Krakonoš
Od ducha hor ke Gandalfovi

Krakonoš (česky také Rýbrcoul) je duch hor, který lidem pomáhá, nebo jim nahání strach – každé vyprávění je jiné. Jeho příběh psali společně Poláci, Češi a Němci. A později se jeden britský spisovatel zasloužil o Krakonošovu nesmrtelnost tím, že mu postavil literární pomník.
 

Od: Łukasz Kozak

Podle některých lidí žil Krakonoš (označovaný také jako Rýbrcoul) v Krkonoších už odpradávna. Jiní si naopak myslí, že tam přišel společně s osídlenci až ve středověku. Bohatství těchto hor lákalo v té době lidi ze všech světových stran – horníky, dřevorubce a pastevce ze Slezska, Čech, Německa, Polska, ba dokonce i z Francie a Nizozemska. Horníci doufali, že naleznou kovové rudy, a byli přesvědčeni o existenci nadpřirozených permoníků (polsky „skarbnik“) – strážců dolů a pokladů, kteří tu a tam obdarovávali horníky bohatstvím.
 
Dřevorubci a pastevci naopak věřili ve vládce přírody, strážce lesů a horských pastvin, nebo v divého muže, známého ze středověkých legend. Možná, že tak vznikla i postava ducha hor – prastaré bytosti, která střežila podzemní království a horské průsmyky. Duch hor měl mnoho jmen a bral na sebe jakoukoli podobu. Většinou se zjevoval jako starý muž, mnich nebo obr – uměl se ale proměnit i v krásného rytíře.

s kopyty a rohy

První zobrazení Krakonoše se však kupodivu výrazně odchyluje od pohádkových ilustrací z 19. a 20. století. V 16. století ho kartograf Martin Helwig ukázal na své mapě Slezska. Na pozadí Krkonoš, na úpatí Sněžky je vidět obrys podivné postavy, která se velice podobá tehdejším představám čerta. Má rohy a kopyta, ptačí hlavu a vlající ocas. Postava se opírá o hůl nebo kopí a připomíná tím tak trochu erbovní zvíře. Pod ním je umístěn zcela zřetelný nápis „Rübenczal“ (tedy pozdější německé Rübezahl a počeštěné Rýbrcoul). Toto první známé zobrazení je zároveň jediné, které tak silně zdůrazňuje démoničnost postavy.

Duch hor měl mnoho jmen a bral na sebe různé podoby – většinou se zjevoval jako stařec, jako mnich nebo obr. | Animace: Kajetan Obarski Možná, že je to stopa, která vede k původní Krakonošově identitě – po přijetí křesťanství byla totiž dřívější evropská božstva deklasována na úroveň ďáblů a zlých démonů. Někteří lidé se domnívají, že v Krakonošovi lze rozpoznat pozdní ohlas uctívání skandinávských nebo germánských bohů – jako byl Odin, Heimdall nebo Thor –, kterým se duch hor z Krkonoš trochu podobá.
 
Svou roli však sehrál i folklór horníků a jejich víra v nadpřirozené bytosti – obojí si osídlenci z Německa a Čech přinesli do Slezska s sebou. Jan Długosz, nejvýznamnější polský kronikář, zaznamenal, že v roce 1367 ve městě Bytomi, ke kterému patřil také důl na těžbu olověné a stříbrné rudy, několik obyvatel zavraždilo dva duchovní. Pozdější ústní lidová slovesnost k tomu připojila, že oba byli spolčení s ďáblem, který ovládal nerostné bohatství a zajišťoval městu blahobyt.

strážce pokladu a vládce dolu

Od 16. století zmiňovali učenci z Čech a Polska Krakonoše (polsky Liczyrzepa) – nebo lépe řečeno ducha, který střežil slezské sloje. V roce 1622 vyšla báseň Officina ferraria slezského spisovatele Walenty Roździeńského /Walenty Roździeński/. Báseň líčí důlní těžbu, bohatství Slezska a také nadpřirozené bytosti, se kterými horníci přicházejí do styku. Vedle mnoha menších démonů zmiňuje báseň bytost, která přebývá blízko Sněžky, ukazuje se „ve strašlivé podobě“ a provádí lidem různé kousky – nikdy jim však neškodí. Toto krátké líčení se přesně shoduje s legendami o Krakonošovi. 

