Překlady
Aktuální německá literatura pro děti a mládež – česká recepce

Jak je v Česku vnímána německojazyčná literatura pro děti a mládež? Jedná se o okrajovou záležitost, či o oblast zahlcenou masovým zájmem překladatelů? Odpovědi hledá článek Radka Malého.

Od: Radek Malý

Odpověď na úvodní otázku – směřovanou ovšem do minulosti – se roku 2013 pokusila nabídnout encyklopedická publikace 2 × 101 knih pro děti a mládež, kterou vydalo nakladatelství Albatros. Do této knihy se z celkového počtu 202 položek podařilo prosadit celkem 17 titulů z německojazyčných literatur, tedy napsaných německými, rakouskými nebo švýcarskými autory v německém jazyce. Není to nijak oslnivý počet: přesto však dost na to, aby se podařilo vytvořit reprezentativní vzorek „kanonizované“ literatury.
 
U encyklopedie se jedná o popularizační knihu s ambicí sloužit především rodičům a učitelům jako orientační bod a v druhé řadě i nakladatelům, které může upozornit na některé do češtiny dosud nepřeložené, ale ze světového pohledu neopomenutelné tituly.
 
Při výběru knih z německého prostředí byly ve všech případech vybrány tituly, které byly do češtiny přeloženy. V některých případech tento faktor silně ovlivnil výběr daného titulu: například od Ursuly Wölfelové byla vybrána kniha Ohnivá Bota a Sandál Větroplach, protože se jedná o jediný do češtiny přeložený titul této zásadní německé autorky šedesátých let. Na jiné její mnohem důležitější knihy i na problematiku celého jejího díla mohlo být upozorněno jen v kontextu daného hesla. V jiných případech spolurozhodla o výběru knihy tzv. česká stopa: tedy nějaká, často mimoliterární, souvislost daného díla s českým prostředím. Tak se stalo, že do encyklopedie byla zařazena kniha Róza strážné strašidlo Rakušanky Christine Nöstlingerové, protože tato kniha byla v devadesátých letech dvacátého století v Česku zfilmována – s přesunutím reálií z Vídně do Prahy. Jiné knihy této autorky, třebas stejně důležité, opět zaznějí jen v kontextu daného hesla. V knize se tak dočteme o světoznámých knihách klasiků Michaela Endeho či Otfrieda Preusslera, ale také o titulech, jejichž autoři už tak známí nejsou: Heidi, děvčátko z hor Johanny Spyriové či Včelka Mája Waldemara Bonselse.
 
Od doby vydání této encyklopedie však uplynulo několik let. Jak se tedy daří aktuální německé literatuře pro děti v českých překladech?

Překladatelé drží vlajku

Především je třeba ocenit skutečnost, že se čeští nakladatelé na tenký led vydávání překladových, ekonomicky náročných dětských titulů s plnobarevnými ilustracemi vůbec vydávají – a dokonce se zdá, že se s ohledem na ediční plány roku 2019 v tomto ohledu blýská na lepší časy. Nakladatelům ovšem velmi výrazně pomáhají sami překladatelé, kteří iniciativně přicházejí s nabídkami na vydání pozoruhodných titulů současné literatury. Díky skvělé německé organizaci celého knižního odvětví zabývajícího se dětskou tvorbou, systému ocenění a stipendijní podpoře tak může být český překladatel z němčiny oproti jiným jazykům ve výhodě, neboť má minimálně ohledně výběru titulů předpřipravenou půdu pro svou práci. Zmiňme alespoň workshop „Kein Kinderspiel“, který slaví v roce 2019 deset let a na nějž se každoročně sjíždějí překladatelé německých dětských knih z celého světa.

Nedá se říci, že by se některé české nakladatelství věnovalo německé literatuře pro děti přednostně. Jistě však nepřekvapí, že klasická díla vydává pražský Albatros. V dobrém slova smyslu konzervativní edici Knihovna pro děti 21. století zde roku 2017 znovu vyšel zásadní román Jamese Krüsse Tim Tolar aneb Prodaný smích, roku 2018 Emil a detektivové s nečekanými ilustracemi Galiny Miklínové a pro rok 2019 se chystá první vydání nestárnoucí klasiky německé literatury pro děti s názvem Týden samá sobota Paula Maara. Vynikajícím doplňkem této edice jsou zasvěcené doslovy určené dětským, ale i dospělým čtenářům.

Která nakladatelství dominují?

Nakladatelství Argo věnuje německým knihám pro děti a mládež také nezanedbatelnou péči. Ve vynikajícím (a po právu oceněném) překladu Michaely Škultéty zde už roku 2012 vyšel román Čik Wolfganga Herrndorfa, který svého času vzbudil v Německu diskusi nad „propustností“ věkové hranice jeho recipientů: ač tato netypická roadmovie původně vznikala pro mládež, bestsellerem se stala díky své oblibě u dospělých čtenářů. V Argu také vyšla obrázková kniha Deset malých slanečků žijícího klasika německého bilderbuchu Wolfa Erlbrucha (2017).

Z produkce nakladatelství Mladá fronta bychom neměli opomenout Hanou Linhartovou přeložený román Rico, Oskar a přízraky Andrease Steinhöfela, který byl vydán roku 2012. Hrdinou je zde skutečný outsider: pomalu uvažující, v podstatě chlapec Rico, který se svým specifickým způsobem stává aktérem detektivního příběhu ze současného velkoměsta. Z edičního plánu Mladé fronty také aktuálně vyčnívá obrázková kniha Bořek z lesa německé autorky Yvonne Herganneové – příběh zcela v souladu s trendy doby s minimem textu, roztomilými obrázky a hlubokým poselstvím.

Z produkce ostatních nakladatelství lze zmínit alespoň ještě dva tituly. Kateřina Klabanová si už podle titulu soudě mistrovsky vyhrála s překladem trilogie Nevídaná dobrodružství nevšední, ba přímo spektakulární, bezmezně ohromující Svéhlavíny S. (Nakladatelství Práh) autora Finn-Oleho Heinricha a právem byla v roce 2019 nominovaná na Zlatou stuhu. A mininakladatelství LePress vydalo roku 2017 knihu Zebra pod postelí současného autora Markuse Orthse. Jde o knihu s nenápadným, nicméně jasným poselstvím: když se může u holčičky pod postelí zjevit mluvicí zebra, proč by nemohla mít dva tatínky?

Jedno je jisté: německá literatura pro děti má v České republice své vyslance, kteří usilují o to, aby její hlas alespoň občas zazněl. A je vynikající zprávou, že v poslední době už se knihy pro děti překládají i opačným směrem: tedy z češtiny do němčiny.