Femicidy (nejen) v Itálii  Vraždit ženy – jen proto, že jsou ženy?

Zabitá svým manželem, bývalým přítelem, otcem – titulky, které se čas od času objeví v médiích. Femicidy, tedy vraždy žen, jsou ale mnohem častější, než by se mohlo zdát. V  Itálii se po vraždě mladé studentky spustila lavina protestů a poslední měsíce se na světlo dostávají desítky případů násilí na ženách, v mnoha případech končící smrtí.

Vražda 22leté italské studentky Giulie Cecchettin, kterou v listopadu 2023 ubodal a následně zakopal v lese její bývalý přítel Filippo Turetta, spustila v Itálii sérii protestů. Giulia byla nalezená mrtvá týden po vraždě, tedy 18. listopadu, týden před Mezinárodním dnem boje proti násilí na ženách.

Vražda Guilie je označovaná jako femicida. A co vlastně tento pojem znamená? Evropský institut pro genderovou rovnost ji definuje jako „zabití ženy kvůli jejímu pohlaví a může mít různé podoby, například vražda žen ze strany intimního partnera, cizího člověka, mučení nebo zabíjení žen ve jménu cti a podobně“. V roce 2012 byla OSN přijata Vídeňská deklarace o femicidě, která zformulovala obecnou definici tohoto činu.

„Jedná se o nejzávažnější formu násilí, která končí takto tragicky. Předchází tomu často výhrůžky, zastrašování, závažné domácí násilí. Často k němu bohužel dochází v době, kdy týraná žena sdělí, že odejde, či to má v úmyslu,“ říká Zdena Prokopová, zástupkyně ředitelky ROSA – centra pro ženy, které poskytuje komplexní pomoc obětem domácího násilí.

Giulia ale není jediná Italka zabitá mužem. V roce 2023 byla v Itálii zabitá žena přibližně každé 3 dny, statistiky mluví o 80 až 107 femicidách ročně. Přesné číslo ale není známé, v italských zákonech totiž neexistuje jasná definice femicidy. Koneckonců, jednotná definice neexistuje ani na evropské úrovni mezi členskými státy Evropské unie, jakékoliv porovnání mezi zeměmi je tedy skoro nemožné.

Ani u nás je Policie ČR neeviduje ve své statistice, statistiky mají pouze na vraždy motivované osobními vztahy. „ROSA – centrum pro ženy již přes 20 let eviduje ‚tiché svědkyně’ neboli všechny zavražděné ženy. Ročně se jedná vždy o několik desítek,“ říká Zdena Prokopová.
 

Zabitá princem z pohádky

„Italská společnost je v rámci Evropy stále silně patriarchální a zejména na jihu země tak dochází k větší míře násilí na ženách. K této situaci přispívá také dlouhotrvající nedůvěra občanů ve státní instituce, což vede k nižší míře nahlašování ‚běžného’ domácího násilí, což vede právě k vyšší míře femicid,“ vysvětluje Martin Mejstřík, politolog na Institutu mezinárodních studií FSV UK specializující se na jižní Evropu.

Osobní zkušenost s tímto hrozným činem má Vera Squatrito, podnikatelka z italské Sicílie a 54letá matka dvou dcer, Eriky a Giordany. V roce 2015 její život rozvrátila vražda tehdy 20leté Giordany, kterou 48 bodnými ranami zabil její bývalý přítel Antonio Priolo, se kterým již měla dceru Asii.

„Giordana se se svým vrahem seznámila v 15 letech. Ze začátku byla velmi šťastná, byl vždy milý, starostlivý a velmi přítomný, Giordana se do něj zamilovala, protože byl jako její ‚pohádkový princ’. Postupem času začal být panovačný, dělal žárlivé scény namířené proti všem lidem, s nimiž se Giordana stýkala, slovně ji napadal. To dceru přivedlo do úplné izolace. Přestala se bavit, chodit ven s kamarády... začala se izolovat i od rodiny...,“ vypráví Vera.

