© Klett-Cotta
Dosud nám byl jako čaroděj prezentován především Thomas Mann. Vzpomeňme si například na velkou biografii z pera Petera de Mendelssohna. Po stopách této metafory se nyní Wolfram Eilenbergger propracovává životy a dílem Martina Heideggera, Ernsta Cassirera, Ludwiga Wittgensteina a Waltera Benjamina. Všem čtyřem se již věnují fundované monografie, z nichž Eilenberg čerpá a cituje.
Kniha přináší zajímavý pohled na tuto jedinečnou konstelaci německých moderních dějin filozofie. Dramaturgické vyvrcholení samozřejmě představuje tzv. davoská disputace (1929) mezi E. Cassiererem a M. Heideggerem. Ve 20. letech vždy šlo o velké otázky, o úpadek moderny, o vše zkreslujícího ducha, který nás obklopuje a z něhož se musíme osvobodit. Eilenbergerovi se podařilo zachytit z této debaty to podstatné a krok za krokem ji v mnoha krátkých a čtivých kapitolách srozumitelně rekonstruovat. Při pozorném čtení vyplyne na povrch zcela zřetelně ještě jedna věc: Heideggerovo zapálení pro nacismus sice z jeho filozofie ve 20. letech nevyplývalo nutně, přesto však zcela přirozeně (W. Franzen).