Konzultační hodina – jazykový sloupek
Slova s efektem

Proč dokáží jednotlivá slova vyvolat silné emoce? V časech koronavirové krize dělá Kathrin Kunkel-Razum starosti něco jiného. Ale její příspěvek sází na aha efekt pro budoucnost – a ukazuje, jak daleko v minulosti musí pátrat redaktoři slovníku Duden.
 

Od: Kathrin Kunkel-Razum

Je 18. března 2020 a já sedím bezradně u svého laptopu. Koronavirus řádí, svět upadá, nikdo přesně neví, co nám všem přinesou následující dny, týdny a měsíce. A já dostala za úkol dopsat tento text, což mi v této době nepřipadá důležité. Ale nakonec ho dopíšu přeci jen tak, jak jsem začala před vypuknutím pandemie. Přemýšlím o tom, proč jazyk dokáže vyvolat takové emoce a debaty. Ještě jednou se ohlédněme a doufejme, že z koronavirové krize vyjdeme jinak, než jsme do ní vstoupili.

Překvapivý úvod

Ve slovníkové redakci si dobře vzpomínáme na první pracovní týden v lednu, protože nebyl zdaleka tak klidný, jak bychom si představovali. Onen týden pro nás začal zprávou jedněch tureckých novin, že prý jsme do výkladového slovníku Duden nově zařadili slovo inšálláh. Nevěřili jsme vlastnímu očím, neboť jsme o tom vůbec nic nevěděli. Začali jsme tedy pátrat, od kdy je slovo opravdu ve slovníku Duden. Četné tiskové agentury, noviny a sociální média se tématu chytily a divily se stejně jako my, když jsme se dopátrali k výsledku: slovo inšálláh bylo do nejznámějšího německého slovníku zařazeno již v roce 1941!

Jakou roli sehrál Karl May?

Samozřejmě i tehdy se rozhodovalo na základě relevance daného slova, zda je kandidátem na zařazení, nebo ne. Redakce navíc zkoumá faktory jako četnost výskytu a ortografické problémy při psaní. Ty v tomto případě bezpochyby existují. Jak to ale vypadá s četností? Archiv nakladatelství Duden nepřežil druhou světovou válku, musíme tedy hledat v jiných pramenech. Různé internetové zdroje ukazují podobné výsledky pro 40. léta 20. století. Na stránkách Digitálního slovníku německého jazyka (DWDS – Digitales Wörterbuch der deutschen Sprache) lze také spatřit pokles četnosti oproti druhému a třetímu desetiletí. Opětovný nárust začíná znovu v roce 1940. Google N-Gram to potvrzuje. Nikdy se však nepodařilo dosáhnout výsledků z 60. let 19. století. Čím to může být? Nevíme to přesně, ale samozřejmě mohl hrát roli průběh druhé světové války, příprava na tažení v Africe, což mohlo opětovně inspirovat ke čtení děl Karla Maye. U Karla Maye se slovo inšálláh vyskytuje často. Co nám to ukazuje?

Zaprvé: Zní to sice banálně, ale byla to falešná zpráva, která se rozšířila. Zadruhé: Pro nás bylo překvapivé, jaké vzrušení tato (falešná) zpráva vyvolala. Obě strany, zastánci i odpůrci, tuto zprávu hojně komentovali. Jedni redakci slovníku Duden proklínali, druzí vychvalovali. Jeden příklad za všechny: „Inšálláh samozřejmě není německé slovo, protože ho Němci nepoužívají a NIKDY používat nebudou. My jsme západní křesťanská země, a tak to také zůstane!“

Výukový proces

Druhým tématem onoho lednového týdne bylo slovníkové heslo schwul. Tři mladí muži kritizovali náš třetí význam (ˌšpatný, neatraktivní, nezajímavý způsobem vyvolávajícím mrzutost, hněv, odpor') a příklad „třídní výlet byl totálně vyteplený“ (die Klassenfahrt war voll schwul). Označili jsme ho jako zastaralý výraz v jazyce mládeže. Ti muži se domnívali, že když už musíme ukazovat tento význam, neměli bychom ho v žádném případě ilustrovat na příkladu, který by vedl k dalšímu používání. Také k tomuto tématu se rozhořela velká veřejná diskuse, která částečně probíhala v deníku Bild. Nakonec jsme ještě jednou trochu přepracovali naši poznámku k politicky korektnímu užití tohoto slova, aby klasifikace byla ještě jasnější. Příklad však zůstal zachován, protože chceme ilustrovat co nejvíce významů včetně příkladů užití. Po určitém vzruchu se tak přeci jen objevil příklad veřejné debaty o heslu ve slovníku Duden, kdy se poučily obě strany. Kéž by toto byla cesta, na kterou se v budoucnu vydáme s našimi uživateli často. Zuřivé urážky nikomu nepomohou.

Zvládněte dobře následující týdny!