Norimberská doporučení
Vhodné koncepty pro dětské osvojování cizího jazyka
Nabídky jazykové výuky pro malé děti musejí působit tak, aby probudily vnímavost pro cílový jazyk a podněcovaly ke komunikaci v novém, zatím ještě cizím jazyce. Existují-li institucionální možnosti, slibuje časově intenzivnější jazyková výuka větší úspěchy než výuka extenzivní.
Děti upřednostňují na začátku slova a fráze, pocházející ze světa, ve kterém žijí, a jejichž význam znají z mateřského jazyka. V raném kontaktu s cizím jazykem děti ještě nebudou mluvnické struktury prozkoumávat, ale zpočátku je budou přejímat jako pevnou strukturu nebo obrat.
V souladu s tím je nutné do nabídky cizích jazyků pojmout obsah odpovídající věku a individuálním zájmům dítěte. Čím je dítě mladší, tím důležitější je emocionální vztah k předmětu učení a identifikace s vychovatelkou nebo s osobou učitele. Pokud se dítě cítí ve svém učebním prostředí dobře a necítí strach ani nátlak, bude se – v souladu se svou dětskou zvídavostí – stále aktivněji podílet na učebním dění.
Na tomto základě jsou smysluplné všechny akčně orientované nabídky jazykové výuky, které hravým způsobem zprostředkovávají zajímavý věcný obsah, připouštějí experimenty, zvou k pohybu a tvořivosti – zkrátka takové nabídky, které dítěti poskytují rozmanité možnosti rozvoje.
Doporučení:
- Nabídky výuky cizího jazyka by měly být svým obsahem, cíli a metodami přizpůsobeny zkušenostem a předpokladům učební skupiny.
- Koncept výuky by měl vyhovovat předpokladům, možnostem a potřebám každého jednotlivého dítěte.
- Nabídka výuky cizího jazyka by měla navazovat na poznatky dětí o světě a probíráním významných, pro děti relevantních témat rozšiřovat i kompetence dětí v mimojazykových oblastech.
Zdroje
[1] Z pozorování přesto vyplývá, že děti se snaží „redukovat a strukturovat komplexnost svého prostředí prostřednictvím analýz“, aby „přitom vytvářely pravidelné souvislosti mezi identifikovanými prvky“. Srov. Röber (2008)