Co kritizují kritici?
Kandidují do Evropského parlamentu, ale nejraději by ho zrušili.
Euroskepticismus není nic nového, poprvé se objevil v britských novinových článcích v polovině 80. let. Zavedla ho dlouholetá předsedkyně britské Konzervativní strany Margaret Thatcherová, která silně nesouhlasila s prohlubující evropskou integrací. Jejím ideálem byla Evropa na bázi dobrovolné spolupráce národních států. Britská premiérka zároveň odmítala jakékoliv řízení z Bruselu. V Česku existuje několik politických stran, které jdou v jejích šlépějích. Tyto dvě jsou ti nejskeptičtější z nich.
Strana NE Bruselu – Národní demokracie vznikla teprve letos v lednu a formovala se z bývalé strany Právo a spravedlnost. Otevřeně se hlásí ke kulturnímu nacionalismu a vlastenectví. Její jedničkou na kandidátce voleb do Evropského parlamentu je čtyřiatřicetiletý bývalý novinář Adam B. Bartoš, který byl v minulosti také členem ODS, má velmi dobrý vztah s eurokritickým exprezidentem Václavem Klausem a hodně se o něm v minulosti psalo v souvislosti se „seznamem pravdoláskařů“, který vytvořil na svém osobním webu.
„Na Evropské unii nám vadí úplně všechno. Vadí nám jako taková, Evropská unie je to samé jako evropský svaz. To už jsme tu jednou měli, nějaké svazy, kterých jsme byli nechtěně členy. Je nepřijatelné, aby byl národ řízen z centra, které je mimo tuto zemi. I kdyby se Evropská unie tvářila sebelépe, tak mě bude vadit z toho principu, že si na nás činí nějaký nárok,“ vysvětluje své myšlenky Adam B. Bartoš. Jeho poměrně čerstvá strana zatím nemá pevný počet členů ani žádné sídlo a jak tvrdí její předseda, strana členy zatím ani moc neřeší. Její hlavní prioritou jsou teď podle něj právě evropské volby.
Do nich jde s celkem jednoduchým desetibodovým programem, ve kterém se můžeme mimo jiné dočíst třeba tajemné věty, že Národní demokraté jsou „připraveni spolupracovat se všemi silami v Evropě na konečné porážce temných sil reprezentovaných světovým zednářstvem, které mají jediný cíl – zotročení starobylých a slavných evropských národů“. Strana NE Bruselu – Národní demokracieby také chtěla prosadit právo každého občana nosit zbraň.
V jedné z eurovolebních anket Adam B. Bartoš také uvedl, že hodlá zpřísnit podmínky pro práci cizích neziskových organizací na českém území. Inspirovat se chce u ruského prezidenta Vladimira Putina, který je kritizován za své autoritativní přístupy k vládnutí. „Tyto organizace a lidi, kteří jsou v jejich čele, považuji za agenty cizích mocností a přísný postoj Ruska vůči nim je mi velmi sympatický, tímto směrem bychom se určitě měli vydat,“ říká Bartoš, který je pevně přesvědčen, že EU je projektem amerických tajných služeb a referendum o vstupu České republiky do Evropské unie před deseti lety prý bylo zmanipulované.
Cestování a obchod ano
Trochu realističtější pohled nabízí euroskeptickým voličům už pět let fungující Strana svobodných občanů , kterou založil tehdy třiatřicetiletý ekonom Petr Mach. Strana má kolem devíti set členů a necelé dva tisíce příznivců, kteří každoročně přispívají na její chod. Svobodní nemají žádné sídlo ani kanceláře, proto se předsednictvo většinou schází po kavárnách.
„Chceme, aby zde vzniklo společenství států, které je založené na dobrovolné spolupráci, volném cestování a svobodném obchodě. Vadí nám, že se z EU stal přerozdělovací moloch, kde se do bruselského rozpočtu platí vysoké členské příspěvky, které jsou potom používány na dotace a následně vynakládány hodně nespravedlivě,“ říká předseda Svobodných a autor knihy Jak vystoupit z EU Petr Mach. Do evropských voleb jde strana proto s heslem „Posvítíme si na euronesmysly.“ Tím největším je podle Svobodných společná měna euro, která podle euroskeptiků ničí jednotlivé ekonomiky členských států.
„Dalším nesmyslem je třeba to, že EU bude zakazovat žárovky, bude nám říkat, jak se může jmenovat pomazánkové máslo a marmeláda. Hodně drahé nesmysly jsou pak třeba kvóty na biopaliva nebo elektřinu,“ dodává Mach. Jeho hlavním přáním je, aby Česká republika byla místo EU členem Evropského sdružení volného obchodu (ESVO), kde jsou státy jako Lichtenštejnsko, Švýcarsko, Norsko nebo Island. „Pro Česko by to bylo mnohem prospěšnější. Tam jedni nediktují něco druhým, není tam žádný přerozdělovací rozpočet ani složitý systém dotací. Je to čistě založené na svobodném cestování a volném obchodu. Myslím, že to je na evropské spolupráci pozitivní,“ uzavírá Petr Mach.
Volební výsledky Svobodných a strany Ne Bruselu ve volbách do Evropského parlamentu 2014
Euroskeptická Strana svobodných občanů získala 5,24 procenta (téměř 80.000 hlasů) a dostala tím jedno křeslo v Evropském parlamentu. Předseda strany Petr Mach se tak stane jedním z 751 evropských poslanců.
Strana NE Bruselu – Národní demokracie získala jen 7100 hlasů (0,46 procent) a podle očekávání nezískala žádné křeslo v Evropském parlamentu.
Dodatek, 26. květen 2014
Copyright: jádu / Goethe-Institut Praha