Ochrana klimatu  Až teď pořádně

Globální zpomalení během koronakrize klimatu dopřálo oddechnutí. „Zpátky do normálu“ by mohlo mít fatální následky pro naši planetu. Jde přitom o okamžik vhodný k tomu ekonomiky světa přizpůsobit budoucnosti. Neboť krize ukazuje i to, že: změny jsou možné.

Před několika měsíci se o klimatu ještě psalo, ale nyní se o tomto tématu mlčí. Fridays for Future sice v současnosti na internetu ve velkém propaguje nový slogan #FightEveryCrisis, ovšem pohled na naši planetu v době pandemie koronaviru často sahá jen k údajným delfínům v Benátkách, vzduchu v Los Angeles, který je nejčistší za posledních 25 let, prázdným ulicím v Berlíně a fenomému „videokonferencí místo vnitrostátních letů“. Po celém světě ubylo emisí, v Německu je nadohled klimatický cíl pro rok 2020. Koronavirus ukazuje, jak hezké může být, když toho člověk po přírodě najednou už tolik nežádá.

Krásný nový svět? Ne zcela

Ovšem negativní následky této ozdravné přestávky již nyní krátkodobě ani dlouhodobě nelze popřít. Čistá voda a čistý vzduch jsou právě v přímo souvislosti s ohrožením zdraví a ekonomické existenci sta tisíců lidí, jde o neúmyslné následky krize. Radost není na místě – mimo jiné proto, že zdání klame. Protože v současné politice se (právem) právě všechno točí kolem koronaviru, ostatní témata padají pod stůl nebo se odkládají a riskuje se tak, že v budoucnu jim nebude věnováno dost pozornosti. Nacenění oxidu uhličitého, německý zákon ohledně útlumu uhelné energetiky – to všechno je momentálně u ledu. Klimatická konference OSN byla okamžitě přesunuta na další rok. Stály před námi významné politické milníky, jako například emisní cíle a také oblast biodiverzity. Dlouhodobé diplomatické snahy nyní dost možná přijdou nazmar. Přesunout neznamená zrušit? To se teprve ukáže. Některým politikům a podnikům se současná klimatická přestávka hodí. Ale místo aby se jen zamezilo dalšímu rozmáhání se, protože nyní jsou prostě jiné priority, jdou někteří dokonce ještě dál: snaží se těch několik málo vydobytých kroků rychle revidovat s odkazem na pandemii. Český premiér Andrej Babiš už požadoval vzdát se snah EU dosáhnout do roku 2050 klimatické neutrality. Letecký průmysl se s odkazem na současnou situaci intenzivním lobbováním snaží dosáhnout toho, že se zruší nová emisní pravidla, která mají platit od roku 2021. V USA nedávno způsobilo rozruch, že republikánští senátoři hodlají poskytnout finanční pomoc i ropným a uhelným společnostem, které jsou na tom ekonomicky špatně už déle. Agentura pro ochranu životního prostředí (EPA) spadající pod americkou vládu oficiálně oznámila, že ekologické standardy během krize nehodlá prosazovat: firmy mohou s odvoláním na pandemii a tím i po dobu neurčitou překračovat limity a zákazy bez jakýchkoli postihů. Továrny nemusí znečištění vzduchu a vody, které způsobují, dokonce ani měřit. Lidské zdraví a příroda tak v současné situaci riskují dvakrát víc.

Troufnout si na dlouhodobě udržitelnou proměnu

Strategie využít krizí k prosazení politiky, která by za normálních okolností nebyla vůbec myslitelná, není nová. Kanadská kritička kapitalismu Naomi Klein ve svojí knize Šoková doktrína už v roce 2007 představila tezi, že politická a sociální prázdnota panující po válkách a přírodních katastrofách byla vždy využita pro systematické hospodářské revoluce a deregulace. Zřídka kdy to ale podle ní bylo prováděno v zájmu postižených. Nové poměry se nastolují shora a obyvatelé si vzhledem ke krizi nových pořádků všimnou až mnohem později. Tato kniha byla po svém zveřejnění kritizována jako jednostranná a pozitivní stránky globalizace ponechává ve velké míře stranou. Ale v zásadě se Klein podařilo pojednat důležitý aspekt, který je relevantní i v současné době: krizemi nelze procházet s klapkami na očích a hospodářské dopady ponechat jen těm, kteří z toho sami chtějí vytěžit největší užitek. Tak jako se někteří snaží z koronaviru vytěžit kapitál, existují naštěstí také hlasy, které je třeba brát vážně, jež vyzývají k tomu, aby se hospodářství poté neobnovilo pouze jaksi, ale cíleně dlouhodobě udržitelně a efektivně vůči budoucnosti. Částečně se vychází ze zkušeností po finanční krizi v roce 2008. Akorát tehdy se výhybky nepřehodily včas: emise tak po odeznění krize zase rychle stoupaly. Peníze byly potřeba všude, takže finanční prostředky pro OSN nebo investice do ochrany klimatu pro vládu tehdy neměly prioritu. Promarnil se tak cenný čas. Klimatická změna samotná žádnou přestávku neměla.

