Umělá inteligence
Ohlédnutí za rezidenčním pobytem k tématu umělé inteligence

Po měsíčním pobytu v rezidenci pro studium umělé inteligence při Goethe-Institutu v Praze, během kterého se seznámili s činností Výzkumného a inovačního centra pro pokročilou průmyslovou výrobu (RICAIP) na ČVUT v Praze, se francouzsko-korejské umělecké duo Douna Lim a Théo Pesso vrátilo 30. září zpět do Paříže. Nabízíme ohlédnutí za měsícem stráveným v České republice.
 

Od: Mylène Garin

© Petra Hajská / Goethe-Institut Zájem této dvojice umělců o nové technologie není nový. Už v roce 2019 experimentovali Douna Lim a Théo Pesso v jednom ze svých děl s využitím počítačových technologií. Jednalo se o krátký film Mario 101 – experimentální fikci o smrti čínsko-italského inženýra Maria Tchoua, který v 60. letech přišel o život při automobilové nehodě. K vytvoření scénáře k tomuto filmu použili tito umělci program pro zpracování jazyků Cloud Natural Language API od Googlu, založený na strojovém učení.

Na otázku týkající se jejich zájmu o nové technologie a jejich uměleckého projektu, duo umělců odpovědělo, že je nezajímá pouze čisté používání technologií, ale spíše reflexe jejich používání v našem každodenním životě a jejich vliv na změnu našeho životního stylu. Kromě toho se ve svých dílech pokoušejí reflektovat, jak technologie ovlivňují kulturní, hospodářský a politický kontext světa, ve kterém žijeme. © Petra Hajská / Goethe-Institut

VÝMĚNA ZKUŠENOSTÍ V RICAIP

Jednou z výzev, které souvisejí s pozváním k výměně zkušeností s výzkumníky a výzkumnicemi v oblasti umělé inteligence, je komunikace. Jak lze jazyk, který se skládá z vysoce technických, matematických a algoritmických pojmů, přeložit do jazyka, kterému mohou rozumět i lidé bez vzdělání v oboru informačních technologií? Pro Dounu Lim a Théa Pessa – kteří většinou vytvářejí audiovizuální díla – byl tímto společným jazykem jazyk obrazů, a zejména jazyk vizuálního vnímání strojů, které jsou zčásti koordinovány umělou inteligencí. Jednou z otázek, které si umělci společně položili a které přispěly k vytvoření spojení mezi jejich uměním a matematickým a algoritmickým výzkumem, byla otázka týkající se změn, které by mohla umělá inteligence způsobit v oblasti kultury, například ve filmovém průmyslu. Oba si pamatují diskuse o tom, jak proces hlubového učení umožňuje programům „učit se“ rozpoznávat objekty, asociovat si je s určitými pojmy a rozumět určitým úkolům a jednáním. Výzvou pro výzkumníky a výzkumnice bylo dát strojům schopnost tyto úkoly a jednání reprodukovat, ale také rozvíjet „zdravý rozum“.

Pro oba umělce zde bylo zajímavé pochopit, do jaké míry nové technologie mění občanskou společnost a kulturní svět. Nové technologie mají skutečně přímý dopad na výrobní prostředky, ale také na rámec kulturní produkce – stále více pracovníků v kultuře produkuje a šíří svá díla automatizovaným způsobem. To vede ke standardizaci kulturní produkce, a tím podle Douny Lim a Théa Pessa do jisté míry i k jejímu ochuzení. Znásobení kulturní nabídky jde u nich ruku v ruce s menší diverzifikací formy a obsahu. „Když spotřebitelské návyky určují budoucí kulturní ‚trh‘ a produkt je navržen na základě analýzy dat za účelem zvýšení efektivity, věříme, že existuje zásadní problém, protože tento systém posiluje převládající myšlenky a převládající životní styl,“ myslí si duo umělců. © Petra Hajská / Goethe-Institut

ZÁVĚR

S odstupem několika týdnů po skončení pobytu oba umělci prohlásili, že jsou rádi, že byli stipendisty Goethe-Institutu a že měli možnost objevit oblast, která je pro umělce a nevýzkumné pracovníky obvykle obtížně dostupná. Jsou také rádi, že mohli tuto stáž absolvovat v České republice.  Pro umělecké duo bylo obzvlášť zajímavé, že se mohli seznámit s oblastí průmyslového výzkumu umělé inteligence v bývalé komunistické zemi, protože jim to umožnilo analyzovat politický a historický kontext České republiky a sledovat jeho účinky na vědecký výzkum.

Pro Dounu Lim a Théa Pessa však sbírání zkušeností a umělecká tvorba nekončí výměnou názorů v CIIRC ČVUT a v RICAIP. Oba umělce potěšilo, že pro sebe mohli objevit město Prahu a českou kulturu. To jim umožnilo otevřít se novému vlivu na jejich umění.

BUDOUCÍ HOST REZIDENCE PRO STUDIUM UMĚLÉ INTELIGENCE

© Lily McCraith 21. října se do čtvrtého patra Goethe-Institutu v Praze přestěhuje londýnská umělkyně Lily McCraith, aby se i ona seznámila se světem výzkumu umělé inteligence ve Výzkumném a inovačním centru pro pokročilou průmyslovou výrobu (RICAIP). Mladá umělkyně má zkušenosti s informatikou a ve svých uměleckých kreacích používá mnoho médií – například rozšířenou realitu (AR), 3D modelování, 3D tisk, elektroniku a dokonce i umělé neuronové sítě a strojové učení. Její přístup se bude od přístupu Douny Lim a Théa Pessa lišit, protože Lily McCraith by chtěla svůj pobyt v Praze využít k přemýšlení o tom, jak by mohla umělá inteligence řešit ekologické problémy.