Hudební scéna  Prekérní stav pop music

Co se děje na braniborské scéně pop music? Nebo lépe řečeno: Proč se mimo periferii Berlína v Braniborsku nic neděje? A jak se to dá změnit? O tom a o různých možnostech řešení v hlavním městě Braniborska, Postupimi, na kongresu PopUp 2018 debatovalo kolem 200 pořadatelů, muzikantů, lidí od rádia, labelů, dýdžejů, bookerů, manažerů, producentů. Zasedání se zúčastnila také naše autorka a písničkářka Ines Herrmann.

Museli si najít prázdné domy, aby mohli zkoušet – v nouzi dokonce bez elektřiny, vyprávějí braniborské kapely na kongresu PopUp. Pokud si Braniborsko chce udržet své kapely, potřebují infrastrukturu, aby mohli projevit svoji kreativitu, tedy cenově dostupné zkušebny a koncertní prostory. A to nejen v Postupimi, ale také na venkově.

Přesto otázkou není jen vytvoření nabídky, ale také nejistoty ohledně poptávky. Mladé kreativní hudebníky to táhne do Berlína, za stávající scénou. Zanechávají za sebou „společenské zpustnutí“ a čím dál starší obyvatelstvo, které není zrovna cílovou skupinou pro mladé muzikanty.

V Braniborsku se sice koná více než 50 festivalů a open airových akcí. Ale v line-upech se téměř neobjevují lokální matadoři. Protože jim spolková země neposkytuje žádnou podporu, jsou pořadatelé závislí na prodeji vstupenek. Známější kapely odjinud jsou pro ně i přes vyšší honoráře menším finančním rizikem než lokální mladé kapely, které ještě nikdo nezná. Kde ale potom muzikanti a jejich skupiny, které nezaštiťuje žádný label, mají najít publikum?
Kongresu Pop-Up se v roce 2018 zúčastnilo kolem 200 pořadatelů, muzikantů, lidí od rádia, labelů, dýdžejů, bookerů, manažerů a producentů. | Foto: © Ines Herrmann

Buď vysoká kultura nebo subkultura

Akce věnované klasické hudbě ve spolkové zemi Braniborsko problémy s dotacemi nemají, tvrdí účastníci kongresu. Jeden kolega, který hraje v různých ansámblech a je i občasným hráčem na cello, dostává pravidelně dobře honorované zakázky. O tom si písničkáři můžou nechat leda tak zdát. Proč je jejich postavení tak odlišné? Pop music je konec konců svými tématy blízko životu. Dominuje rozhlasovému programu a často i našim vlastním playlistům na Spotify.

Dělat vlastní pop music je dobré pro rozvíjení společenství i osobnosti a v ničem se neliší od komponování klasické hudby, tvrdí Marc Godau, učitel hudby na vysoké škole FH Clara Hoffbauer Potsdam. Přesto ve školství se jí neposkytuje žádný prostor. Místo toho se analyzují díla baroka, klasicismu a romantismu a inscenují sborová díla. Tedy všechno, co lze shrnout pod pojmem „vysoká kultura“.

V oblasti vzdělávání a grantů je ale prostor i pro subkulturu – avantgardu, takzvanou současnou nebo také experimentální hudbu. Bývá to všechno mimo mainstream, který se vyznačuje především rockem/popem. Pestrost popkultury se ve výuce na školách omezuje na Beatles a Stony. To má být všechno?

Walter Thomas Heyn, člen zemské komise „Jugend musiziert“, tvrdí, že pokud Braniborsko chce mít za deset let skvělé kapely, muselo by se investovat do vzdělávání mládeže ohledně pop music. Ale je pop music v rámci institucí stejně atraktivní jako v garáži nebo ve volném čase? A má být opravdu cílem, že Braniborsko bude mít vývěsní štít popkultury? A proč se nikdo nezabývá vzděláváním dospělých? Ohledně cíle, s nímž pop music má proniknout do vzdělávání, se na kongresu PopUp nedošlo ke shodě názorů. Shoda panuje pouze v tom, že ve vzdělávání je třeba vytvořit odpovídající struktury.
Na kongresu PopUp se potkaly také Denise Jäkel a Malin Teckemeyer z festivalu laut & bunt v Rathenowu, Olivia Thaws (písničkářka z Berlína) a přispěvatelka jádu a písničkářka Ines Herrmann. | Foto: © Ines Herrmann

A co popkultura?

Stávající dotační a vzdělávací struktury subkultury a vysoké kultury se na kongresu nezpochybňovaly. Pouze se vznesl nárok, že z daného rozpočtu by se konečně měla dotovat také pop music a měla by být posílena i lokální produkce – právě v regionu Braniborska. Finanční a ideové dotační struktury pro popkulturu by mohly napomoci tomu, že festivaly, rádia a koncertní prostory by pro lokální mladé muzikanty byly nízkoprahovější. Prosazují se příspěvky místo půjček a odstranění vlastního podílu. Konec konců peníze může dostávat jen ten, co je už má, a to je údajně vůči již tak přehlíženým lokálním aktérům pop music nechutné. Bez investic se ale něco takového neobejde – tento poznatek si z kongresu PopUp odnesli i zástupci kulturní politiky.

Velkou naději ale většina zúčastněných vkládá do centrálního úřadu popkultury, takzvaného Zpopu. Ten má – dle popisu na oficiálních stránkách – být „uživatelským rozhraním pro muzikanty, kteří se chtějí dále vzdělávat a rozvíjet, a také pro pracovníky v kultuře a vzdělávání, kteří populární hudbou chtějí docílit nových forem zprostředkování vědomostí. Tým složený z dobrovolníků pracuje již od roku 2010 na projektu „Mach Musik“ a poskytuje tak dětem i dospívající různé možnosti vzdělávání.

Přes úřad popkultury by se dalo žádat o další dotace a ty přerozdělovat. Kromě toho by umožnil občanským iniciativám pořádat popkulturní akce pro braniborské obyvatelstvo. V Berlíně už něco takového existuje. Jmenuje se to „Musicboard“ a je to důvod, proč hodně muzikantů míří do Berlína – mají tam možnost žádat o finanční podporu. Hlavní město zase jednou v něčem bylo rychlejší – a stahuje tak (i) aktéry z braniborské scény.

Plán založit instituci pro pop music, která by vytvářela vlastní nabídku, Braniborsko nemá jako jediné. I v jiných spolkových zemích se pracuje na založení podobného úřadu, například něčeho jako Musikzentrale v Sasku.

Potřeba tedy byla rozpoznána a PopUp Kongres na toto téma znovu upozornil. Bohužel se kongresu účastnili především lidé, kteří mají v mnohém stejný názor. Realita ale plány na zlepšení prozatím brzdí: Zpop podal na rok 2018 žádost o strukturální dotaci na ministerstvo vědy, výzkumu a kultury spolkové země Braniborsko. Ta byla zamítnuta. V říjnu 2018 se o to ale hodlají pokusit znovu.
 

červen 2018