Óda na sníh, pozdní sníh
Ó ty spánku bezedný, ó sekero
ó ty smutku veliký, v srdci tkvíš
šel jsem ven, trávou,
šel jsem ven kolem očí tvých.
Fix, kůra, stvůra
šel jsem ven, ven,
k tvým očím jen.
Na malý oblak pozor dej
před mrtvým, zvláštním to snem, na pozoru se měj
ptáky, napnutí kůže, to si pohlídej
tlukot, hlas i píseň.
Ten pocit přečká zimu ve tvé rukavici
jak ta zvěrstva převeliká
potichoučku oddychující
pod těžkou klenbou lesa.
Jednou ve sněhu, až ho odkryješ
však jen kosti najdeš
šel jsem ven k tvým očím
šel jsem ven k očím tvým.
A tam jsou mrtví, ve vesmíru
jak ptáci své písně pějí ve smíru.
Věk: 17
škola: Gymnázium, Jírovcova 8