Krásnější bydlení
Deset neobvyklých nápadů z Německa v oblasti bydlení
Foto (detail): © picture alliance / dpa / Jens Wolf
Bydlet pro změnu jinak: neobvyklé a bláznivé nápady z Německa
Od: Eva-Maria Verfürth
Život v řadovém domě či bytovém komplexu? Nic nudnějšího než to. Ať už jde o luxusní dům v koruně stromu či chatku z recyklovaných materiálů, architekti a umělci navrhli v různých koutech Německa obytné domy, které se vymykají standardu a rozhodně nemají nic společného s nudou.
-
Dům se zásuvkou ve městě Gelnhausen
Ložnici pod hvězdnou oblohou si nejspíš přál architekt Götz Stöckmann, když navrhoval dům nazvaný „living room“ v hessenském městečku Gelnhausen, pro něž jsou typické hrázděné stavby. Jeho domov je obecně známý i pod označením „dům se zásuvkou“, neboť ložnici o velikosti 20 metrů čtverečních je z fasády domu možné vysunout jako zásuvku. -
Věž Marca Pola v Hamburku
Futuristická a moderní: Věž Marca Pola dokončená stuttgartským studiem Behnisch Architekten roku 2009 se stala neodmyslitelnou součástí panoramatu Labe v Hamburku. Každé ze 17 podlaží je oproti níže položenému patru v poměru ke středové ose mírně vychýlené a o něco rozměrnější, v důsledku čehož připomíná obytný dům s vyklenutými terasami jako celek obří trychtýř. -
Lesní spirála v Darmstadtu
Autorem projektu tohoto jedinečného obytného domu v Darmstadtu dokončeného v květnu 2000 je umělec Friedensreich Hundertwasser: Ve 105 bytech „lesní spirály“ chybí pravé úhly či přímky, namísto nich jsou zde cibulovité věže a stromy vyrůstající z oken budovy ve tvaru písmene U. Budovy navržené Hundertwasserem stojí rovněž v Essenu, ve Frankfurtu, Magdeburgu a na jiných místech Německa. -
Dům v koruně stromu u Berlínské zdi
Když turecký přistěhovalec Osman Kalin přišel roku 1980 do Berlína, objevil kousek země nikoho. Právně náležel k východnímu Berlínu, ležel však na západní straně Zdi, která zde byla postavena na nesprávném místě. Se souhlasem východoněmeckých úřadů tu Kalin začal pěstovat zeleninu a z velkoobjemového odpadu si vybudoval malý zahradní domek, který po pádu Zdi rozšířil. V případě berlínského domu v koruně stromu sice nejde o klasický dům na stromě, neboť není umístěn na stromě, avšak zřejmě o jeden z historií nejvíce poznamenaných zahradních domků v Německu. -
Úzký ekologický dům v Kielu
Dům Björna Siemsena měří na zadní straně pouze 80 centimetrů – není zde ani možné roztáhnout obě ruce. Architekt postavil rodinný dům v proluce v Kielu: Čelní fasáda měří nicméně 4,5 metru, základna čítá 29 metrů čtverečních. Za tento projekt s topením zabudovaným do stěn, k jehož realizaci použil převážně ekologický stavební materiál, získal roku 2007 Ekologickou cenu. -
Heliotrop ve městě Freiburg im Breisgau
Tzv. „otáčející se solární dům“ je dům architekta Rolfa Dische ve Freiburgu im Breisgau s několika bytovými jednotkami obývaný od roku 1994: jde o budovu prosklenou z jedné strany, která se otáčí za sluncem či od něj v závislosti na vnitřní teplotě. Díky sofistikované izolaci a flexibilnímu solárnímu zařízení produkuje budova zhruba pětinásobek energie, kterou potřebuje. Architekt Disch navrhl ve Freiburgu později rovněž solární sídliště, jež zahrnuje 59 domů s plusovou energetickou bilancí. -
Dům z recyklovaných materiálů v údolí říčky Nassach
Dům z odpadu si v údolí říčky Nassach u Stuttgartu postavil umělec Kurt Gminder. Pohádkově působící dům z recyklovaného kovového odpadu a materiálu z demolic, do něhož prosklenou fasádou ze starých oken vstupuje spousta slunečního svitu, si budoval zhruba 30 let. Zahradu zdobí plastiky ze šrotu a odpadu. -
Barevné domy v Magdeburgu
Když architekta Bruno Tauta jmenovali roku 1921 magdeburgským radním pro oblast městské výstavby, chtěl skoncovat s monotónní městskou šedí: „Barva by měla stavbám vrátit jejich charakter“, prohlásil prý a nechal umělce, aby pestrými barvami natřeli mimo jiné barokní radnici i celé ulice. Vzhledem k tomu, že během druhé světové války byla většina barevných domů zničena, byla v ulici Otto Richtera rekonstruována někdejší podoba fasády podle návrhu architekta a umělce Carla Krayla. -
Penthouse na nadzemním bunkru ve Flensburgu
Bydlení na bunkru z druhé světové války – to je pro Andrase Zsiraye od roku 2009 běžná realita. Flensburský architekt vybudoval v roce 2009 ve Flensburgu na střeše nadzemního bunkru vysokého 12 metrů jednopodlažní penthouse. Výtah na vnější straně vede na střechu zaujímající plochu zhruba 400 metrů čtverečních, kde si Zsiray zařídil byt a kancelář. -
Plovoucí hrázděný dům v Braniborsku
Na jezeře Scharmützelsee v braniborské obci Wendisch Rietz se pohupuje hausbót realitního makléře Haralda Busseho. V plovoucím hrázděném domě, kde si vybudoval obývací pokoj, koupelnu a toaletu, brázdí od roku 2010 braniborská vodstva. Rodinný dům s motorem je oficiálně registrován jako sportovní člun.
