Frankfurtský knižní veletrh 2020
Literatura v době pandemie

Kvůli epidemii koronaviru se frankfurtský knižní veletrh bude v roce 2020 prezentovat výhradně digitálně. Škoda, že tím pádem odpadnou všechna osobní setkání, myslí si Berit Glanz – a těší se na inspirující debaty na sociálních médiích.

Mezi široce rozšířené mýty moderních dějin kultury patří, že vznik knih je osamělou záležitostí. Vytváření knih je oproti tomuto vnímání vyloženě sociální proces. Ačkoliv člověk na knize pracuje většinou sám, podílí se na procesu vzniku od agentury přes redakci po distribuci mnoho osob. Také po vydání se nejrůznější aktéři zabývají tím, jak propojit knihu a čtenáře.

Sociální uzel

Jednou ročně se knižní veletrh ve Frankfurtu nad Mohanem stává místem, kde můžete všechny tyto lidi potkat osobně. Knižní veletrh žije nejen z obchodních schůzek, ale i ze všeho okolo, co k němu patří – ze společně vypitých šálků kávy, recepcí u stánků různých nakladatelství, čtení, večeří a party, které se táhnou dlouho do noci. Na veletrhu potkáte staré známé, obejmete přátele a konečně poznáte obličej patřící k hlasu, se kterým jste již tolikrát telefonovali.
 
Sociální prostředí jako literatura je komplexní a křehké, některé vztahy jsou pomíjivé a vydrží pouze jeden společně strávený večer, některé trvají roky a pěstují se s roční pravidelností při setkání ve Frankfurtu. Nadbytek sociálních styků způsobuje, že na konci veletrhu u mnoha lidí nastupuje únava. Typická respirační onemocnění po podzimním setkání všech z branže jsou suvenýrem, kterému se pomocí prostředků posilujících imunitu čelí na místě – většinou neúspěšně. Neboť kombinace velkého počtu lidí, nedostatku spánku a vzduchu ve veletržních halách přispívá k oslabení organismu.
 
V době pandemie vzbuzují tato líčení veletrhu jako šiřitele virů pozornost. I když to pro všechny zúčastněné bylo těžké, byl letošní frankfurtský knižní veletrh nakonec zcela zrušen. Jedná se o smutnou zprávu, přestože jsme si v průběhu letošního chaotického roku na změny plánů zvykli.

Digitální fejeton

Díky přeložení schůzek a rozhovorů do virtuálního prostoru vstoupilo během posledních měsíců mnoho aktérů na území, které dosud pouze zdrženlivě obcházeli. Osamělé ťukání do klávesnice před monitorem však mnozí autoři již delší dobu opakovaně přerušovali kvůli rozhovorům vedeným online, tweetům, statusům – sociálním interakcím v digitálním prostoru, které někdy odvádí pozornost, ale často motivují nebo inspirují. Počet lidí z oblasti kultury a literatury, kteří jsou aktivní online, již mnoho let strmě roste, mnoho kontaktů se mezitím navazuje na sociálních sítích. Mýlí se ten, kdo přitom myslí pouze na profesionální sítě, neboť na sociálních médiích se o literatuře čile debatuje, přemýšlí a vedou se spory. To vše je doprovázeno aktivními čtenářskými zážitky.
 
Ve virtuálních čtenářských kruzích na Twitteru, které již v roce 2019 pod hashtagem #54Reads inicioval digitální fejeton 54Books, jsem se například dozvěděla, jak dobře mohou na sociálních sítích fungovat hovory o literatuře. Na mnoha z nich je literatura velmi živá. Například knihkupkyně Magda Birkmann dává na Twitteru pod přezdívkou @Magdarine bezpočet literárních tipů a vytvořila #MagdarineChallenge. V něm úspěšně podněcuje ke koupi a k přečtení knih, které upadly v zapomnění nebo od málo uznávaných autorek. Zároveň čtenáře vybízí ke krátkým recenzím na Twitteru. Autor a promotér Fabian Navarro rozšířil svoje online aktivity a pořádá na streamovací platformě Twitch pod názvem „Stream & Drang“ workshopy zaměřené na psaní včetně předčítání. Pomocí návodů na YouTube podporuje ostatní pracovníky v kultuře při vytváření vlastních streamovacích formátů. Celkově lze v posledních měsících rozeznat následující tendenci: Entuziastičtí lidé z prostředí literatury, kteří chtějí nejen vyslat zprávu potenciálním zákazníkům, ale zároveň jsou otevřeni k diskusím a dialogům, mají největší úspěch s navázáním rozhovoru o literatuře také v online prostředí.

zaměřeno na literaturu

Přenést pocit veletrhu s osobním kontaktem a obrovskými masami lidí do virtuality bude sice náročné, až nemožné, naše nadšení pro literaturu však přesto můžeme zprostředkovat online. Pandemie možná může být příležitostí k velmi aktivnímu a cílenému vyhledávání diskusí a rozhovorů ve veřejném prostoru na internetu – na místech, kde mohou být i lidé, kteří by jinak do Frankfurtu nikdy nedorazili, nebo nemohli přijet. Třídní sraz literární branže se pravděpodobně bude konat až v roce 2021. Do té doby se možná nebudeme koncentrovat na průvodní společenské okolnosti literatury, ale svůj zájem zaměříme přímo na literaturu. Využijme tuto situaci co nejlépe!

autorka

Foto: © soukromé Berit Glanz, narozena v roce 1982, je autorkou, literární vědkyní a členkou redakce internetového fejetonu 54Books. Pracuje jako vědecká pracovnice na Institutu fenistiky a skandinavistiky na univerzitě v Greifswaldu. Její debutový román Pixeltänzer (Pixeloví tanečníci) vydalo v roce 2019 nakladatelství Schöffling Verlag. V létě roku 2020 vyšla v nakladatelství Reinecke & Voß její básnická sbírka Partikel (Částice).