Až do dnešních dnů si Slezané vyprávějí o permoníkovi (polsky „skarbnik“) – strážci pokladu a vládci dolu, který se staví na stranu horníků, pokud mu projevují respekt, jinak se jim však mstí tím, že jim způsobí zřícení nebo zaplavení štoly. Líčení o permoníkovi se podobá líčení o Krakonošovi – mimo jiné také v tom, že horníci se neodvažovali vyslovit jeho jméno.

Krakonoš (zvaný také Rýbrcoul) budil hrůzu – horníci se neodvažovali vyslovit jeho jméno. | Animcace: Kajetan Obarski Přitom právě příběh tohoto jména je zajímavý. Německé jméno Rübezahl poskytlo základ pro více či méně doslovné polské odvozeniny Liczyrzepa, Rzepolicz, Rzepiór, Rzepnicz – každé z těchto označení se vztahuje ke slovnímu kmeni „Rübe“ (česky: „řepa“), polsky: „rzepa“. Tato souvislost však byla zjištěna relativně pozdě, zatímco vlastní původ jména Rubinzal nebo Rübenczal, které je v textových pramenech doloženo od 16. století, zůstává neznámý.

pohádka známá po celém světě

Německý osvícenský spisovatel Johann Karl August Musäus byl jedním z prvních, který sesbíral tradované pověsti o Krakonošovi. Druhý svazek jeho díla Volksmärchen der Deutschen (Lidové pohádky Němců), který nese název Legenden von Rübezahl (Legendy o Rýbrcoulovi) a vyšel v roce 1783, obsahuje příběh o horském resp. důlním duchovi, který unesl slezskou princeznu: Když chtěla královská dcera uprchnout z duchova podzemního království, poprosila ducha, aby spočítal řepy na svém poli (německy „Rüben zählen“). Tím se jí podařilo odvést jeho pozornost a vrátit se do světa lidí. Od té doby byl napálený duch posměšně označován „Rübezahl“, tedy „ten, který počítá řepy“. Musäova pohádka, která převzala a pozměnila motivy z lidových vyprávění o Rýbrcoulovi, se postupně rozšířila po celém světě.
 
V pozdějších legendách a pohádkách se praví, že duch hor nesnáší jméno „Rübezahl“ a že hodlá zabít každého, kdo toto jméno vysloví. V tomto ohledu na tom byli Češi lépe než Němci a Poláci. Češi říkají tomuto duchovi s úctou Krakonoš a pojmenovali podle něj i pohoří Krkonoše (německy Riesengebirge). V českých legendách je ostatně Krakonoš většinou líčen jako dobrý vládce hor, který lidem pomáhá a přináší jim bohatství.


Jednoho krejčího potrestal kdysi Krakonoš tím, že ho poslal do pekla na létajícím kozlovi. | Animace: Kajetan Obarski V pohádkách je Krakonoš většinou pomocníkem potřebných, který obdarovává chudé rolníky zlatem – ale také uděluje přísné lekce nepoctivým řemeslníkům. Známý je například příběh o krejčím, který měl pro Krakonoše ušít plášť a při braní míry ho podvedl. Duch hor ho za to potrestal tím, že ho poslal do pekla na létajícím kozlovi.

„The origin of Gandalf“

Od 19. století, kdy přišly do módy léčebné pobyty v lázních, byly po Krakonošovi pojmenovávány lázeňské penziony. Obrázek Krakonoše zdobil většinou velmi kýčovité pohlednice a lázeňské suvenýry. Tímto způsobem však ovlivnil současnou kulturu ještě mnohem výrazněji, než by se byl leckdo nadál. Jeden takový suvenýr si totiž kdysi zakoupil anglický spisovatel J. R. R. Tolkien – byla to pohlednice s Krakonošem, na které byl obraz Josefa Madlenera Der Berggeist (Duch hor). Na něm byl vládce Krkonoš zobrazen jako stařec s pláštěm a velkým kloboukem.
 
Spisovatel připojil na pohlednici poznámku: „The origin of Gandalf“ (česky: „původ Gandalfa“). A tak Krakonoš (resp. Rübezahl resp. Liczyrzepa), horský duch Slezanů, Němců, Čechů a Poláků, žije dnes dál jako čaroděj v knihách a filmech z řady Pán prstenů (The Lord of the Rings). Krakonoš jako postava mocného vládce s nadpřirozenými schopnosti posloužil jako vzor pro jednoho z nejpůsobivějších protagonistů literatury žánru fantasy.