Krizové scénáře pro civilizaci  Co bychom mohli jíst místo toho, abychom vymřeli?

V posledních letech se stále více mluví o odolnosti naší civilizace vůči globálním katastrofám, ať už přírodním nebo lidským. Vojtěch Brynych, vystudovaný chemik se specializací na jadernou chemii, se rozhodl věnovat své znalosti právě této problematice. Jako dobrovolník v organizaci ALLFED (Alliance to Feed the Earth in Disasters) se podílí na výzkumu a vývoji strategií pro zajištění potravinové bezpečnosti v krizových scénářích.

V našem rozhovoru se dozvíte, jaké globální události považuje za největší hrozbu pro naše potravinové zásoby a jaké inovativní řešení může pomoci lidstvu v případě opravdové potravinové krize. Představí nám také své zkušenosti s alternativními zdroji potravin a odhalí, jak se mohou zdánlivě futuristické nápady stát realitou.

Vojto, jak se ty osobně zapojuješ do činnosti neziskové organizace ALLFED?

Do činnosti ALLFEDu se zapojuji jako dobrovolník od února 2020. Když jsem se do organizace hlásil, předpokládal jsem, že budou velkým přínosem mé odborné znalosti v oblasti jaderné chemie. Ze začátku jsem se podílel na nutriční analýze odolných potravin, což vedlo k vytvoření scénářů výživy při náhlém snížení slunečního záření v rámci studie Nutrition in Abrupt Sunlight Reduction Scenarios: Envisioning Feasible Balanced Diets on Resilient Foods. Znalosti z jaderné chemie jsme využili později, zejména v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu, když jsem psal shrnutí, za jakých okolností použít jódové tablety nebo jaké existují typy detektorů ionizujícího záření a za jakých okolností se používají.

Vojtěch Brynych je v ALLFEDu dobrovolník od roku 2020. | Foto: © EA Forum | ALLFED

V čem je pro tebe oblast potravinové odolnosti smysluplná v porovnání s jinými výzvami, kterým společnost čelí nebo bude čelit?

Dnešní svět je plný bezprecedentních problémů, jako je například globální oteplování, z nichž mnohé jsou spíše přímými důsledky lidské činnosti než přírodních katastrof. K tomuto znepokojivému posunu došlo převážně v průběhu minulého století. Zároveň nám však poskytuje jedinečnou výhodu: mělo by být snazší změnit lidské chování než změnit běh přírody.

Potraviny a voda jsou nejzákladnější a nejpodstatnější lidské potřeby, které podtrhují vše ostatní, co považujeme v životě za důležité. Historie je plná příkladů civilizací, které se zhroutily kvůli nedostatku potravin urychlenému různými katastrofami. Ačkoli je lákavé odmítnout takové katastrofy jako věc minulosti, skutečnost je taková, že naše globálně propojená civilizace je vůči podobným rizikům zranitelnější než kdykoli předtím. Extrémní událost by mohla spustit kaskádu selhání, z nichž by se již nemuselo podařit zotavit. Mým cílem je přispět k prevenci takových ničivých událostí.

Posláním organizace je zajistit přístup k výživným potravinám pro lidi na celém světě během globálních katastrof. Za ty označujete události, které by mohly vyčerpat zásoby nebo přístup k potravinám pro 5 procent světové populace nebo více. Mohl bys nám přiblížit typy globálních událostí, které mohou kromě erupcí supervulkánů výrazně narušit dodávky potravin?

Zabýváme se především pěti scénáři. Náhlým snížením slunečního záření způsobeným asteroidy, kometami, jadernou válkou nebo sopečnými erupcemi. Zranitelností moderní infrastruktury například kvůli slunečním bouřím, elektromagnetickým impulsům ve velkých výškách způsobeným jadernými útoky nebo kybernetickým útokům. Dále technologickými a biologickými riziky, jako jsou bioteroristické útoky nebo úniky z laboratoří. Katastrofami v zemědělství, které mohou sahat od výskytu superplevelů nebo superchorob plodin až po masové vymírání užitečných půdních mikroorganismů nebo rychlý úbytek opylovačů. A v neposlední řadě extrémními povětrnostními jevy spojenými se změnou klimatu.

Kromě extrémního počasí na více kontinentech najednou, což se v důsledku změny klimatu stává pravděpodobnějším, existuje také možnost rozpadu hlubokomořské cirkulace. K tomu již v minulosti došlo a teplota na jednom kontinentu se snížila přibližně o 10 stupňů Celsia za deset let. Kromě toho extrémní globální oteplení o 5 nebo 10 stupňů Celsia, i když je mnohem pomalejší než většina katastrof, na kterých pracujeme, by stále mohlo velmi narušit zásobování potravinami.

Jaká je pravděpodobnost výskytu těchto událostí?

Různé události mají různou pravděpodobnost. Například dopady velkých asteroidů mají pravděpodobnost 0,0001 procent ročně, zatímco riziko jaderné války je okolo 1 procento ročně. Britská vládní studie také odhaduje 80 procent pravděpodobnost, že povětrnostní jevy mohou v tomto století způsobit 10 procent výpadek v globálním zemědělství.