O to důležitější je, aby se historie neopakovala. Ekonomka specializující se na energetiku Claudia Kemfert z Německého institutu pro hospodářské otázky se vyjádřila takto: „Během finanční krize se dávaly konjukturní programy a záchranné balíčky zastaralému průmyslu používajícímu techniku, která škodí klimatu. […] Máme se z čeho poučit, proč teď prostě nestisknout tlačítko ‚Reset‘.“ Kemfert není jediná, kdo požaduje, aby investice tentokrát šly především technologiím a obchodním modelům, které uvažují efektivně vůči budoucnosti: obnovitelné energie, podněty a mobilitní modely šetrné vůči klimatu, ekologické zemědělství. Neboť nakonec i v případě ochrany klimatu jde o peníze a o tom, kam tečou.

Začít prostě makat

Klimaticky snesitelná proměna hospodářství nespočívá v tom, že se průmysl nechá zbankrotovat nebo že se vynuceně rezignuje, ale v investicích, inovacích a správných rozhodnutích na správných místech. Ano, jde také o tempo – dlouholeté odvolávání se na nekonečné možnosti technologií nikoho dál neposouvá, jednou se prostě musí začít makat.

Německá ministryně Svenja Schulze již brzy navrhla „koncipovat po koronakrizi konjunkturní programy […], že nám pomohou zvládnout budoucí výzvy našeho hospodářství.“ Konkrétní návrhy a postupy, které kolují mezi politiky a experty, sahají od prodlužování uzávěrek projektů přes finanční podněty a investice až po změny v zákonodárství, například v oboru energetické efektivity nebo obnovitelné energie. Očekává se, že roku 2020 se začne ve velkém realizovat výstavba zařízení na větrnou a solární energii. Dotace a přímá podpora zelených technologií ze strany politiky by v tomto ohledu mohla mít konkrétní dopad, pomoci firmám v aktuální krizi a vytvářet nová pracovní místa v oborech, které mají budoucnost. Příklad, který bývá znovu a znovu skloňován, je dlouhodobě udržitelná renovace budov. Mezinárodní energetická agentura vyzvala vlády světa k tomu, aby investovaly do energeticky efektivní renovace svých vlastních budov – školy, nemocnice, sociální bydlení, aby se ukázal směr a zároveň se povzbudila poptávka po práci. Také podniky jako Německé dráhy by nyní mohly využít čas k tomu, aby opravily vlaky a koleje. V mnoha oborech je vidět, jak rychle lze uvést do praxe klimaticky šetrná řešení. V jedné berlínské čtvrti během pandemie například udělaly nové cyklistické stezky. Mezi nápadem a jeho realizací uběhly prý jen tři dny. Nové pruhy jsou sice jen provizorní a jestli zůstanou, se rozhodne až po krizi. Ale zatím tam jsou.

Stačí jen chtít

Koronakrize nám ukazuje: obrovské a rozsáhlé změny jsou možné, když se chce nebo když je k nim člověk donucen vnějšími okolnostmi. Hodně toho dnes funguje rychleji a jinak, než bychom si kdy byli schopní pomyslet: školy byly konečně nuceny přistoupit k digitalizaci vyučování, nutnost jet do jiného města a účastnit se tam schůzky se rovněž přesunula na internet, i babičky dnes umí skypovat. Doufejme, že většinu z toho budeme využívat i po koronakrizi.

Důležité je koronavirus a ekonomickou situaci využít jako příležitost, ovšem nikoli ji dezinterpretovat jako zdánlivou pomoc v ochraně klimatu. Nikdy není pozitivní, když lidé trpí a umírají, a i klima je třeba chránit proto, abychom zamezili právě tomu: stoupající hladina moře, čím dál extrémnější počasí a hladomor stojí lidské životy, které je třeba zachránit ochranou klimatu. Pandemie nám může dát popud k tomu přistupovat v budoucnu ke klimatické změně se stejnou naléhavostí, rozvážností a multigenerační solidaritou. Měla by být stimulem k tomu, že klimatologům budeme naslouchat stejně jako nyní virologům, a budeme zvažovat, do čeho investovat, tedy ne jako tehdy po finanční krizi. Ochrana klimatu a obnova po pandemii jdou ruku v ruce. Zásadní roli teď sehraje nastavení těch správných parametrů.

máj 2020