Společně proti křišťálu
Prodejce zpoza českých hranic, německý konzument. Takto se tradičně vykresluje model obchodu s pervitinem, s nímž si už několik let nikdo příliš neví rady. Česko-německý fond budoucnosti se rozhodl v roce 2014 věnovat zhruba sedm milionů korun na podporu přeshraniční spolupráce v oblasti drogové prevence. Chce posílit zapojení především uskupení z řad občanské společnosti, která se v protidrogovém řetězci zatím objevovala sporadicky.
Netrvá to ani deset vteřin. Figurant zastaví u vietnamské tržnice v českém pohraničí, prodavače se zeptá, jestli mají „takovej ten, … Crystal“, zaplatí 40 Euro za jeden gram a jede domů. Pokus redaktorů Radia Berlin-Brandenburg ukázal, jak hladce se kdokoli dostane k levné droze, která je podle expertů nebezpečnější než kokain a heroin. Za poslední dva roky se výskyt pervitinu (v Německu známého jako Crystal Meth) rapidně zvýšil především v v Bavorsku, Sasku a Durynsku, ale celý problém se postupně přelívá i do zbylých spolkových zemí. Česko v celém systému funguje jako jedno z hlavních útočišť výrobců a dodavatelů.
Než začnou hádky
Mimo významných zdravotních rizik se zástupci Česko-německého fondu budoucnosti obávají i možného vlivu pervitinového obchodu na doposud dobré vzájemné vztahy obou zemí: „Nese s sebou konfliktní potenciál a utužuje negativní stereotypy,“ podotýká ředitel fondu Tomáš Jelínek. V příštím roce se dočkají významné finanční podpory ty české a německé organizace, které se společně budou věnovat určitému aspektu prevence.
V praxi se může jednat například o tematické výměnné pobyty mezi školami, analytické zmapování celkové povahy drogové problematiky až po prevenci přímo v terénu. Podmínkou je, aby byl projekt „zdvojený“, tedy aby zahrnoval jak českou, tak německou stranu. Tomáš Jelínek doporučuje, aby se zájemci obraceli na fond už v rané fázi projektu.
Adrenalinová záležitost teenagerů?
Gerhard Krones se se stoupající oblibou pervitinu potýká na bavorské straně. Odborná ambulance Caritas ve Weidenu, v níž působí, se zapojila do sítě projektu „Need no speed“. V roce 2011 zaznamenali prudký nárůst spotřeby u německých zákazníků, přičemž se jejich počet od té doby zdvoj- až ztrojnásobil.
Typický konzument ani jednoznačné důvody k užívání podle Kronese neexistují. Přestože se ve výzkumu motivace nachází bílá místa, jmenuje Krones pět nejčastějších skupin. Kromě již zmíněných po adrenalinu prahnoucích teenagerů se setkal už i s případy dlouhodobě závislých, kteří Crystal brali i deset let.
„Lék“ proti frustraci
O dalších třech motivech se na veřejnosti příliš nemluví. Po užití drogy například dochází k výraznému zvýšení prožitku při sexu. Využívají toho nejen lidé v soukromí, ale i prostitutky, jimž pervitin prakticky pomáhá psychicky se vyrovnat s jejich prací. Nucená prostituce pod dávkami pervitinu není výjimkou.
Poslední známý důvod souvisí s vedlejším účinkem drogy – ztráta tělesné hmotnosti. Zde vstupují do hry i poruchy příjmu potravy. Nabízí se otázka, zda by zvýšená osvěta o důsledcích, ale i účincích pervitinu naopak nevedla k nárůstu spotřeby v rizikových skupinách lidí. Tedy u těch, kteří by byli ochotní obětovat vše pro to, jen aby dosáhli štíhlé postavy opěvované módním průmyslem. Takovýto drastický úbytek na váze ale s sebou přináší i nepříjemný vedlejší účinek: postupně dochází k ničení těla. A pokud by někoho snad rachitické tělo přece jen lákalo, stačí vyjmenovat několik dalších vedlejších účinků: vypadávající a kazící se zuby nebo pleť plná akné. Ti, kdo si s touto drogou začnou, mají tedy k ideálům krásy hodně daleko.
Češi a ti další
Pervitin, lidově známý jako perník, se ve všeobecné i mediální diskusi vnímá jako „česká věc“. Tuto domněnku potvrdily také nedávné rozbory odpadních vod, v nichž se nachází zbytky látek výrobního procesu drog. Vědci prozkoumali 19 měst, a zatímco v západní Evropě dominoval kokain a heroin, Češi holdují „perníku“. Pro německý trh nejsou ale čeští výrobci zdaleka výhradními dodavateli.
Doposud byly vystopovány čtyři trasy, po nichž se metamfetamin do Spolkové republiky dostává. Kromě Česka vedou stopy do Afriky, Číny a Litvy. Ani Němci v tom ale nejsou úplně nevinně. „Zaznamenali jsme i případy, kdy se suroviny dovážely z Německa do Čech, kde byly následně zpracovány,“ ilustruje Krones složitost celé problematiky.
Euforická cesta do blázince
Zatímco bezprostředně po užití člověk nepociťuje hlad ani únavu a funkce mozku jsou několikanásobně zrychlené, s vystřízlivěním se dostaví naprosté vyčerpání a sklony k agresivitě. Navíc se jedná o velmi návykovou látku, přestože si to její „víkendoví“ konzumenti neuvědomují. Dochází k narušení normálního fungování těla, závislí záhy přestanou být schopni účastnit se obyčejných rutin, třeba chození do práce. Časem se sami vyřadí z normálního života a začnou útěchu hledat opět v drogách. V některých případech se u zasažených může rozvinout i schizofrenie a další psychické poruchy.
I když se pervitin na českém ani německém trhu eliminovat pravděpodobně nedá, zapojení širší občanské společnosti do debaty a prevence, kterou chce Česko-německý fond budoucnosti podporovat, může pomoci hned v několika ohledech. Může zmapovat model prodeje, čímž se usnadní práce policii. Může přesvědčit puberťáky, že existují stejně vzrušující, ale bezpečnější druhy zábavy. A koneckonců může taky pomoci posílit důvěru na obou stranách hranice.