Mír v Ukrajině  Ukrajina chce mír nade vše, ale je tu jedno „ale“

Ukrajina je připravena ukončit horkou fázi války a chce mír víc než kdokoli jiný na světě. Svědčí o tom oficiální prohlášení Kyjeva. Ne však za cenu suverenity a bezpečnosti. A to je realita, kterou musí demokratický svět pochopit. Halyna Ostapovets o podmínkách pro zajištění spravedlivého míru.

Ukrajina chce jít diplomatickou cestou řešení konfliktu, sednout si s Putinem k jednomu stolu, což už je kompromis, a jednání by se kromě Kyjeva měly účastnit i USA a Evropa. Zároveň bude hájit své zájmy. Uvedl to 4. února prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru s britským novinářem Piersem Morganem.

Ve svých předchozích rozhovorech, prohlášeních, projevech a příspěvcích na sociálních sítích Zelenskyj opakovaně zdůrazňoval právě spravedlivé ukončení války, trvalý mír a skutečné bezpečnostní záruky, že se Putinova válka nebude opakovat. A v Ukrajině tento postoj sdílí většina — od vojáků na frontě až po civilisty a politiky z různých táborů.

Ukrajinci skutečně touží po míru. Mírové nebe a skončení války si přejí poslední tři roky, ať už v novoročních, nebo narozeninových přáních. Válka takových rozměrů, každodenní smrt lidí včetně dětí v důsledku ostřelování, nepřetržité útoky dronů a raket a neustálý strach o život společnost pořádně vyčerpávají.

Válka probíhá na našem území a největší přímé i nepřímé ztráty utrpěla právě Ukrajina a její občané, souhlasí Mykola Běljeskov. Je vedoucím konzultantem oddělení vojenské politiky Národního institutu strategických studií a vedoucím analytikem známé ukrajinské charitativní nadace Vrať se živý. Proto je to především Ukrajina, kdo má zájem na urovnání. Nikoli však na úkor svých zájmů a bezpečnosti. A to je klíčové poselství. Ukrajina se poučila z trpkých zkušeností z mnohaleté konfrontace s Ruskem a už nechce, aby se opakovaly katastrofy z let 2014 až 2015 nebo 24. února 2022.
 
„Ukrajina potřebuje mír, který zaručí její bezpečnost, fungování a rozvoj, stejně jako odstrašení možných nových agresí ze strany Ruska. A Ukrajina si tento mír svými oběťmi a přispěním k bezpečnosti Evropy a světa zaslouží,“ je přesvědčen analytik.

Politické urovnání, podle slov Běljeskova, které není udržitelné z hlediska zabránění nových záchvatů agrese Ruska, bude znamenat pokračování ničení Ukrajiny. A je zcela logické, že stát není připraven na takový vývoj událostí. Země je navíc traumatizována předchozími negativními zkušenostmi s mezinárodními dohodami od poloviny 90. let, které byly uzavírány na úkor jejích národních zájmů a bezpečnosti. Nakonec žádná z těchto dohod nezabránila agresi Ruska. „To platí zejména pro minské dohody, které neodstranily hlubinné příčiny ruské agrese a nezaručily, že Rusko nepůjde dál. Teď se Ukrajině nabízí znovu šlápnout na stejné hrábě, když se mluví o dohodách, které neposkytují žádnou záruku proti nové, širší a mnohem větší agresi. Proč by tedy Ukrajina měla opakovat své předchozí chyby a kupovat pocit pseudonormálnosti jiným zemím na úkor svých lidí, území, bezpečnosti a suverenity?“ ptá se analytik.

Jinými slovy, říká Běljeskov, jak dlouho budou politici na Západě ochotni obětovat Ukrajinu ruské agresi, aby kompenzovali nedostatek strategické vize a politiky vůči Moskvě?

„Je velmi snadné volat po urovnání, které neprobíhá na úkor bezpečnosti vlastní země a občanů. A i když tyto snahy selžou, nebudou mít negativní dopad na některé země. Proto jsou výzvy k urovnání bez záruk jeho udržitelnosti a bezpečnosti dalším pokusem koupit si falešný pocit normality na úkor Ukrajiny. To se už stalo v letech 2014 až 2015, kdy Ukrajina podepsala s Ruskem minské dohody. Proto je to čirý cynismus a samozřejmě, že Ukrajina je proti tomu a bude věci nazývat pravými jmény,“ uzavřel Běljeskov.

