debata
Jak překládat do češtiny nebinární a transgenderovou literaturu? Je to vůbec možné? Jaké jsou možnosti a s jakými výzvami se překladatelé a překladatelky musí vypořádat? Inkluzivní jazyk má mnoho podob: lze jej popsat jako nepřehlednou houštinu, uměleckou hru, kolektivní hledání i jako obyčejnou slušnost. Debatovat o nástrojích jazykové etiky, jejich mezích i o tom, jak se v jazyce otevírají prostory pro další zkušenosti, budou překladatelky s bohatou zkušeností.
Jednou z hostek debaty bude i Jana van Luxemburg, která se ujala překladu románu
Kniha krve (2023, Host) švýcarské*ho nebinární*ho autora*ky Kim de l'Horizon. Úspěch této knižní senzace dokládají ocenění Německou knižní cenou a Švýcarskou knižní cenou za rok 2022. Práva na překlad byla dosud prodána do šestnácti zemí. Hlavní postava románu, která se necítí být ani mužem, ani ženou, se zaobírá rodinnou historií, pátrá po netradiční ženské pokrevní linii a odhaluje zamlčovanou rodinnou historii. Jádrem všeho je otázka sebeurčení: Jak existovat, když vlastní tělo není samozřejmostí, ale předmětem neustálého vyjednávání?
Kniha krve, vymykající se stylem i formou, pojednává o našem nehmotném dědictví, o tom, co k nám patří, aniž bychom chtěli: o příbězích, pohlaví, identitě, traumatech, jazyku, třídní příslušnosti.
Zpět
