Komiks o AI  Přítel, nepřítel, nebo obojí?

weneedtotalk.ai Dr. Julia Schneider | Lena Kadriye Ziyal | weneedtotalk.ai, CC BY-NC-SA 4.0

Komiks AI, musíme si promluvit vysvětluje, co je umělá inteligence, proč se jí hodně lidí bojí a proč bývá tak často špatně pochopená.

Umožňuje autonomní jízdu aut, zlepšila brzké rozpoznání rakoviny a pomáhá při boji se zločinem i s výběrem filmu na večer: umělá inteligence je považována za klíčovou technologii 20. let 21. století. Rovněž Spolková vláda má už přibližně jeden rok připravenou „Strategii umělé inteligence“, pro jejíž realizaci jsou v plánu bezmála tři miliardy eur. A ministryně pro školství a výzkum Anka Karliczek v listopadu prohlásila: „Jde nám o to stát se ve všech oblastech AI světovou špičkou.“
 
Umělá inteligence je tedy evidentně obrovským příslibem. Nebo jen módním výrazem? Nový tento výraz rozhodně není: už v 60. letech panovala naděje, že počítače brzy budou umět „myslet“. Jenže k mnohem starší myšlence uměle oživit stroje patřil vždy také strach, že se nám nakonec vzepřou – ať už v legendě o Golemovi, v Goetheho Čarodějově učni nebo ve filmech  jako Terminátor či Matrix.
weneedtotalk.ai 25 Dr. Julia Schneider | Lena Kadriye Ziyal | weneedtotalk.ai, CC BY-NC-SA 4.0
Tak daleko se realita ale ještě nedostala. Mnohem reálnější nebezpečí než scénáře zániku světa ve filmu Terminátor jsou možnosti, které používání AI  státy a koncerny poskytují. Čína používá AI ke sledování obyvatelstva a některé firmy na špehování svých zákazníků. Hovoří se pak často o „doporučujících algoritmech“ nebo o „vylepšené analýze profilů uživatelských dat“ – přičemž někteří, například uživatelé v dialogu s „inteligentními asistentkami“ jako Siri a Alexou nevědomky přispívají k tomu, že systém funguje.

Jak může AI přispět k rovnoprávnosti

Touto komplexní otázkou se zabývá komiksový esej AI, musíme si promluvit, jenž napsala Julia Schneider a ilustrovala Lena Kadriye Ziyal. Vše začíná úvodem do nejdůležitějších pojmů a základů AI – algoritmy, big data, deep learning … you name it. Následně Schneider a Ziyal na vícero příkladech ukazují praktické využití této technologie. V závěrečné kapitole, který poskytuje výhled do budoucnosti, přichází na přetřes i jiná přidružená témata – jako například otázka: jak AI může přispět k rovnoprávnosti? Odpovědí je poněkud opatrná pozitivní utopie.
weneedtotalk.ai 28 Dr. Julia Schneider | Lena Kadriye Ziyal | weneedtotalk.ai, CC BY-NC-SA 4.0
Tento komiksový esej ukazuje, že důvodem toho, proč AI je v současné době hodně debatována, je zaprvé enormním vzestupem počítačových technologií, které zadruhé dokáží zpracovávat čím dál větší množství dat a zatřetí díky pokrokům na poli programování AI. Přičemž AI neznamená přesně programování. Protože pokud člověk musí sdělit každý krok a každý pokyn, jak jednat v jakékoli možné situaci, pak AI počítač učí sama. Ten to pak činí znovu a znovu chybně, až například jednou na fotografii, kterou ještě neviděl, sám od sebe rozpozná kočku. Nebo zhoubný melanom. Nebo teroristu. Nebo účastníka dopravního provozu.

Komiks informuje o šancích a rizicích

Při realizaci svých myšlenek se Julia Schneider a Lena Ziyal držely přísně daného formálního rastru: na každé stránce je šest stejně velkých obrázků na šířku, pod nimi pak text délky tweetu. Což ne vždy dobře funguje. Informace v informativní části na začátku a na konci tak jsou co se textu týká extrémně zestručněné a tím pádem poněkud povrchní a pro laiky téměř nesrozumitelné. I ilustrátorka Ziyal při dodržování tohoto principu naráží na svoje hranice. Její způsob ilustrace pracují se zkratkou a mnoha symboly je sice velmi nápaditý a posunuje text mnohdy dál, ale u některých obrázků je vidět, že vznikly jen proto, že byly potřeba. Zároveň je škoda, že některý obrázek nemůže být větší, komplexnější.
weneedtotalk.ai 42 Dr. Julia Schneider | Lena Kadriye Ziyal | weneedtotalk.ai, CC BY-NC-SA 4.0
Zatímco po formální stránce si autorky Schneider a Ziyal daly jisté limity, co se myšlení týká jsou mnohem svobodnější. To nejlepší na tomto komiksu je jeho nepředpojatost. Autorky tuto novou technologii nevnímají jako nepřítele, ale zaujímají kritické konstruktivní zkoumání. Osvětlují rovnoměrně jak šance, tak rizika. Zmiňují například, jak by lékaři/ky díky AI mohli získat více času a ten pak věnovat delšímu osobnímu rozhovoru s pacientem. Naproti tomu všudypřítomné kamerování obyvatel použitím AI představuje děsivé nové možnosti, problém může být nakonec i spotřeba energie. Kam to celé nakonec vede? To zůstává otevřené.
 

Komiks AI, musíme si promluvit (We need to talk, AI) autorek Julie Schneider (text) a Leny Kadriye Ziyal (ilustrace) má 56 stran a je k dostání německy a anglicky. Anglickou verzi si zdarma můžete stáhnout zde.

Mohlo by vás zaujímať

Failed to retrieve recommended articles. Please try again.

Redakcia odporúča

Failed to retrieve articles. Please try again.

Najčítanejšie

Failed to retrieve articles. Please try again.