Frankfurtský knižní veletrh 2022
Zpátky do normálu?

Po dvou letech osekaného programu se Frankfurtský knižní veletrh vrací v plné síle; v roce 2022 je hostující zemí Španělsko. Isabella Caldart se při této příležitosti zamýšlí nad významem fyzických veletrhů, nad BookTokem coby cestě do budoucna a nad tím, co lze letos od festivalu očekávat.
 

Od: Isabella Caldart

Není tajemstvím, že na knižních veletrzích se už dlouho žádné opravdu velké obchody neuzavírají. Literární agenti totiž nabízejí zaměstnancům nakladatelství rukopisy e-mailem, a to samozřejmě ještě před vlastním veletrhem, čímž si chtějí pojistit jejich plnou pozornost, které by se jim přímo na výstavištích nemuselo dostat. (Romantická) představa lidí mimo knižní průmysl o tom, jak to na veletrzích chodí - například že zde probíhají vášnivá jednání plná emocí - neodpovídá realitě. Nyní, po několika letech pandemie, se prakticky bez omezení vrací k fyzickému formátu Frankfurtský knižní veletrh. To přirozeně vyvolává otázku: není koncept fyzického veletrhu zastaralý?

Booktok jako digitální budoucnost

Zejména léta, kdy mezi řediteli nakladatelství, editory, agenty, novináři, marketingem a všemi ostatními lidmi, kteří se obvykle setkávají na knižních veletrzích a podobných akcích, probíhala osobní interakce jen v omezené míře, ukázala, co bylo vlastně všem jasné už předem: jde to i bez osobních setkání, protože ono by to vždycky šlo i bez nich. Příslušné informace lze mnohem rychleji předat prostřednictvím zoomu, e-mailu nebo telefonu. Také se ovšem ukázalo, že na veletrzích nejde (jen) o obchod, ale především o udržování sociálních kontaktů, a to se prostě dá lépe dělat osobně než virtuálně. Proto se nenaplní obavy, které byly opakovaně vyjádřeny v letech ovládaných pandemií koronaviru, totiž obavy z toho, že vydavatelé již nebudou chtít nést finanční zátěž veletrhu a svou účast na nich trvale zruší.

Tento text se však nemá nést v kulturně pesimistickém duchu, naopak: je výzvou pro vydavatele a organizátory k tomu, aby kladli větší důraz na digitální technologie. Zdá se totiž, že sociální média stále ještě nebereme dostatečně vážně. Všichni si dnes uvědomují význam Bookstagramu, ale Instagram jako celek má už nějakou dobu klesající tendenci. Ještě zajímavější je BookTok, tedy "knižní" část TikToku. Zejména v anglofonním světě má BookTok obrovskou tržní sílu, může vytvářet bestsellery a dostávat do popředí zájmu i zapadlé tituly. V Německu zatím není mnoho velkých účtů BookTok, ale to se změní. Protože přinejmenším na několik příštích let je TikTok budoucností - dokud nebude v určitém okamžiku nahrazen novou aplikací. Zatímco knižní veletrhy jsou tedy nepostradatelné pro navazování osobních kontaktů, knižní průmysl zároveň měl konečně věnovat větší pozornostisociálním médiím. Protože navzdory tomu, co si někteří myslí, se fyzické veletrhy a digitální prezentace vzájemně nevylučují. Kráčí spolu ruku v ruce.

Překážky pro hostující zemi

Co tedy můžeme očekávat na letošním Frankfurtském knižním veletrhu? Stále to vypadá, že po veletrhu v roce 2020, který byl narychlo přesunut do digitální podoby, a po jeho zeštíhlené verzi v roce 2021, která nabídla mnohem méně stánků než obvykle, prázdnější haly a menší počty návštěvníků, půjde nyní o knižní veletrh tak, jak jej známe z minulosti. V plné síle se také vrací městský festival čtení Open Books, v jehož rámci se ve Frankfurtu uskuteční přibližně 100 setkání se 150 autory.

Pohled na letošní hostující zemi bude vzrušující: poté, co bylo o rok odloženo představení Kanady, je nyní na řadě Španělsko, s nímž se původně počítalo pro rok 2021. V přípravě španělské prezentace vyjádřili zasvěcenci z oboru obavy, že vystoupení hostující země by mohlo být méně velkolepé než například to, které předvedli Gruzie a Norsko v letech 2018 a 2019. Skutečnost, že Španělsko mělo na přípravu o rok více času, než původně očekávalo, nemohla být na škodu. Čeká se od něj nicméně méně překvapení než například od zmíněné Gruzie. Jednak proto, že španělská literatura je u nás na rozdíl od té gruzínské poměrně dobře známá. A za druhé proto, že tato malá euroasijská země podpořila mnohem více překladů, zejména ve srovnání s velkým Španělskem.

Španělsko má kromě toho regionální konkurenci: v roce 2007 se coby dosud první neuznaný stát jako hostitelská země představilo Katalánsko a jeho vystoupení bylo přijato velmi pozitivně. Španělsko s ním nyní musí udržet krok. Mimochodem: pokud mluvíte španělsky a na festival se vydáte fyzicky, najdete ideálního průvodce po literatuře ze Španělska a z německojazyčných zemí v podcastu Goethe-Institutu "En Tu Feria Me Colé".

Letošní knižní veletrh ve Frankfurtu nad Mohanem tak slibuje být po všech stránkách zajímavý. Bude takový doopravdy? Přiláká dostatečný počet návštěvníků na to, aby se finančně vyplatil? Bude o čtení a o večírky mimo výstaviště zájem? Jak se bude hostující země prezentovat? A je Frankfurtský knižní veletrh předobrazem pro Lipský knižní veletrh, který musel být již třikrát zrušen? Můžeme být jen zvědaví.