Mír za každou cenu: v čem spočívá postoj krajní pravice

V tomto případě ukrajinský analytik odkazuje na řadu prohlášení krajně pravicových politiků v Německu, Maďarsku, na Slovensku, v Rakousku a ve Francii. Ti často veřejně apelují například na to, že „pokud přestaneme Ukrajině poskytovat vojenskou pomoc, mír nastane mnohem rychleji“. Taková prohlášení zaznívala zejména od představitelů krajně pravicové strany Alternativa pro Německo (AfD), maďarského premiéra Viktor Orbána a jeho slovenského protějšku Roberta Fica. Mimochodem, jsou to jediní lídři EU, kteří Putinovi nejen volají, ale také Moskvu oficiálně navštěvují.

Orbán například opakovaně tvrdil, že pro „přiblížení míru“ je nutné zastavit vojenskou pomoc Ukrajině. A toto je opakování samotného Putinova postoje. Ten je také přesvědčen, že pokud Kyjev přestane dostávat vojenskou pomoc ze Západu, válka poměrně rychle skončí. Je zřejmé, že vojensky slabá Ukrajina by neměla sílu čelit Putinově agresi, a pak by ruský vůdce skutečně rychle dosáhl svých cílů v této válce. A tím by došlo k úplné okupaci Ukrajiny a přímému ohrožení hranic NATO.

„A tyto Putinovy plány se nezmění, a Rusko nebude jiné, než je dnes. Ani ruští politici, a tím spíše ani jejich vojáci nikdy dobrovolně neodejdou z území Ukrajiny, pokud k tomu nebudou nuceni. V opačném případě se budou jen snažit postupovat vpřed a zabíjet ještě víc Ukrajinců. A i kdybychom jim nějaká území odevzdali výměnou za zdánlivý dočasný mír, Rusko se po nějaké době vrátí a zabere více,“ přesvědčuje poradce vedoucího Kanceláře prezidenta Ukrajiny Mychajlo Podoljak.

„Rusko se nikdy nezastaví, a jakmile řeknete, že my jsme připraveni to udělat, Moskva okamžitě zvýší intenzitu války. Jako že, aha, my chceme vyřešit další otázku. Například Odesu… Rusové chtějí, aby u nás nebylo nic, co bychom mohli použít k obraně. Je to snad férové a spravedlivé ukončení války? Proto nezbývá nic jiného než donutit Rusko ke spravedlivému míru silou a prostřednictvím uplatňování mezinárodního práva,“ ujišťuje Podoljak.

Putin je nový diktátor, jaký tu nebyl od druhé světové války

O tom ukrajinští politici přesvědčují své kolegy v západních zemích na všech mezinárodních fórech i při osobních setkáních. Podle nich, pokud Putina nezastavíme teď, nezastaví se a půjde dál. Příklad diktátorů z druhé světové války dobře ukazuje jeho choutky. A mimochodem, zpravodajské služby řady zemí, včetně Německa, varují: do roku 2028–2030 bude Rusko schopno přímo čelit zemím NATO a obecně představovat přímou vojenskou hrozbu pro samotné Německo. A do tohoto okamžiku zbývá pouhých 3–5 let.

Podle názoru Dmytra Kuleby, mimo jiné bývalého ministra zahraničí, by se politici v Evropské unii neměli bát říkat voličům pravdu a myslet si, že válka se nedotkne jejich měst. Uvedl to v nedávném rozhovoru pro televizi France24. „Největší chybou, kterou dnes lidé dělají, je přesvědčení, že se jich to nedotkne. Domnívají se, že trpí pouze Ukrajina a že se Putin nikdy neodváží zničit evropská města. Ale pokud zvítězí v Ukrajině, věřte mi — on se odváží. To je krutá realita, o které musí politici otevřeně mluvit.“

Proto jen silná Ukrajina, jak vojensky, tak ekonomicky, je schopna čelit Putinovi, čímž chrání země NATO a Evropy a stává se štítem demokracie a bezpečnosti na evropském kontinentu. A to rozhodně neznamená mír za jakoukoli cenu nebo na úkor ústupků Ukrajiny v zájmu prostého ukončení války. Jinak se za pár let velká válka bude znovu opakovat a pak už nebude stačit pouze vojenská pomoc ze strany Západu. V Evropě bude muset bojovat každý.

březen 2025