Život

Jak se učí slepí používat internet

Informace, zábava, nakupování, bankovní obchody. To všechno dnes vyřizujeme se samozřejmostí po internetu. Ale ptali jste už někdy sami sebe, jak internet vnímají a používají zrakově postižení?

Michal Jelínek píše zběsilým tempem e-mail – a robotický hlas, který mu při tom pomáhá, je součástí odčítače obrazovky (screen readeru) JAWS. Mnoho zrakově postižených tento program používá, aby mohlo být online. „Tak, zpráva je nyní hotová, můžu si ji přečíst, zkontrolovat pravopis a pak ji odeslat jednoduchou klávesovou zkratkou.“

32letý počítačový blázen Jelínek učí jiné zrakově postižené, jak surfovat na internetu. Již několik let pracuje v Tyflokabinetu, počítačové laboratoři českého sdružení nevidomých SONS, přímo v centru Prahy. Jak vlastně vnímají nevidomí internet? „Program mi nejprve předkládá informace o stránce, například kolik má odkazů, nadpisů a bloků. A potom mi začíná počítačový hlas předčítat stránku. Ale sotvakdo si nechá přečíst celou stránku, to by bylo příliš mnoho informací.“

Obsah webové stránky mohou nevidomí navigovat klávesnicí, na nadpisy mohou klikat za pomoci klávesových zkratek - a teprve potom si mohou nechat nahlas přečíst obsah jednotlivých článků. Tento vynález umožňuje nevidomým uživatelům internetu číst například online verze velkých deníků, které nejsou zveřejňovány ve slepeckém písmu. „To je však jen jedna z mnoha výhod,“ říká Jelínek, který také rád nakupuje prostřednictvím internetu. „Nakupuji především cédéčka a knihy, ale někdy také i dárky, oblečení a elektroniku. Pro mě je to velice pohodlné nakupovat v klidu online. Nemám moc rád, když se mi v obchodech prodavačky vnucují. To si raději přečtu názory zákazníků na webu. Online nakupování považuji rozhodně za obrovskou výhodu internetu.“

Příliš mnoho informací

Internetové bankovnictví, nakupování, rychlé hledání na Googlu. Tyto výhody znamenají, že internet je i pro nevidomé uživatele velice atraktivní. Přesto je jejich počet ve srovnání s uživateli bez zrakového postižení stále relativně nízký. Existují pro ně ještě stále nějaké překážky? „Nejsložitějším aspektem je jistě příliv spousty informací, které obsahuje každá webová stránka. Přitom mnoho z těchto informací je naprosto zbytečných. Kdo vidí, ten je roztřídí rychle a jednoduše, ignoruje totiž reklamy a podobné smetí. Avšak pro nás, kteří nevidíme, je díky těmto faktorům složité získat o dané stránce přehled, porozumět jí a zjistit, jak je strukturovaná.“

Programy jako JAWS mohou vedle předčítání textu také přečíst řádek v Braillově písmu. Takovýto Braillový (hmatový) display, který používá určitý elektronický efekt speciálně tažených krystalů, díky němuž převede text z obrazovky do Braillova písma, může stát 10 000 i více eur. „Braillový řádek si mohou dovolit skutečně jen ti, kteří ho často využívají. Studenti nebo lidé, kteří musejí ve svém zaměstnání často pracovat s textem nebo s tabulkami. Výhodou tohoto zařízení tedy je, že máte text skutečně pod rukou, máte lepší přehled, než jaký vám může poskytnout mluvená verze.“

Vizuálně založené médium

Jelínek řídí zhruba pět kurzů, které se konají každý týden. Předpokladem pro účast je ovládání psaní všemi deseti poslepu. Často se ukazuje, že žáci, kteří oslepli, ale dříve viděli, se na internetu zorientují rychleji, než lidé, které se narodili již jako nevidomí. „Je to zkrátka velice vizuálně založené médium,“ domnívá se Jelínek. Přesto se dívá na budoucnost optimisticky. Podle něj se časem počet zrakově postižených uživatelů internetu určitě zvýší. „Já věřím, že se situace zlepší. Dnes se dostávají do styku s počítačem a internetem nevidomí mladí lidé, stejně tak jako ti, kteří nejsou zrakově postižení, již daleko dříve. Samozřejmě že to bude pro nevidomé vždy o něco obtížnější než pro lidi, kteří vidí. Ale překonání těchto potíží spočívá jen ve cviku a trpělivosti.“

Jelínek, jenž se sám považuje za technického nadšence, je tím nejlepším příkladem: surfovat na internetu se totiž naučil sám.