Komiksy a grafické novely
Kafka v říši komiksu

Franz Kafka sám kreslil a jistě by se mu líbily tyto komiksy a grafické romány, které vytvořili nejrůznější komiksoví tvůrci z různých částí světa. Mají jedno společné: téma Kafka.
 

Od: Ulrich Fügener

Víme, že Franz Kafka sám kreslil a také že rád chodil do kina. Můžeme tedy předpokládat, že by se mu líbily vizuální adaptace jeho děl, například komiksy.
Od ledna 2024 bude po Goethe-Institutech po celém světě putovat výstava ke knize Komplett Kafka rakouského komiksového kreslíře Nicolase Mahlera (organizuje Goethe-Institut v Lyonu). Mahlerova minimalistická kresba se blíží kreslířskému stylu Franze Kafky. Nicolas Mahler však není zdaleka prvním komiksovým autorem, který Kafkovo dílo nebo jeho životopis zpracoval do komiksové podoby.

David Zane Mairowitz – všestranný scénárista

Nejaktivnějším z nich je bezpochyby americký spisovatel, novinář a režisér David Zane Mairowitz, který napsal scénáře ke třem velkým, stylově velmi odlišným adaptacím Kafky.

První z nich je Introducing Kafka (česky jednoduše Kafka), úvod do Kafkova života a díla. Kongeniálně ho ilustroval Robert Crumb, velmistr amerického undergroundového komiksu, který se mimo jiné proslavil postavami jako Mr. Natural a Fritz the Cat (Kocour Fritz), ale také četnými autobiografickými komiksy a adaptací Bible The Book of Genesis (Kniha Genesis). Mairowitz a Crumb se zaměřují jak na historické pozadí Kafkova života (Čechy jako součást Rakouska-Uherska, první světová válka, všudypřítomný antisemitismus, vznik Československa), tak na jeho obsese a traumata, jako utrpení pod despotickým otcem, nenávist k sobě samému a strach ze vztahů se ženami. Kafkův život a jeho dílo se zde téměř plynule prolínají, což Crumb, který o Kafkovi říká, že je „jeho duchovní bratr“, působivě inscenuje svým expresivním stylem se spoustou šrafování.

Na Zámku (angl. The Castle, německy Das Schloss) spolupracoval Mairowitz s českým ilustrátorem a zpěvákem Jaromírem 99 (Jaromír Švejdík), který je známý především díky komiksu a animovanému filmu Alois Nebel, který vytvořil společně se spisovatelem Jaroslavem Rudišem. Spolu s Rudišem je také jedním ze dvou zpěváků skupiny Kafka Band, která v rámci jubilejního roku 2024 vyrazí na velké evropské turné. Jaromír 99 pracuje s výraznými, dřevorytovými kontrasty černé, šedé a bílé. Vše působí jasně a zároveň tísnivě a záhadně.

Třetí adaptací je Proces (anglicky The Trial, francouzsky Le procès) ve spolupráci se známou francouzskou komiksovou výtvarnicí, malířkou a novinovou kreslířkou Chantal Montellier. Proslavila se například grafickým románem Tchernobyl mon amour nebo autobiografií La Reconstitution. Používá realisticko-surrealistický styl a hlavnímu hrdinovi Josefu K. propůjčila Kafkovy rysy – což je vzhledem k životopisnému obsahu Kafkových děl v adaptacích časté.

řada francouzských adaptací

Ve Francii existuje spousta Kafkových adaptací v podobě grafických románů, což ale vzhledem k tamní bohaté komiksové scéně asi nepřekvapí.

Céka (Erick Lasnel) a Clod (Claude Voirriot) vytvořili Le procès (Proces, v češtině nevyšlo). Díky jejich barevnému a vlídnému stylu kresby vše působí o něco méně tísnivým dojmem. Příběh odlehčují drobné vizuální gagy - Josef K. pracuje v Brod Bank, kde je spousta nápisů s písmenem „K“, potkává kněze s drátěnou svatozáří připevněnou na hlavě a nakonec dostává od Maxe Broda věnec na popravu. Absurdita záhadného procesu, jehož obětí se K. nakonec stane, přesto nikam nemizí – podtrhují ji ohromné hromady spisů, nepřehledné budovy s rozlehlými sály a křivolakými schodišti a závěrečná scéna, v níž Josef K. nese pod paží svou uťatou hlavu.