„V roce 2013 se Giordana rozhodla od něj odejít a nahlásit ho za pronásledování, vniknutí na cizí pozemek, domácí násilí a porušování soukromí, protože jí do mobilního telefonu nainstaloval aplikaci, která sledovala její zprávy a hovory. Následně Antonio Giordanu den před soudním jednáním, 7. října 2015, zabil, protože odmítla oznámení stáhnout.“

Podle Very se od femicidy její dcery mnoho změnilo, co se ochrany žen v Itálii týče. Například v roce 2019 byl přijatý takzvaný Červený kód (v italštině Codice rosso). Oficiálně zákon č. 69 ze dne 19. července 2019 změnil dosavadní předpisy na ochranu žen a dětí, které jsou oběťmi genderově podmíněného násilí. Cílem tohoto zákonu bylo především urychlit soudní řízení u některých trestných činů (například týrání v rodině, stalking, sexuální násilí). Policie musí nahlášený trestný čin neprodleně oznámit státnímu zástupci, který poté musí do tří dnů oběť vyslechnout.

Radikálně pravicová Itálie

Současná italská vláda v čele s Giorgiou Meloni v roce 2023 rozhodla o snížení prostředků na prevenci násilí na ženách o 70 procent. Ze 17 milionů eur, které vláda s předchozím premiérem Mariem Draghim vyčlenila na rok 2022, to bylo na rok 2023 jen 5 milionů eur. A analýza mezinárodní neziskové organizace Action Aid s názvem Krátkozrakost italské politiky v boji proti mužskému násilí na ženách navíc ukázala, že plány vlády opomíjejí prevenci násilí na ženách a s tím spojené vzdělávání a zaměřují se pouze na tresty a represi po spáchání trestného činu.
 

© Rosa - centrum pro ženy

Martin Mejstřík k tomu dodává: „Vláda Giorgi Meloni se od začátku profiluje jako velmi sociálně konzervativní. Vedle migrace je boj proti genderovému násilí druhé velké téma, kde se Meloni snaží profilovat jako radikálně pravicová politička. Snížení fondů v genderové oblasti tak je jenom logickým vyústěním tohoto směřování.“

Mimo jiné schválil v dubnu 2024 italský senát dodatek zákonu, který umožňuje protipotratovým skupinám volný přístup do veřejných potratových klinik. „Věřím, že musíme zaručit svobodnou volbu, a věřím, že ke svobodné volbě potřebujete mít všechny potřebné informace,“ v reakci na to uvedla italská premiérka Giorgia Meloni.

Jestli tento krok zvýší násilí na ženách, Martin Mejstřík s jistotou říct nemůže. „Určitě ale dojde k většímu slovnímu napadání a jakési ‚normalizaci‘ ultra-konzervativního diskurzu. Vláda tím legitimizuje radikální skupiny, které se nyní mohou cítit, že si můžou více dovolit, včetně zastrašování a větší hlasitosti. Odtud už je samozřejmě k násilí poměrně krátká cesta,“ dodává odborník.

Pro předcházení násilí na základě pohlaví je podle Very Squatrito zásadní prevence. „Vzdělávací kurzy ve školách jsou velmi důležité. Základními nástroji boje proti násilí jsou školení, informovanost a včasné vyhodnocení rizik při ohlašování.“ S tím souhlasí i Zdena Prokopová. „Důležitá je osvěta a jasné odsouzení násilí. Pak také školení o této problematice pro policii, OSPODY, ve zdravotnictví. Každá oběť by měla nalézt pomoc již při prvním ošetření u lékaře, který by měl znát problematiku domácího násilí a vždy odkázat týranou ženu do specializované poradny,“ vysvětluje.

„Proti násilí musíme bojovat společně s muži, kteří respektují ženy, aby dali násilníkům příklad, že síla a moc z nich muže nedělají. Společnost jako celek musí bojovat proti násilí bez ohledu na pohlaví,“ dodává Vera na závěr.