„Přestaňte mluvit o holocénu, už dávno přece žijeme v antropocénu.“
Takto přerušil atmosférický chemik Paul Crutzen jistou konferenci v roce 2000. Co vlastně tohoto nositele Nobelovy ceny a objevitele ozonové díry tak rozrušilo?

Holocén je geochronologická epocha, která začala před 11.700 lety, na konci poslední doby ledové. Klima tohoto období je neobyčejně stabilní, což mnozí vědci považují za zásadní předpoklad rozvoje lidských civilizací. To však již zřejmě patří minulosti: Od počátku industrializace významně stoupá průměrná globální teplota. Většina vědců je přesvědčena o tom, že se jedná o důsledek lidské činnosti, a to mimo jiné intenzivního zemědělství, celosvětového růstu ekonomiky a rozvoje dopravy.

Velké zrychlení
Do svého lokálního životního prostředí lidé zasahují již tisíce let. S průmyslovou revolucí kolem roku 1800 přichází masivní využívání fosilních paliv. Ale až v 50. letech 20. století se vliv člověka na celém světě začíná rozvíjet mnohem rychleji než kdy před tím. Mnozí badatelé proto spatřují počátek antropocénu, tedy „epochy člověka“, právě v polovině 20. století: Světová populace roste stejně razantně jako využívání fosilních energií a s ním související množství skleníkového plynu CO2 v atmosféře. Tento vývoj je označován jako „Great Acceleration“ neboli „velké zrychlení“.

Další informace o „velkém zrychlení“ nabízí interaktivní materiál Spolkové centrály pro politické vzdělávání (bpb) s názvem „Antropocén“.

Věděli jste to?

1 z tisíce | Banány pixabay.com
Existuje mnoho různých druhů banánů, ale ne všechny jsou jedlé. Pěstované kultivary banánů zahrnují více než 1000 kříženců a variant. V Evropě a v USA však v obchodech často najdeme pouze jeden jediný konkrétní druh - cavendish. Chuť tohoto banánu je velmi jemná. Sklízí se zelený, a dá se tudíž dobře převážet, což je pro obchodování velmi praktické.

- 57 procent| Zpěvný pták
  V Německu i v Evropě ubývá ptactva. Nejvíce ohrožené jsou ptačí druhy žijící v agrární krajině. Počet hnízdících párů v zemědělských oblastech Evropské unie od roku 1980 do roku 2010 poklesl o 300 milionů.

40 milionů | Kril © Helmut Corneli/ Alamy Stock Foto
Okyselování oceánů trápí především živočichy s vápníkovým skeletem. Například larvy krilu nejsou schopny si vytvořit chitinový krunýř, a proto se z vajíček vyvine mnohem méně korýšů. Kril je ovšem důležitou součástí jídelníčku mnoha mořských obyvatel. Dospělý plejtvák obrovský spořádá denně až 40 milionů těchto malých korýšů.

4300 fotbalových hřišť | Devastace krajiny © pixabay
Hnědé uhlí se těží v povrchových dolech. Dochází přitom k devastaci obrovských ploch. Hnědouhelný důl Garzweiler v Německu má rozlohu téměř 40 čtverečních kilometrů, což odpovídá ploše 4300 fotbalových hřišť. Ročně se zde vytěží až 40 milionů tun uhlí. Svá obydlí muselo jenom zde opustit dosud více než 7000 lidí.

98 procent | PLastové hnízdo © fotogaby / iStock
Ptáci si staví hnízda z větviček, rostlinných vláken nebo mořských řas. Stále častěji však používají také odpadky. 98 procent hnízd tereje bílého na ostrově Helgoland obsahuje plasty. To může být životu nebezpečné. Ptáci se do nich mohou zachytit a zemřít hlady, protože plast nedokážou překlovnout.

