Přehledový článek
Erich Kästner a jeho přátelé pro život

Máte také oblíbené postavy z dětských knih, které se staly vašimi celoživotními přáteli? Přáteli, kteří vás neopustí, ani když už jste dávno dospěli? Celé generace čtenářů a čtenářek nachází takové přátele právě v postavách z díla Ericha Kästnera.
 

Od: Verena Hütter

V roce 2024 slavíme "kästnerovské" výročí. Před 125 lety, 23. února 1899, se totiž tento slavný spisovatel narodil v Drážďanech. Před 50 lety, 29. července 1974, zemřel v Mnichově. Mezitím psal básně, eseje a epigramy, scénáře, reklamní texty a divadelní kritiky. Dnes je však Erich Kästner nejznámější díky svým knihám pro děti. Je těžké z nich některou vybrat, nicméně anketa "best of" kolegů z mnichovské centrály Goethe-Institutu přinesla hned čtyři knihy: Emil a detektivové, Kulička a Toník, Létající třída a Luisa a Lotka. Všechny představíme v tomto článku a nezapomeneme ani na to, že s Kästnerovými příběhy je úzce spjatý i jejich ilustrátor Walter Trier. Toho nám představí Julia Jerosch z Mezinárodní knihovny pro mládež v Mnichově. Nejdřív však pojďme k samotnému autorovi.

kdo byl Erich Kästner?

Erich Kästner vyrůstal v Drážďanech. Jeho otec byl sedlář, vyráběl kožené kufry. Kästnerova matka pracovala jako kadeřnice; Erich s ní měl obzvlášť blízký vztah. V roce 1917, během první světové války, byl Erich Kästner povolán do vojenské služby, během níž onemocněl srdeční chorobou a jeho „vztek na armádu, na zbrojení, na těžký průmysl“, který vyjádřil v roce 1969 v rozhlasové stanici Deutschlandfunk, mu zůstal po zbytek života. Po propuštění z vojenské služby v roce 1919 studoval v Lipsku germanistiku, historii, filozofii, novinařinu a divadelní vědu a získal doktorát. Pracoval jako novinář a spisovatel. V roce 1927 se přestěhoval do Berlína. V době nacismu byly jeho knihy zakázány: národní socialisté mu zakázali psát, už v roce 1933 byly jeho knihy mezi těmi díly, která skončila v plamenech. Erich Kästner byl několikrát zatčen a vyslýchán gestapem. Na rozdíl od mnoha svých kolegů z řad spisovatelů a umělců však z nacistického Německa neutekl, neodjel do zahraničí. V tichosti a pod pseudonymy dokonce nadále publikoval. Po válce pracoval jako redaktor, nakladatel a spisovatel na volné noze. V roce 1945 se přestěhoval do Mnichova, kde také o dvacet devět let později zemřel.

Emil a detektivové

O co jde? Malý Emil cestuje vlakem do Berlína za babičkou. Má jí doručit peníze, ale ty mu během cesty k babičce ukradne zákeřný podvodník jménem Grundeis. Emil se vydává po jeho stopě. Chce získat peníze zpět, v čemž mu pomáhá Gustav s houkačkou a celá parta berlínských městských kluků. Kniha Emil a detektivové vyšla v roce 1929 a byla první dětskou knihou Ericha Kästnera.

kulička a toník

Luisa, zvaná Kulička, je dcerou bohatých rodičů. Přesto se po večerech vytrácí z domu a prodává zápalky, aby si vydělala peníze. Chce pomoci své chůvě z úzkých. Při tom se Kulička seznámí s Toníkem, jenž se, stejně jako ona, snaží na berlínských ulicích vydělat peníze. Toník je potřebuje pro svou nemocnou matku. S Kuličkou se záhy spřátelí. Ti dva se spolu vydají na dobrodružnou, turbulentní cestu, z níž mají nakonec prospěch obě rodiny. Příběh o Kuličce a Toníkovi vyšel v roce 1931 a stejně jako všechny dětské knihy Ericha Kästnera byl hned několikrát zfilmován, naposledy v roce 1999 oscarovou režisérkou Caroline Link.

 

létající třída

Příběh létající třídy se odehrává těsně před vánočními prázdninami v jedné bavorské internátní škole. Tamní středoškoláci nacvičují hru s přesně stejným názvem: Létající třída. Jde v ní o chybějící diktáty, o zuřivé pěstní souboje s žáky ze znepřátelené reálky, o učitele Justa a nekuřáka, jemuž se nekuřák říká prostě proto, že bydlí ve vyřazeném nekuřáckém železničním voze. Létající třída je vyprávění o přátelích, kteří se bezpodmínečně podporují, je to vyprávění o naději a o vzájemném respektu. A je to vyprávění o to dojemnější, když si uvědomíme, že vyšlo v roce 1933, krátce po nástupu nacistů k moci, v kulisách teroru a pohrdání lidskostí.

Luisa a lotka

Luisa a Lotka je dětská kniha o sestrách - dvojčatech. Ty se zpočátku vůbec neznají, neboť jejich rodiče se rozešli, a tak zatímco Luisa žije s otcem ve Vídni, Lotka s matkou v Mnichově. Když se dvojčata náhodou setkají na prázdninovém táboře, učiní odvážné rozhodnutí: vymění si role. Luisa se nevrátí domů k otci do Vídně, nýbrž odjede do Mnichova. A Lotka zase jede do Vídně. Začínají dějové propletence, které vyvrcholí šťastným koncem. Román Luisa a Lotka vyšel v roce 1949, přičemž téma - rodiče rozvedení, matka samoživitelka - bylo pro čtenáře v poválečném Německu poměrně překvapivé.

Erich Kästner a jeho kreslíř

Julia Jerosch z Mezinárodní knihovny pro mládež v Mnichově vysvětluje, proč by v žádném článku o Erichu Kästnerovi neměla chybět alespoň zmínka o Walteru Triererovi, Kästnerovu kmenovému ilustrátorovi. Rozsáhlou sbírku Trierových kreseb najdete právě pod střechou této mnichovské knihovny: „Obálky knih Waltera Triera jsou dnes ikonické,“ říká Julia Jerosch. „Každý, kdo si vzpomene na 'Emila a detektivy', si vybaví kresbu reklamního sloupu na žlutém pozadí, zpoza něhož vykukuje Emil - výjev, který se v knize ani neobjevuje.“ Julia Jerosch také vysvětluje, proč děti milují Ericha Kästnera stejně dnes jako před padesáti lety: „Erich Kästner byl dětem velmi blízký. Nikdy ve svém psaní nepoučoval a to, co bylo špatné, uměl vždy jasně pojmenovat. Děti mají dobrý smysl pro to, co se ve světě děje. Nechtějí mít v knížkách dokonalý svět, chtějí číst o tom, co jimi hýbe.“