Německá knižní cena 2015
Frank Witzel: Muž mimo hlavní proud

Příběhy Franka Witzela jsou nekonvenční a mají svébytný styl. Teď spisovatel získal Německou knižní cenou pro rok 2015. Jeden z jeho receptů na úspěch: zůstat si vždy věrný.

S tím německý spisovatel Frank Witzel nepočítal. V říjnu 2015 sedí společně s řadou dalších hostů v budově frankfurtské radnice Römer a čeká na vyhlášení vítěze Německé knižní ceny pro rok 2015. Je si jistý, že ocenění nezíská. Pak však zazní jeho jméno. Frank Witzel se nevěřícně zvedá ze židle. Neví, kam se dívat a sklopí pohled k zemi.

Nezvyklá pozornost

Tak reaguje člověk, který absolutně není zvyklý na objektivy kamer a cvakající fotoaparáty. „Šel jsem tam přesvědčen, že tu cenu nezískám. Byl jsem prostě tím Witzelem bez šancí“, vypráví laureát později. Frank Witzel nepochybně zvítězil překvapivě – a přesto v branži není nováčkem. Koneckonců mu je už šedesát a na svém kontě má již několik románů i básnickou tvorbu. Kdo literární scénu pozorně sleduje, ví, že náznak zásadního průlomu v jeho kariéře se objevil již před třemi lety. Tehdy dostal ve Frankfurtu nad Mohanem Cenu Roberta Gernhardta, slušně dotované ocenění, jež má spisovatelům umožnit dokončení započatých projektů. Uznání se mu dostalo za toho času rozpracované dílo, které mu roku 2015 mělo vynést Německou knižní cenu: Die Erfindung der Roten Armee-Fraktion durch einen manisch-depressiven Teenager im Sommer 1969.

Impulzy z oblasti umění a hudby

Tohle si vlastně dovolí jen někdo, kdo suverénně stojí na pevné půdě jistého úspěchu, anebo ten, kdo tak jako tak nemá co ztratit. Witzel patří do druhé kategorie, vždyť „již uvykl životu, který by se snad nevzpíral označení neúspěšný“. Frank Witzel žije 25 let v Offenbachu u Frankfurtu nad Mohanem, městě, které nenabízí příliš lesku. Jeho bydliště se k němu hodí: Není člověkem, který by zapadl do metropole, do světa pozlátka.

Witzel se narodil do poklidných poměrů nedaleko hlavního města Hesenska Wiesbadenu. „Vše tam bylo velmi spořádané a přehledné,“ říká. S otcem, který byl varhaníkem, si zřejmě byli blízcí. Nositel knižní ceny sám hraje na varhany. „Ten nástroj mě formoval.“ Hudba hrála významnou roli již v jeho dětství: Budoucí spisovatel se učil hrát na klavír, cello a klasickou kytaru.

Frank Witzel je dítětem poválečné doby, v níž vládl ještě přísně konzervativní duch. Jak píše na své webové stránce, často navštěvoval wiesbadenské muzeum, kde si fascinovaně prohlížel obrazy expresionistického umělce Alexeje von Jawlenského a začal sám malovat a tvořit grafiku. Inspirován přítelem objevil hnací motor v surrealismu. „Šlo o to, skoncovat s naší upjatou maloměšťáckou realitou. A toho bylo schopno jedině umění,“ vzpomíná Frank Witzel. Jeho uměleckou tvorbu ovlivnila rovněž popmusic, především Beatles, kteří pro Witzela byli ztělesněním alternativní kultury 60. let.

Cesta po Německu v čase

Řada z těchto vlivů se promítla i do románu Die Erfindung der Roten Armee-Fraktion durch einen manisch-depressiven Teenager im Sommer 1969. To nikterak nepřekvapí, román je koneckonců cestou časem do Spolkově republiky Německo 60. a 70. let. Witzel se nikterak netají tím, že do knihy zakomponoval řadu autobiografických elementů. „Pro mě je realita často absurdnější než to, co jsem schopen vyfabulovat,“ říká Witzel. A i přesto se mu v hlavě zrodila řada odvážných nápadů, které v románu nechává protnout se se skutečnými událostmi této doby. Dítě, které příběh vypráví, probouzí ve svých historkách k životu svět tehdejší NSR. Politické události této doby nedávaly lidem spát. Mezi nimi například žhářské útoky na obchodní domy v dubnu 1968, na nichž se podíleli pozdější spoluzakladatelé levicově extremistické teroristické skupiny Frakce Rudé armády (RAF) Andreas Baader a Gudrun Ensslin. Tyto události si mladý vypravěč vykládá zcela po svém. Gudrun Ensslin je pro něj indiánskou squaw z hnědého plastu a Andreas Baader rytířem v blyštivém černém brnění. Nejrůznější prvky se spojují v odvážně a pestře namíchaný román, jehož ústředními tématy jsou terorismus a popkultura. Podobně jako v případě hudebního aranžmá střídají anekdoty v rychlém tempu filozofické rozpravy.

Autorův styl

Tento zvláštní styl je také typický pro již dříve vydané Witzelovy knihy. Jmenují se Bluemoon Baby, Revolution und Heimarbeit a Vondenloh a vydané byly v prvním desetiletí nového tisíciletí. Všechny spojuje podobný tón a stejný mix bizarních historek, globálních konspiračních teorií a drsných hrdinů. Tehdy však doba ještě nebyla zralá pro přízeň kritiky a čtenářů. Frank Witzel se tím nenechal zviklat. Nadále žil mimo hlavní proud jako hudebník, umělec a spisovatel. Nečekanou slávu si přesto užíval. Ještě chvíli se bude vyhřívat v jejích paprscích, aby pak svou pozornost obrátil k novým projektům. V roce 2016 dostane Die Erfindung der Roten Armee-Fraktion durch einen manisch-depressiven Teenager im Sommer 1969 podobu rozhlasové hry, k níž Witzel zkomponuje hudbu. A plánuje rovněž nový román. V jedné věci si však spisovatel zůstává rozhodně věrný: „Peníze, které v souvislosti s knihou a oceněním získám, mi dovolí v klidu pracovat. Byl bych proto rád, pokud by se můj život vrátil zpět k psacímu stolu a do zajetých kolejí.“ Není důvod mu to nevěřit.