29 stupňů | Koráli © Mina Ryad / Adobe Stock
Koráli jsou jednoduší mnohobuněční žahavci. Žijí v těsném společenství s jednobuněčnými organismy, které jim dodávají živiny. Těmto jednobuněčným organismům koráli vděčí i za své pestré zbarvení. Když se ale voda v oceánu příliš oteplí, koráli své „podnájemníky“ vyženou – a pak blednou, až jsou úplně bílé.  Bez těchto jednobuněčných organismů však koráli dlouho nepřežijí. Odumřou a zbude z nich jen vápenatý skelet. U mnoha druhů dochází k „vybělení“ již při teplotě vody 29 stupňů Celsia.

532 milliard | Led © Jean-Christophe Andre / Pixabay
Kvůli globálnímu oteplování se z Grónska ztrácí led. V létě roku 2019 ubylo mimořádné množství: 532 miliard tun. Z toho důvodu pak celosvětově stoupla hladina moře o 1,5 milimetru. Konec tohoto vývoje je v nedohlednu.

80 procent | Vyřazené mobilní telefony
V německých domácnostech leží bez využití asi 200 milionů starých mobilních telefonů. Každý z nich obsahuje kolem 60 různých materiálů, kterých je škoda nevyužít. Jedná se o měď, hliník, zlato, vzácné kovy jako kobalt a wolfram a asi 17 technicky důležitých „vzácných zemin“. Zhruba 80 procent součástí starých telefonů je možno recyklovat.

40 procent | Hmyzí hotel © pixabay
Více než 40% všech druhů hmyzu na naší planetě je ohroženo vyhynutím. Přicházejí o svá stanoviště, protože se stále více rozrůstají nejen zemědělské plochy, ale také nová sídliště a komunikace. I v Německu hmyzu dramaticky ubývá. Lidé se tomu snaží čelit například pořizováním „hmyzích hotelů“, do nichž může hmyz klást svá vajíčka.

35 procent | Mikroplasty
Mikroplasty jsou všude. Plastové částečky se uvolňují například při praní prádla. Odtud pochází 35 procent mikroplastů v moři. Vyhozené obaly z umělé hmoty se rozpadají na stále menší a menší části, ale zcela zmizí až po staletích. Mikroplasty jsou obsaženy i ve vzduchu: Vítr je roznáší po celém světě.
  300 let | Fosfátové hnojivo
Bez fosforu nepřežije nikdo – ani lidé, ani zvířata, ani rostliny. Proto jsou fosfátová hnojiva pro zemědělství velmi důležitá. Celosvětové zásoby podle dnešních odhadů vystačí ještě minimálně na 300 let. Již dnes bychom se však měli zamýšlet nad tím, jak se ke konečnosti těchto zdrojů postavíme.

2007 | Komár tygrovaný © gordzam / Adobe Stock
Asijský komár tygrovaný se cítí nejlépe v teplém a vlhkém klimatu. Díky globálnímu oteplování se může šířit do nových oblastí. V Evropě si našel nový domov nejprve v Itálii. Od roku 2007 se vyskytuje i v Německu. Tento tropický komár může přenášet více než 20 druhů virů, mimo jiné např. původce horečky dengue.

0,04 procenta | CO2
Oxidu uhličitého je ve vzduchu jen 0,04 %. Má ale jednu zvláštní vlastnost: propouští krátkovlnné sluneční záření, které dopadá na zemi, a zároveň zabraňuje tomu, aby dlouhovlnné tepelné záření unikalo do vesmíru. V důsledku toho se teplota země neustále zvyšuje. Proto nazýváme CO2 „skleníkovým plynem“. Není to sice jediný skleníkový plyn, ale je velmi důležitý.
Složení vzduchu: dusík cca 78 %, kyslík cca 21 %, argon 0,93 %, oxid uhličitý 0,04 %, další plyny ve stopovém množství.

1,5 stupně | Maso
Co můžeme udělat pro to, abychom zpomalili globální oteplování? Pro začátek to, že budeme jíst méně masa. Největší problém pro klima v této souvislosti představuje chov skotu. Zvířata mají velkou spotřebu krmiva, k jehož vypěstování je zapotřebí značné množství zemědělské půdy, hnojiva a vody. A navíc: Krávy při přežvykování potravy říhají, při čemž vylučují skleníkový plyn metan.