Norimberská doporučení
Nové vlivy na dětské učební prostředí
Děti žijí dnes v maximálně propojeném prostředí. Globální procesy a nové komunikační technologie vedou ke změněnému zacházení s jazykem, a to i u dítěte. Všední den je mnohde už u zcela malých dětí utvářen mediálně[1] a stále více multikulturně a multilingválně. Kulturní a jazyková rozmanitost našeho světa se projevuje nejen v mateřské a základní škole, ale také už předem v rodině a v bezprostředním okolí dítěte.
Děti dnes zažívají vícejazyčnost spíše jako normalitu a pociťují, že učit se jazyky je užitečné.
K usnadnění vzájemného porozumění a k zachování jazykové a kulturní rozmanitosti v Evropě požaduje Evropská unie pro všechny občanky a občany, aby vedle svého mateřského jazyka získali i znalosti dalších jazyků.[2] Tento požadavek se má realizovat tak, že všem žákyním a žákům v Evropské unii bude už během povinné školní docházky umožněno naučit se nejméně dva moderní cizí jazyky.[3] Ve většině zemí Evropské unie se tak osvojování cizích jazyků stalo povinnou součástí výuky na základní škole.[4]
Doporučení:
Při raném osvojování cizího jazyka je nutné vždy mít na paměti, že děti se učí a reagují nezávisle na regionálních a lokálních zvláštnostech, které utvářejí charakter výuky, a podle svého osobního prostředí a svého individuálního vývoje.
Zdroje
[1] Srov. Spanhel (2009)
[2] Srov. Rada Evropy (2001)
[3] Srov. tamtéž Doporučení 1383 (1998); KOM (2003); KOM (2005)
[4] Srov. Eurydice (2001, 2005) a Legutke (2009), S.496 ff.