materialitu, aby se zaměřila na témata zahrnující kulturní a společenské změny, konzumní trendy, historizované struktury a rurální periferii.

Jedinečný institucionální pokus, který přenesl Střední východ do Evropy a umožnil bližší vzhled do životní reality a témat jako právo na město, LGBTI, podmínky kulturní produkce a svobodné vyjádření názoru.

Výtvarný umělec se vyjadřuje v první řadě prostřednictvím soch a instalací. Z médií k tomu využívá video a performance, skrze které zkoumá například sakrální prostory, témata rozpadu či populární kultury.

Její práce se zabývají hlasem jako médiem, které se stává prostředkem pro zviditelnění rozporu mezi obsahem a formou.

Kolektiv, který se přibližuje společnosti z různých perspektiv a zabývá se rozdílnými způsoby rozehrání toho, co znamená „my“. Jejich instalace čerpají témata přímo z ulice a poté je odráží zpět do ulice.

Experimentální rezidenční formát „Critical Studio”, mezinárodní společenství zabývající se kolektivní prací a přemýšlením o fenoménu mobility a migrace jako kulturní a historické praxe.

Goethe-Institut zve každoročně umělce z celého světa na krátkodobé rezidenční pobyty.