Třetí výjezd Institute for Democracy 21 do Marseille byl zaměřen na získávání podkladů pro terénní výzkum na známém místním bleším trhu Marche aux Puces, který se nachází v severním okrsku města.
Marche aux Puces obstarává potřeby místní komunity, která žije v jedné z nejchudších čtvrtí Francie, prodejem levných potravin a zboží z druhé ruky již od roku 1988. Je ale třeba podotknout, že role blešího trhu přesahuje materiální potřeby této komunity. Nachází se zde i největší mešita města Marseille. Plánovaná renovace Marche aux Puces v rámci projektu Euroméditérranée II, který představuje partnerství veřejného a soukromého sektoru pro obnovu měst, ale nasvědčuje, že stav věcí, na něž si místní komunita během posledních třiceti let zvykla, nemusí mít dlouhého trvání.
Během 23. a 28. září jsme navštívili kancelář Marche, kanceláře Euroméditérranée a další části města, abychom zmapovali oblast a provedli individuální a skupinové rozhovory s místními obyvateli, prodejci na bleším trhu, urbanisty a sociology. Výzkum byl zaměřen na dvě otázky: jak dobře rozumí urbanisté potřebám místních obyvatel v renovovaných oblastech a v jaké míře se mohou místní občané podílet na přípravě plánovaných změn.
Bleší trh nám byl představen jako komplikovaná mozaika vztahů, složená z názorů na přítomnost a nadějí do budoucnosti. Území blešího trhu se nachází v oblasti tzv. brownfieldu, který patří soukromému vlastníkovi. Pozemek se skládá z několika odlišných částí. Lze zde najít muslimský trh s potravinami (souk), starožitný sál a galerijní prostor, samostatný hangár s použitým nábytkem a domácími spotřebiči, ale také neformální vnější část, kde pouliční prodejci rozkládají nesourodé zboží na přikrývkách či pod plentami provizorních stánků. Mnozí z lidí, kteří zde pracují, se znají dvacet a někdy i třicet let, čímž dodávají místu atmosféru připomínající malou vesnici.
Jak jsme zjistili, ne každý z místních měl přístup ke stejným informacím o budoucnosti trhu či sdílel stejná očekávání. Zatímco někteří „usazení“ prodejci měli alespoň nějakou představu o plánech renovace a byli opravdu optimističtí ohledně možnosti pracovat v čerstvém a čistém prostředí, jiní a obzvláště ti, kteří prodávali své zboží neoficiálně, o budoucích plánech nevěděli téměř. I jejich důvěra v management trhu, který vlastně zajišťuje jejich živobytí, byla velice malá.
V kancelářích Euroméditérranée se mezitím diskutovalo o různých podobách Marche a s nimi spojenými obavami. Urbanisté si představují, že namísto trhu by zde mohl stát jakýsi ‘mix starého a nového’ vytvářející moderní ekosystém, doplněný parky, kancelářskými budovami a bytovými komplexy. Na základě svých znalostí města a předchozích zkušeností, jsou si urbanisté jsou jistí, že renovační projekt bude úspěšný. Od roku 1995 renovoval Euroméditérranée více než 310 hektarů v centru Marseille, a to hlavně kolem starého přístavu.
Avšak několik faktorů odlišuje
Euroméditérranée II od předchozích projektů, které byly uskutečněny během 90. let a na počátku nového milénia. Zatímco tehdy byly projekty vedeny, financovány a do značné míry kontrolovány státem, nyní mají soukromí developeři mnohem větší podíl na realizaci obdobných renovací, protože poskytují až 70 % požadovaných finančních prostředků. Tento trend dává podnět k mnoha otázkám týkajícím se demokratičnosti rozvoje města, reprezentativnosti veřejného zájmu v plánování výstavby, jakož i transparentnosti komunikace mezi veřejností a veřejnými činiteli. Přestože korporátní metody poskytují více strukturované a lépe regulované prostředí pro komunikaci s veřejností, tyto výměny názorů mají tendenci být jednosměrné, jedná se tak spíše o poskytování informací o již přijatých rozhodnutích než o konzultaci o společném projektování města jako sdíleného prostoru. Těmito zjištěními se budeme zabývat v následující fázi tohoto výzkumného projektu.
S pomocí filmařky Evy Stotz pořádáme řadu filmových workshopů s místními občany, kterých se rekonstrukce Euroméditérranée týká. Účastníci těchto interaktivních seminářů získají možnost se naučit, jakým způsobem je možné využít audiovizuálních prostředků k natočení reality, kterou prožívají v místě procházejícím razantní přeměnou.