Pokud by k některé z těchto katastrof došlo, kolik času máme na zavedení alternativních potravin a přístupů?

V případě extrémních katastrof je čas krátký. Při scénáři náhlého snížení slunečního svitu by úroda začala selhávat po několika měsících, takže reakce musí proběhnout v tomto časovém horizontu. Ve scénáři kolapsu kritických infrastruktur musí být reakce zahájena během prvních tří dnů, zejména pokud by byla ohrožena infrastruktura pitné vody.

Během pandemie COVID-19 jsme byli svědky několika nečekaných důsledků. Uzavírky vedly k narušení potravinového řetězce, panické nákupy vedly k prázdným regálům supermarketů a zemědělský sektor byl těžce zasažen nedostatkem pracovních sil a ztrátami úrody v důsledku různých omezení. V mnoha částech světa vedly tyto poruchy k výraznému zvýšení potravinové nejistoty. Vzhledem k tomu, že v budoucnu mohou nastat ještě závažnější katastrofy, jaké strategie bychom jako společnost měli přijmout už teď, abychom se na takový nedostatek potravin připravili?

Aby bylo možné se připravit na nedostatek potravin v době vážných katastrof, je třeba, aby se na to připravilo více úrovní vládních a nadnárodních organizací. Na vládní úrovni by měly existovat komplexní plány připravenosti, reakce a odolnosti, podobné těm, které jsou vypracovány pro jiná rizika, jako jsou tsunami a povodně. Ty by měly zahrnovat strategické zásoby nejen potravin, ale také hnojiv, semen a základních průmyslových strojů. Zásadní význam mají investice do cíleného výzkumu a vývoje odolných potravinových systémů a rychlých stavebních technologií. Legislativní změny by mohly podpořit odolné zdroje potravin, jako je pěstování mořských řas, výroba sacharidů z rostlinných zbytků a přeměna zemního plynu na bílkoviny.

Je také zapotřebí proaktivnějších nástrojů pro hodnocení rizik; jako vynikající model slouží zákon o globálním řízení katastrofických rizik schválený v USA. Pro posílení předvídavého řízení je třeba zlepšit zpravodajské a varovné schopnosti, aby vlády měly přehled o globálních trendech, událostech a rizicích. Analýza katastrofických rizik a stanovení priorit by měly být koordinovány napříč všemi vládními resorty. Národní plány odolnosti by měly zahrnovat hlavní katastrofické scénáře a měla by být vypracována národní strategie potravinové bezpečnosti, která by zahrnovala různé nepředvídatelné události, například "scénáře náhlého snížení slunečního svitu". Měly by být rovněž vypracovány plány pro strategii v oblasti pohonných hmot pro zemědělskou techniku, které by zajistily dlouhodobou provozní schopnost v případě neexistence obchodu.

Prostřednictvím takového vícevrstvého koordinovaného úsilí můžeme vybudovat odolnější globální potravinový systém, který bude schopen odolat i těm nejtěžším katastrofám.

Spolupracujete na budoucích řešení již dnes s tvůrci politik, vedoucími představiteli průmyslu a komunitami? Jak na vaše návrhy reagují?

Spolupracujeme s tvůrci politik na zavádění veřejných politik pro zvýšení odolnosti vůči extrémním globálním potravinovým šokům, včetně cílených investic do výzkumu a vývoje a zavedení pohotovostního plánování. Spolupracujeme taky s vedoucími představiteli průmyslu, abychom rozšířili možnosti vývoje klíčových technologií pro odolnost, jako jsou pilotní projekty rychlé výstavby pro výrobu potravin.

Ačkoli podporujeme snahy o prevenci hrozeb, ALLFED se zaměřuje především na strategie zmírňování jejich dopadů, které by mohly být neocenitelné nejen při globálních katastrofách, ale také při národních nebo regionálních mimořádných událostech. Mnohé „odolné potraviny“ jsou také udržitelnější.

Důležitý bude také rovný přístup k potravinám nehledě na majetek a místo. Jak by to mohlo prakticky probíhat zejména v případě katastrofického scénáře, kdy zavládne, předpokládám, chaos a pocit ohrožení, nebo ve státech, kde není dostupnost potravin samozřejmostí ani dnes?

Na globálním obchodním trhu může být obtížné zajistit mezinárodní spolupráci a rozdělení zdrojů tak, aby z toho měli prospěch všichni. V historii byly v krizových situacích opakovaně zaváděny zákazy vývozu, které vždy situaci ještě zhoršily. Podle našeho průzkumu je možné nasytit všechny. Můžeme zavést systémy, které to umožní, ale je to možné pouze tehdy, pokud bude fungovat obchod. Doufáme, že povědomí o těchto skutečnostech bude motivovat vlády k tomu, aby dělaly správné věci.