Odlišnou atmosféru vytvářejí Sylvain Ricard a Maël, oba dlouholetí profesionálové, v Dans la colonie pénitentiaire (V kárném táboře, česky nevyšlo). Kárný tábor v poušti navštíví poslanec z vlasti a je požádán, aby se stal svědkem popravy za drobný prohřešek. V tomto komorním dramatu zredukovaném na to nejpodstatnější a plném působivých obrazů v okrových barvách je posedlost službu konajícího důstojníka a krutost způsobu výkonu trestu zachycena prostřednictvím živé mimiky. Nakonec je obviněný propuštěn a na mučicím stroji umírá sám policista. Nebezpečí však ještě není zažehnáno, neboť zastánci krutého trestu čekají na příznivý okamžik pro návrat.

Alexandre Kha: Les monstres aux pieds d’argile | Courtesy / © Éditions Tanibis Alexandre Kha zpracoval v knize Les monstres aux pieds d'argile (není přeloženo do češtiny, doslova: Monstra na hliněných nohou) několik klasických německojazyčných povídek. Tři z nich vycházejí z Kafkových textů (Zpráva pro jistou akademii, Proměna, Umělec v hladovění). Arthur, jedna z Khaových opakujících se postav, se v jednom velkém městě setkává s různými lidmi, které ostatní považují za „monstra“ a kteří mu vyprávějí své příběhy. Autor prostřednictvím půvabných a bizarně melancholických černozelených obrazů vyjadřuje své sympatie k těmto nedobrovolným outsiderům.

Daniel Casanave a Robert Cara ve svém rozsáhlém grafickém románu L'Amérique převádějí Kafkův nedokončený román Amerika do dynamických černobílých obrazů plných šrafování. Matoucí nový svět, v němž se mladý Karl Rossmann musí zorientovat a v němž nemůže každému věřit, je sugestivně vykreslen pomocí nádherných (městských) krajin a expresivních postav.

Kafkou se zabývají také přičinlivý scénárista Corbeyran (Éric Corberand), známý díky tak odlišným dílům, jako je fantasy thriller Le Chant des stryges nebo dětský komiks Zélie et compagnie, s ilustrátorem Hornem (Horne Perreard). Ti zobrazují v jasných a zároveň ponurých obrazech v tlumených barvách proměnu Řehoře Samsy (La Métamorphose) v bezmocný hmyz.

proměna, kam se podíváš

 

La metamorfosis z řady Manga de dokuha series | Bargain Sakuraichi (Toshifumi Sakurai): La métamorphose | Courtesy / © Herder Editorial a Akata Editions Obecně lze říci, že nejčastěji adaptovaným dílem Franze Kafky je Proměna. O její zpracování se pokusili také tři japonští komiksoví tvůrci.

Prvním z nich je Bargain Sakuraichi (Toshifumi Sakurai), v jehož manze hraje hlavní roli starý zvrhlý otec Řehoře Samsy, z jehož perspektivy je vše vykresleno. Finančně zruinovaný a poměrně líný důchodce se po proměně svého syna, který rodinu dosud živil, musí vrátit do práce. Sakuraichi inscenuje černou komedii, jejíž protagonisté se vyznačují převážně groteskně pokřivenými tvářemi. Odpudivější než hmyzí Gregor jsou vypočítaví a bezcitní „normální“ lidé z jeho rodiny i mimo ni.
Hiroyuki Sugahara zobrazuje metamorfózu Gure Gôrua (v japonské výslovnosti „Gregora“) redukovanými a lehce karikujícími obrazy, v nichž nechybí humor, a celé to lze číst i jako kritiku světa práce s jeho tvrdými požadavky na zaměstnance.

Při svém pátrání jsem narazil také na anonymní komiks ve stylu starších mang à la Astro Boy z řady Manga de dokuha (まんがで読破 = čtení s mangou) japonského nakladatelství East Press, jehož cílem je přibližovat širší veřejnosti klasickou literaturu. Do děje Proměny jsou vkomponovány prvky z Kafkova života a odkazy na jeho další díla.

s kafkou do ameriky

Americký autor komiksů Peter Kuper se Kafkou zabýval velmi intenzivně a vydal tři svazky povídek: The Metamorphosis, Give It Up! a Kafkaesque (česky vyšla jen Proměna). Pomocí expresivních, dynamických černobílých kontrastů vytváří nesmírně výstižné, temné vizuální světy. Kafkovy povídky jsou z poklidné Prahy přelomu století (mimo jiné Proměna, Umělec v hladovění a Vzdej to!) částečně obrazově přenesené do dnešní Ameriky s jejími moderními velkoměsty.

