Kulturní čtvrtletí
Klasika na síti
Lipsko a Bonn měly na rok 2020 naplánované velké festivaly klasické hudby. Kvůli pandemii koronaviru však místo nich nastalo ticho. Velké i malé hudební slavnosti se musely přesunout do virtuálního prostoru.
Od: Andreas Platthaus
S Kanadou mě pojí velmi osobní vztah. Vystěhovala se tam totiž moje kmotra s rodinou. Proto jsem několikrát navštívil stát Ontario, dokonce jsem si tam našel i přátele. Někteří z nich, velcí hudební nadšenci, měli v plánu, že se příští rok v červnu vydají do Německa, konkrétně do Lipska. Proč zrovna tam? Protože právě Lipsko je spjaté s hudební historií tak těsně, jako žádné jiné město v Německu. V průběhu dějin zde působilo hned několik velikánů klasické hudby. Dokonce i v mezinárodním srovnání může Lipsku konkurovat snad jen Vídeň.
VELKOLEPÉ OSLAVY PRO BACHA A BEETHOVENA
Nejdůležitějším přínosem Lipska k historii hudby je jistě tvorba Johanna Sebastiana Bacha, který od roku 1723 až do své smrti v roce 1750, tedy celých 27 let, působil jako kantor chlapeckého sboru Thomanerchor, který byl založen již v roce 1212 a je tak nejstarším pěveckým sborem na světě. Jelikož k Bachovým povinnostem v této funkci patřilo i pravidelné psaní nové hudby pro bohoslužby, bylo pro něj tehdy komponování vlastně jakousi „prací v úkole“. Tomuto jeho tvůrčímu období svět vděčí za nejedno mistrovské dílo a i Thomanerchor v Lipsku dodnes zpívá každý týden kantáty svého někdejšího kantora. Jednou do roka – právě v červnu – se k Bachově poctě koná velký festival zvaný Bachfest, na němž vystupují nejvýznamnější světoví interpreti jeho hudby. A právě Bachfest chtěli moji kanadští známí navštívit. Byli jsme domluveni, že jim budu dělat průvodce městem.
KLASIKA utrpěla obrovské škody
První polovina Beethovenfestu však musela být zrušena kvůli pandemii koronaviru. Zda se na podzim podaří realizovat alespoň druhou část jubilejního programu, není vůbec jisté. Bonn se zatím svých zářijových plánů drží, podobně jako Lipsko, které až do začátku dubna věřilo ve svůj červnový Bachfest. Avšak navzdory tomu, že jsou oba festivaly důležitými faktory jak pro image, tak i pro příjmy svých pořadatelských měst, byl Bachfest nakonec zrušen a je důvod se obávat, že stejný osud nemine ani Beethovenfest, neboť mezinárodní publikum nejspíše nebude moci přicestovat ještě dlouho.Tyto dva velké festivaly samozřejmě nejsou ve světě klasické hudby jedinými událostmi, které padly za oběť koronavirové pandemií. Kvůli vysokému počtu účinkujících i při malých vystoupeních zažívá klasická hudební scéna velmi silné restrikce. A to je znát také – či spíše zejména – v Lipsku, městě klasiky.
utichla BACHova moteta i orchestr GEWANDHAUSu
Thomanerchor musel od poloviny března na blíže neurčené období zrušit všechna pravidelná moteta. Zpočátku se v lipské Thomaskirche ještě snažili vyhovět úředním nařízením tak, že snížili počet přítomných posluchačů, ovšem po vyhlášení všeobecného zákazu shromažďování pro celé Německo již ani toto nebylo možné. Aby zazněla Bachova hudba alespoň v den jeho 335. narozenin 21. března, sešel se Gotthold Schwarz, který je dnes Bachovým pokračovatelem v pozici svatotomášského kantora, s oběma lipskými varhaníky Ullrichem Böhmem a Michaelem Schönheitem. V kostele svatého Tomáše před kamerou společně zahráli zkrácené moteto. Moteto je sice sborový vícehlas, ale v tomto případě zde zazněl pouze hlas Gottholda Schwarze. Alespoň jako malá útěcha pro všechny přátele Bachovy hudby pak byla nahrávka umístěna na internet.
A to bylo zatím poslední moteto v Thomaskirche. Lipsko, město hudby, utichlo. Nehraje ani městský Gewandhausorchester. Přitom právě tento orchestr měl na Beethovenův rok připraveny mimořádně ambiciózní plány a pestrý program plný mistrových děl. Je totiž s Beethovenem spjatý jako žádný jiný. V koncertní sezóně 1825/1826, ještě za skladatelova života, se totiž Gewandhausorchester nebál jako první uvést kompletní cyklus jeho devíti symfonií. Již v roce 1808 uvedl premiéru Trojkoncertu a v roce 1811 premiéru Klavírního koncertu č.5. Na letošní jaro byly naplánovány koncerty, při nichž měla zaznít hudba Beethovenova v kombinaci s hudbou Felixe Mendelssohna Bartholdyho, který byl od roku 1835 až do své smrti v roce 1847 v Gewandhausorchestru šéfdirigentem. Většina těchto připravovaných koncertů se však již neuskutečnila. Jestli se podaří odehrát bohatý symfonický program, který je naplánován na podzim a zimu a který navazuje na průkopnický počin orchestru z let 1825/1826, zatím nevíme.
Co vlastně dělá takový orchestr v pandemické situaci? Totéž co Thomaskirche: Nabízí svému publiku hudbu na internetu. Protože však ze zdravotních důvodů už není dovoleno ani společné hraní, přestože by bylo bez publika, sahá Gewandhausorchester do svých bohatých fondů a vybírá z nich záznamy koncertů z posledních let. Každý čtvrtek a pátek, kdy by se za normálních okolností konaly pravidelné koncerty, jsou na webové stránce vždy na 24 hodin zpřístupněny dřívější nahrávky. Nejvíce zaznívá samozřejmě Beethoven, ale vedle něj také např. Robert Schumann, který v Lipsku žil, nebo Gustav Mahler, který zde byl několik let dirigentem v opeře a složil zde svoji první symfonii.
Vrcholy příštích let: MAHLER, WAGNER a znovu BEETHOVEN
V roce 2021 se snad již do Lipska, města hudby, vrátí normální život a s ním i každotýdenní moteta a Bachfest. A také po desetileté pauze další zcela mimořádná hudební událost: Mahlerův festival, na němž bude devět nejlepších orchestrů z celého světa hrát po dva týdny všechny Mahlerovy symfonie. O rok později, 2022, bude následovat festival ještě o něco pompéznější, věnovaný rovněž lipskému skladateli. Během tří týdnů zde zaznějí v chronologickém pořadí všechny opery lipského rodáka Richarda Wagnera.
Hudební město Lipsko se již těší na nadcházející slavnostní události a doufá, že tentokrát je již koronavirová pandemie nezmaří. I Bonn se může těšit na příští velké Beethovenovské jubileum, jímž bude dvousté výročí skladatelovy smrti již za sedm let. Jen moji hudbychtiví kanadští přátelé asi zůstanou smutní.
Komentáře
Komentovat