Některé věci, které by všechny země mohly udělat, aby pomohly obyvatelstvu v případě globálního hladomoru, i když nemohou nasadit odolné potraviny, by bylo přesměrování potravin spotřebovávaných v živočišné výrobě a v průmyslu biopaliv pro lidskou spotřebu a také racionální řízení zásob. Přídělový systém může znít neintuitivně, ale za druhé světové války přídělový systém ve Velké Británii skutečně zlepšil výsledky výživy průměrného obyvatelstva, protože umožnil nejchudším lepší přístup k potravinám.

Stojany na mořské řasy připravené k sušení na ohni | Foto: © EA Forum | ALLFED

Když se podíváme na vaše další návrhy odolných potravin a potravinových systémů, v mnoha případech kráčíte až futuristickou cestou. Mám na mysli třeba výrobu proteinu z přírodního plynu a CO₂. Podle jakých parametrů vyhodnocujete, které postupy dávají smysl a které už ne?

Používáme několik klíčových kritérií. Zaprvé zvažujeme rychlost nasazení, tedy jak rychle lze zvýšit produkci potravin, aby se vyrovnaly ztráty v zemědělství. Během globální katastrofy je schopnost rychle zvýšit produkci potravin pro přežití klíčová.

Zadruhé se díváme na cenovou dostupnost, zejména na výrobní náklady. Tento faktor je zásadní pro zajištění širokého přístupu k potravinám, zejména pro zranitelné obyvatelstvo v rozvojových zemích. Odhad cen potravin během extrémních potravinových katastrof je sice náročný a závisí na konkrétním scénáři, ale vycházíme z předpokladu, že v současné době jsou levné potraviny pro znevýhodněné osoby během krizí pravděpodobněji dostupné.

Zatřetí, posuzujeme úroveň připravenosti technologie, která měří, jak je technologie zralá pro použití v reálném světě. Naše hlavní doporučení vládám se zaměřují na technologie, které jsou připraveny k okamžitému nasazení. U slibných, ale méně rozvinutých technologií prosazujeme vládní investice do výzkumu a vývoje.

Nakonec hodnotíme výživovou hodnotu vyráběných potravin. Řešení může být účinné a nákladově efektivní, ale pokud nesplňuje nutriční potřeby populace, není dlouhodobě životaschopné.

Z těchto kritérií společně vycházejí naše doporučení, která zajišťují, že námi navrhované metody jsou praktické, spravedlivé a nutričně vhodné. Podporujeme také konvenčnější potraviny, například přemístění plodin směrem k rovníku, a nízké technologické skleníky.

Dalšími postupy je například výroba na živiny bohatého zdroje bílkovin z netoxických listů a trav, efektivní využití mořských řas nebo zemědělských zbytků, jako jsou krmiva pro zvířata. Jak taková řešení vychází finančně? Odlišujete doporučení pro různé země i podle jejich možností dané postupy v případě krize zavést?

Máme projekt „Integrovaný model hodnocení“, v němž zkoumáme současné nasazení několika odolných potravinových řešení, abychom zjistili, která z nich jsou lepší v závislosti na regionu s ohledem na místní možnosti, jako je dostupnost surovin. V závislosti na výsledcích těchto analýz doporučujeme vládě různá opatření.
   

Vyzkoušel jsi ty osobně nějaké alternativní zdroje potravin? Jak chutnají?

Pšenice, řepka, brambory a řepa jsou dobrými příklady plodin, které jsou odolné vůči chladu a mohly by být přemístěny blíže k rovníku. Odolnými potravinami jsou také mořské řasy a houby. Předpokládám, že většina z nás je již konzumovala.

Nicméně nejunikátnějším odolným zdrojem potravin, který jsem osobně vyzkoušel, je koncentrát listových bílkovin. Proces přípravy je překvapivě jednoduchý a lze jej provádět přímo ve vaší kuchyni. Začněte s jedlou listovou zeleninou, jako je špenát nebo zelí. Rozmixujte je, dokud se z nich nestane tekutina, a poté pevné zbytky sceďte pomocí utěrky, zbývající tekutinu asi minutu povařte. Všimněte si, že se tvoří sražené kousky bílkovin a sceďte je pomocí utěrky – právě jste vytvořili formu pružného jídla. Špenát a zelí lze samozřejmě konzumovat přímo, ale tento postup funguje i u jiných listů včetně vojtěšky.
   

Odkud čerpáte na výzkum finance?

Většina našich finančních prostředků pochází z Fondu přežití a prosperity (The Survival and Flourishing Fund) a od našeho ředitele Davida Denkenbergera, který nám věnuje polovinu svých příjmů. Ten je zároveň zakladatelem ALLFEDu a rád vypráví, jak vlastně přišel na nápad celého projektu: „Předpokladem bylo, že po dopadu asteroidu lidé vyhynou a světu budou vládnout houby... Říkal jsem si, proč prostě nejíme houby, místo abychom vyhynuli?“

Foto 05: Zleva doprava je Scott Sivley, ředitel pro rozvoj, Dr. David Denkenberger, spoluzakladatel a výzkumník, Michael Griswold, stavitel lisů na listy a výzkumný pracovník, a Ryan Black, výzkumný pracovník. Uprostřed je prototyp lisu na extrakci listových bílkovin. Zdroj Facebook ALLFED

únor 2024