Kanadský výtvarník Réal Godbout, který zásadně přispěl k rozvoji komiksové scény v Québecu, nám předkládá knihu L'Amérique ou Le Disparu (v češtině nevyšlo = Amerika nebo Nezvěstný). Cestu poněkud naivního Karla Rossmanna do New Yorku a do nitra Ameriky zde sledujeme ve stylu ligne claire. Jeho tragikomická dobrodružství vykreslují neobvyklý, ale zároveň zvláštně reálný obraz Ameriky. V knize se objevuje několik vizuálních odkazů na filmy Charlyho Chaplina a Orsona Wellese a jedné z vedlejších postav propůjčil své rysy dokonce sám Kafka.

v kafkově mateřštině

Komiks Moritze Stettera Rozsudek (česky nevyšlo) znalec France Kafky Reiner Stach v doslovu výslovně chválí jako příhodný způsob vizuální interpretace tohoto pražského spisovatele. Výtvarník, který je znám díky svým grafickým románům Bonhoeffer a Luther, vytvořil bezmála expresionistickou komorní hru. Žongluje s vizuálními prvky – otec hlavního hrdiny se v jednu chvíli zmenší na velikost batolete, aby se z něj krátce nato stal obr. Vousy Gregorova petrohradského přítele vybují v jakousi neproniknutelnou džungli. Ke konci knihy se dosud přímočará struktura obrazových panelů začíná rozsypávat jako střípky z rozbitého zrcadla - až do Gregorova pádu do řeky, kdy se hlavní hrdina i obrazová struktura definitivně rozpadnou.
Die Aeroplane in Brescia (česky nevyšlo, Aeroplány v Brescii) Moritze von Wolzogena také oficiálně posvětil Reiner Stach. Tento komiks vydaný v roce 2022 se v živých, barevných obrazech věnuje jednomu z Kafkových méně známých textů, reportáži o letecké přehlídce v severní Itálii, které se mladý autor zúčastnil se svými přáteli Maxem a Otto Brodem. Jejich cestu a svět raného letectví v rušné Brescii prožíváme jako bezstarostné dobrodružství - i Kafku tak můžeme spatřit v lehčím, pozitivnějším světle než obvykle.

kafkovský sci-fi thriller Martina Freise

Nikoli adaptaci, ale vlastní příběh inspirovaný Kafkou vytvořil všestranný Martin Frei, který se pohybuje v tak odlišných žánrech, jako je kriminální thriller (Kommissar Eisele), western (Die Frau mit dem Silberstern) a parodie na superhrdiny (Superbabe). Ve knize Gregor Ka v 21. století se v Německu chopila moci „desítka“, konglomerát mocných korporací, která vládne autoritářským způsobem. Bezúhonný pojišťovací úředník Gregor Ka se proti své vůli zapojí do vzpoury proti novým vládcům. Svou roli zde hrají virtuální realita, genová manipulace a mimozemská technologie. Gregor Ka je nejen vizuálně znovuzrozeným Kafkou, ale má také milenku Felici Bauerovou a slabost pro zlodějku dat Doru. Kafkovský svět dotvářejí děsivé vize, které ho pronásledují, jakož i jeho nerozhodná povaha, dočasná „proměna“ v netvora a deptající byrokracie „desítky“.

Závěrem

Na okraj je ještě třeba zmínit, že známý španělský autor komiksů Paco Roca (Kopf in den Wolken, Der Winter des Zeichners, La casa) ilustroval soubor Kafkových povídek: La metamorfosis y otros cuentos. Kafkův svět oživuje zčásti realistickými, zčásti fantastickými černobílými kresbami se spoustou šrafování.

Souhrnně lze říci, že Kafkova nadčasová témata zůstávají i nadále aktuální a fascinují komiksové výtvarníky z různých částí světa. Všechna jeho hlavní díla byla alespoň jednou, ne-li několikrát, zpracována jako komiks, přičemž vede Proměna – snad nejznámější a nejvýraznější Kafkovo dílo. Zde probírané komiksové adaptace představují celou škálu tohoto žánru a jsou jak nápadité, tak i zdařilé. Výběr si nečiní nárok na úplnost.
 
Velký dík patří skvělým vydavatelům a autorům za krásné fotografie k článku: Filip (Reprodukt), Emma (SelfMadeHero), Claude (Éditions Tanibis), Jean-Philippe (6 pieds sous terre éditions), Cindy (Akata Editions), Alba (Herder Editorial), Peter Kuper, Valérie (La Pasteque), Victor (Astiberri) a Moritz von Wolzogen.